|
|
Metodika herního vývoje
FORMÁNEK, Karel
Tato práce se zabývá návrhem metodiky pro vývojářský tým ve společnosti Sever Game Studio, s.r.o. a její zavedení. Teoretická část stručně popisuje náhled do vývoje her a základní principy agilních metodik. Praktická část obsahuje analýzu současného stavu vývoje. Soupis kritérii pro návrh nové metodiky, podle kterých je pak navrhnuta a zavedena metodika spolu s jejím vyhodnocením. Tato metodika zefektivnila spolupráci v týmu a postup vývoje na projektu.
|
|
|
Infekce močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus
FORMÁNEK, Karel
V bakalářské práci se zabývám infekcemi močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky. Je původce nekomplikovaných infekcí močových cest. V teoretické části jsem se zaměřil na rod Staphylococcus, který patří mezi odolné mikroby, přestože netvoří spory. Jeho taxonomie se za poslední čtyři dekády rozvinula, dnes je známo 54 druhů stafylokoků. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky, je rezistentní k novobiocinu a je producentem enzymu ureázy. Lékem první volby u akutní cystitidy je nitrofurantoin. Praktickou část jsem prováděl v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. pod odborným dohledem. Vzorky moče jsem zpracovával v automatickém systému HB&L UROQUATTRO. Nejčastěji používanou metodou pro identifikaci S. saprophyticus je hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. U každého kmene S. saprophyticus jsem zhotovil citlivost k antibiotikům. Statistickým zpracováním výsledků jsem došel k závěru, že záchyt S. saprophyticus jako původce infekce močových cest dle pohlaví za rok 2013 se vyskytoval z 94,7 % u žen a 5,3 % u mužů, za rok 2014 byly výsledky obdobné. Věková distribuce největšího záchytu u pacientek se pohybovala mezi 20-40 lety.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva a území pod vodním dílem.
FORMÁNEK, Karel
Česká republika má velmi hustou síť vodních toků a také velké množství malých vodních nádrží, rybníků. Povodně patří v ČR k nejčastějším přírodním katastrofám. Význam malých vodních nádrží v systému povodňové ochrany je velký. Využívá se zejména jejich retenčních schopností, možností regulace odtoku. Cílem této práce je zjištění stavu připravenosti území na řešení následků případné poruchy a havárie na jednom takovém vodním díle II kategorie, rybníku Hvězda. Zranitelnost území je zde posuzována z hlediska připravenosti orgánů státní správy a samosprávy, odpovědných za řešení následků zvláštní povodně. Naplnění tohoto cíle předpokládá dodržení metodického postupu. Ten spočívá v prostudování legislativních a normativních pramenů v oblasti, povodňové ochrany, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Dále pak provedení výzkumu u dotčených orgánů a zjištění stavu jejich plánovací dokumentace, a provedení komparace s požadavky legislativy. Dalším cílem je návrh vlastního řešení zjištěných nedostatků. Je zde zpracován návrh na doplnění plánovací dokumentace, zde konkrétně plánu na ochranu území pod vodním dílem. Návrh plánu je veden v obecné rovině a umožňuje tak využití této práce pro kterékoliv vodní dílo. Součástí je i vypracování krátkého edukačního materiálu v podobě prezentace, určeného pro zainteresované orgány, které budou uvedený plán zpracovávat, či se na jeho zpracování podílet. Zde je nastíněn cíl, obsah a způsob zpracování tohoto plánu. Seznámení s problematikou řešení zvláštní povodně je vhodné provést i se subjekty, které se podílí na řešení nastalé situace, jako jednotky požární ochrany, složky Integrovaného záchranného systému. Tato diplomová práce nabízí řešení konkrétního problému, to je ochrany obyvatelstva a území pod vodním dílem před účinkem zvláštní povodně. Zároveň naznačuje i budoucí pohled na hodnocení zranitelnosti území, které spočívá v komplexním mapování rizik a jejich vyhodnocování dle sjednocené metodiky na území ČR a zajišťující kompatibilitu v rámci EU.
|
host ::
RSS.