|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její percepce očima mládeže
Hegedüš, Tomáš ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce Algoritmizace sociálních sítí a její percepce očima mladistvých se zabývá problematikou algoritmů, které vedou k personalizaci sociálních sítí. Jejich vnímání dětmi a mladistvými není v současné době dostatečně prozkoumáno. V teoretické části na příkladech uvádím, jak provedené studie zkoumají vnímání algoritmizace na vzorku celé populace a v kontextu mladistvých se zaměřují na sociální sítě celistvě. Cílem této práce je proto výzkum průniku těchto tří sfér, tedy jak mladiství vnímají algoritmizaci sociálních sítí. Skrze kvalitativní výzkum metodou polostrukturovaných rozhovorů tato práce nastiňuje trendy, které v této oblasti mohou panovat. Analytickou syntézou poznatků také zodpovídá otázky, jak jsou mladiství informováni o možnostech výběr a řazení obsahu ovlivnit, a zda o tyto možností projevují zájem. Čtenáře této práce uvádím v teoretické části do problematiky nových médií, a vývoje sociálních sítí včetně jejich konvergence. Mezi zkoumanými sítěmi jsou Facebook, Instagram a YouTube. Pro pochopení komparace skutečnosti a výpovědí respondentů, v teoretické části podrobně popisuji fungování těchto algoritmů, včetně možností jejich ovlivnění a problematiky jejich vnímání. Komparací popsané skutečnosti a výpovědí respondentů formuluji ukotvenou teorii a v závěru práce uvádím...
|
|
| |
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Vzestup sociálních sítí proměnil způsoby, jímž se vzrůstající počet jejich uživatel dostává ke zpravodajským obsahům. Na sociálních sítích narozdíl od tradičních médií neexistují žádné univerzální informace, které jsou shodné pro všechny uživatele. Namísto toho každý jednotlivec je příjemcem specifického vzorku obsahu, který mu na míru vybírá filtrační algoritmus na základě jeho preferencí. Právě o principech fungování těchto dvou způsobů informačního výběru pojednává tato práce. Prostřednictvím teorie gatekeepingu zde představuji obecný model výběru zpráv novinovými editory a porovnávám jej s výběrem algoritmickým. Srovnávám přitom rozdílné hodnoty, jimiž se při výběru řídí lidští a algoritmičtí gatekeepeři a představuji také koncept objektivity a jeho specifická omezení v rámci obou modelů. Ve druhé části následně představuji vlastní kvalitativní výzkum povědomí o algoritmizaci Facebooku. Formou polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem sedmi uživatelů Facebooku se pokouším nabídnout sadu specifických příkladů toho, jak uživatelé používají Facebook jako informační zdroj, do jaké míry chápou jeho algoritmizovanou podstatu a jaký k ní mají celkový postoj. Cílem této práce je prozkoumat, zda se ve zkušenostech konkrétních uživatelů projevují možná omezení algoritmického modelu informačního výběru a do...
|
|
|
Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv
Zítko, Tomáš ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce Algoritmizace sociálních sítí a její vliv na konzumaci online zpráv se zabývá tématem přechodu sociálních sítí od chronologického zobrazení veškerých příspěvků k automatizovanému zobrazení výběru nejrelevantnějších příspěvků. Tento výběr přitom provádí filtrační algoritmy, počítačové programy, které na základě předem stanovených kritérií a postupů přiřazují relevanci jednotlivým příspěvkům. Hlavním cílem práce je využití teorie gatekeepingu k vymezení modelu strojového výběru vůči tradičnímu modelu editorskému, společně s představením povědomí uživatelů o algoritmizaci Facebooku. Práce kombinuje teoretickou část představující specifika obou modelů s kvalitativním výzkumem zaměřeným na konceptualizaci povědomí uživatelů o algoritmické podstatě Facebooku. V rámci teoretické části popisuje nástup sociálních sítí jako informačních zdrojů a jejich postupnou algoritmizaci, přičemž klade důraz na Facebook a jeho algoritmus News Feed. Tato část také uvádí dosavadní poznatky o uživatelském povědomí o algoritmizaci Facebooku. Teoretická část dále zařazuje algoritmické filtry do dosavadní teorie gatekeepingu, srovnává zpravodajské a algoritmické hodnoty a popisuje základní zkreslení, k nimž může v rámci těchto dvou modelů informačního výběru docházet. Druhá část práce se věnuje povědomí uživatelů o algoritmizaci...
|
|
|
Rozvoj algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy
Fiala, Jan ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy jako jedné z jejich digitálních kompetencí. Zkoumá podstatu algoritmického myšlení v souvislosti s pojmem informatického myšlení a hledá způsoby, jak je v žácích rozvíjet. Teoretická část práce se opírá o Skinnerovu koncepci programovaného učení a za pomoci gamifikace navrhuje výzkum zaměřený na pozorování skupiny žáků, v průběhu jednoho školního roku, ve kterých je zmíněná kompetence rozvíjena. Nastolená problematika je řešena pomocí sestavení komplexního souboru učebních materiálů a výukových aktivit (jak v digitálním prostředí, tak tzv. "unplugged" aktivit) a částečným převedením výuky do virtuálního, algoritmizačního prostředí speciálně navržené aplikace Prográmko. Výsledkem práce je analýza možností začlenění gamifikace a programované výuky do praxe rozvoje algoritmického myšlení na druhém stupni základních škol. Výzkum také hodnotí použitelnost aplikace Prográmko a navrženého souboru materiálů, opatřenými metodickými pokyny, v této praxi.
|
|
|
Zapojení Ozobotů do výuky algoritmizace a informatického myšlení
Yaghobová, Anna ; Forstová, Lenka (vedoucí práce) ; Töpfer, Pavel (oponent)
V současné době je velkým trendem využívat při výuce informatiky různé výukové roboty. Cílem práce je představení ()zobota jako výukové pomůcky včetně připravených úloh a metodických materiálú. Nejedná se o kompletní sbírku úloh, ale spíše o typové úlohy na jednotlivé problémy spojené s výukou algoritmhace. Cloh je celkem dvanáct, šest. zaměřených na programování Chobota pomocí barevných OzoKódtí na papír a šest. zaměřených na programování ()zobota v editoru kódu Ozol3lockly. Úlohy jsou určené spíše pro 2. st.upe:řl základní školy, případně pro nižší stupeii víceletých gymnázií.
|
|
|
Podpora výuky programování na ZŠ
Vinický, Radek ; Štípek, Jiří (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou programování na základních školách v České republice. Teoretická část práce se zaměřuje na mapování současného stavu výuky programování na základních školách. Dále jsou v práci mapovány aktuálně využívané zdroje, které jsou určeny pro podporu výuky algoritmizace a programování dětí. Tyto zdroje jsou dále hodnoceny vybranými evaluačními kritérii. Na teoretickém základu práce je navrhnut vlastní model výuky programování jako praktický výstup, a to včetně výukových materiálů a metodické příručky pro učitele. Návrh modelu výuky je ověřen v praxi.
|
|
|
Utváření představ a osvojování vybraných konceptů používaných při sestavování programů s testovacími podmínkami na 1. stupni ZŠ
Čuma, Radek ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vaňková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá představami žáků o smyslu a funkčním principu použití příkazů s testovacími podmínkami při sestavování algoritmů. Hlavním cílem diplomové práce je na základě teoretických východisek navrhnout metodické postupy pro výuku vybraných algoritmických konceptů na I. stupni základní školy, naplánovat a realizovat pedagogický experiment a v jeho průběhu ověřovat funkčnost navržených metodických postupů. Ověřování funkčnosti navržených metodických postupů probíhalo na základě analýzy dat, které byly nashromážděné průběžným zapisováním poznatků o chování, pokroku a průběhu řešení vybraných úloh, pořizováním videozáznamů zachycujících průběh řešení jednotlivých úloh v rámci navržených "unplugged" aktivit, pomocí nástroje pro monitorování pokroku žáků ve virtuálním programovacím prostředí Code.org, pořízením audionahrávek testování žáků pomocí řízeného rozhovoru a pomocí fotodokumentace tvorby vlastních bloků příkazů, ve kterých žáci přepisovali věty z mateřského jazyka do řeči srozumitelné pro stroje, do programovacího jazyka. Na základě syntézy získaných poznatků byly provedeny návrhy na úpravy navržených metodických postupů, aby se zjištěné obtíže, kterým žáci při výuce čelili, co nejvíce eliminovaly. KLÍČOVÁ SLOVA Testovací podmínky, algoritmizace, programování, informatické...
|
|
|
Fluid-structure interaction
Kosík, Adam ; Feistauer, Miloslav (vedoucí práce) ; Richter, Thomas (oponent) ; Fürst, Jiří (oponent)
V této práci se zabýváme numerickou simulací interakce proudící stlačitel- né vazké tekutiny a elastického tělesa ve 2D. Deformace obtékaného elastického tělesa jsou popsány pomocí 2D lineárního modelu pružnosti a nelineárního St. Ve- nantova-Kirchhoffova a neo-Hookeova modelu pružnosti. Proudění tekutiny je popsáno stlačitelnými Navierovými-Stokesovými rovnicemi, které jsou formulo- vány v ALE (arbitrary Lagrangian-Eulerian) tvaru. Pomocí ALE metody bereme v potaz časovou závislost oblasti vyplněné tekutinou. Diskretizace problému proudění i problému pružnosti je provedena pomocí nespojité Galerkinovy metody konečných prvků (DGM). Svoji pozornost věnujeme testování DGM aplikované na řešení problémů proudění tekutiny a pružnosti. Dále popisujeme algoritmus interakce a způsobu, jak vyřešit problém deformace oblasti vyplněné proudící tekutinou. Motivací naší práce jsou aplikace v biomedicíně. Numerické experi- menty zahrnují numerickou simulaci kmitání lidských hlasivek vyvolané působe- ním stlačitelného vazkého proudění.
|
|
|
Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH
Šandová, Hana ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ/nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH AUTOR: Bc. Hana Šandová KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá představami žáků o tom, jak funguje počítače a počítačové programy. Hlavním cílem práce je zkoumání představ žáků druhého stupně či nižšího stupně osmiletého gymnázia o tom, jak funguje počítač a počítačové programy a co představy žáků ovlivňuje. Teoretická část je zaměřena na historii používání počítačů ve výuce a analýzu současných přístupů k výuce informatiky a programování v ČR a ve vybraných evropských zemích. Praktická část se věnuje mapování představ žáků ve věku 11-14 let v rámci pedagogického experimentu uspořádaného na dvou pražských školách, jehož cílem bylo zkoumat dopad výuky programování ve Scratch v rozsahu jednoho pololetí na představy žáků o tom, jak funguje počítač, a na rozvoj jejich informatického myšlení. KLÍČOVÁ SLOVA: představy žáka, algoritmizace, programování, informatické myšlení, Scratch
|
host ::
RSS.