|
| |
|
|
Iniciativy New Silk Roads
Hilliová, Markéta ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce "Strategie New Silk Road" se věnuje americké zahraničně politické strategii pro region Střední Asie a Afghánistánu. Strategie myšlenkově navazuje na různé koncepce, které se začaly v 90.letech objevovat a reagovaly tak na rozpad Sovětského svazu a otevření hranic, které byly po dlouhou dobu neprostupné. Práce strategii NSR zasazuje do historického kontextu vývoje myšlenky opětovného pozemního propojení na ose Východ - Západ. Po jejím představení je na základě analýzy vývoje a současného stavu dvou klíčových projektů - plánovaného transafghánského plynovodu TAPI a Obchodní a tranzitní dohody mezi Afghánistánem a Pákistánem APTTA - zhodnocena její dosavadní úspěšnost při prosazování.
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, blízké sousedství Střední Asie a Zakavkazsko a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
|
|
Systémy protiraketové obrany v oblasti severovýchodní Asie a jejich vliv na strategické chování ČLR v regionu
Mareš, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá strategické chování ČLR v regionu severovýchodní Asie v přímé souvislosti se systémy protiraketové obrany, jež v daném regionu v současné době vznikají. Záměrem práce je analyzovat motivy čínského regionálního strategického chování s ohledem na konkrétní technologický prvek (= systémy protiraketové obrany), a to na základě předem stanovených analytických rovin: realistické, liberální a konstruktivistické. Do značné míry se však liší technologická konfigurace jednotlivých systémů nebo vztah regionálních aktérů s ČLR. Práce proto obsahuje případové studie, jež analyzují vztah ČLR a konkrétního aktéra, který v oblasti severovýchodní Asie aktivně buduje systém protiraketové obrany. Budování systémů protiraketové obrany v oblasti severovýchodní Asie může za určitých podmínek ohrozit vitální strategické zájmy ČLR. Strategická reakce ČLR je však umírněná. Cílem práce je vysvětlit, proč ČLR nemění své strategické chování v daném regionu v přímé souvislosti se vnikajícími regionálními systémy protiraketové obrany.
|
|
|
Vztah USA-Čína v oblasti námořní bezpečnosti: kooperace nebo konflikt?
Paličková, Lucie ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Vztah USA-Čína v oblasti námořní bezpečnosti - kooperace nebo konflikt" se zabývá současným fenoménem čínského námořního vzestupu a jeho implikacemi pro vztah Číny se současným světovým námořním lídrem, Spojenými státy, a to ve dvou zkoumaných regionech, konkrétně v regionu asijsko-pacifickém a regionu Indického oceánu. Prostřednictvím komparativní analýzy jsou porovnávány jak strategie obou zemí ve zmíněných regionech, tak také kapacity, které každá ze zemí do obou regionů alokuje, s cílem zhodnocení jejich budoucích konfliktních či kooperativních interakcí. Práce se věnuje i samotnému vývoji čínského námořnictva a jeho modernizaci, motivům této modernizace, stejně jako faktorům, které ji ovlivňují, ať už ideovým, či materiálním.
|
|
|
Population development of Kazakhstan: Geographic, economic and geopolitical aspects
Rodionov, Viktor ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Kalibová, Květa (oponent)
Population development of Kazakhstan: geographic, economic and geopolitical aspects Abstract Present research based on analysis of the main trends in demographic development of Kazakhstan at the national and regional level. Demographic changes are quite important factor affecting the problems of territorial, economic and geopolitical development of the country. Relatively small population quite clearly reflects the changes of economic and geopolitical conditions. The result of it is the changes in population size, structure, and geographical pattern. Over the past decade in Kazakhstan observed population growth and change of ethnic structure. Against this background, distribution of the population within the country becomes one of the key problems in Kazakhstan. The main reason is growing disproportions in economic development of regions. Quite significant role here plays the ethnic heterogeneity of the regions, which also determines the nature of population development. Under such conditions, the demographic development acquires strategic importance.
|
|
|
Geopolitika/zahraniční politika České republiky - kvantitativní analýza
Hofman, Pavel ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat a kvantitativní metodou analyzovat českou zahraniční politiku v letech 1993 až 2011 na pozadí nově utvořené geopolitické situace po pádu Železné opony. V první části je dle odborné literatury popsána současná zahraniční politika ČR, její vývoj od vzniku samostatného suverénního státu, priority a problémy a také možné pokračování v budoucnosti. Ve druhé části jsou zkoumány zahraniční diplomatické návštěvy vrcholných českých politiků, které jsou jedním z hlavních nástrojů zahraniční politiky. Tyto návštěvy a jejich teritoriální proměny, preference a jejich vliv na zahraniční obchod byly analyzovány v souvislosti významnými geopolitickými a jinými událostmi, zvláště pak vstup ČR do EU a NATO. Z výsledků vyplývá, že 58 % ze všech návštěv z České republiky skončilo v EU. Nejvíce navštěvovaným státem byla Belgie a za ní v pořadí USA, Německo a Slovensko. Česká zahraniční politika se více zaměřovala na tyto a ostatní členské státy EU a NATO po tom, co se Česká republika stala členem těchto organizací Klíčová slova: zahraniční diplomatické návštěvy, geopolitika, zahraniční obchod
|
|
|
Geopolitický vliv USA v subsaharské Africe a jeho proměny během 2. pol. 20. století
Chaloupková, Jana ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj ve čtyřech zemích subsaharské Afriky (Libérie, Nigérie, Somálsko a Rwanda) během studené války a let devadesátých a na roli USA v těchto státech ve sledovaném období. Základní výzkumnou otázkou je, jak vztahy studené války determinovaly současnou zahraniční politiku USA. K tomuto účelu je použita Millova metoda schody. Jako závislá proměnná, která má symbolizovat silný zájem Spojených států v zemi, byla vybrána intervence, účast v etnickém nebo občanském konfliktu v 90. letech dvacátého století. Mezi nezávislé proměnné byly zařazeny nejrůznější faktory, jež by mohly rozhodnutí o intervenci ovlivnit (spolupráce v období studené války, účast v konfliktu studené války, nebo humanitární pomoc a současná vojenská spolupráce - výcvik jednotek). Práce používá empiricko-analytický přístup. První dvě kapitoly se navíc zaměřují na zahraniční politiku USA vůči Africe celkově, na její vývoj i současný stav. Detailněji popisují i jednotlivé agentury s humanitárním, rozvojovým nebo vojenským zaměřením nebo přístupy jednotlivých amerických prezidentů k Africe od konce Druhé světové války. Další kapitoly jsou tvořeny jako případové studie zabývající se jednotlivými státy, jejich komparaci, ale také problematice intervence je věnována poslední kapitola.
|
|
|
Možnosti neoklasické geopolitiky: systémový přístup
Kofroň, Jan ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Ištok, Robert (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná práce se pokouší uvést neoklasickou geopolitiku jako životaschopný přístup ke studiu mezinárodní politiky z geografické perspektivy. Dizertace je kompaktem šesti článků, které již byly přijaty do tisku, a společného úvodu, který se pokouší vyzdvihnout hlavní body z článků a navíc diskutuje některé otázky, které (i) byly eliminovány z článků v důsledku omezeného prostoru, nebo (ii) je jejich význam spíše kontextuální, ve smyslu, že tyto otázky dávají na články nahlédnout v širší perspektivě akademických debat. První část práce (podporovaná dvěma články) se zabývá současným stavem politické geografie a geopolitiky. Hlavním výsledkem je, že geopolitika je dnes rozdělenou (sub)disciplínou, neboť geografové jsou především aktivní v kritické geopolitice a akademici mezinárodních vztahů pokračují v klasickém geopolitickém uvažování (zejména ti, kteří sami sebe podepisují pod kategorii neorealismu). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že geografové chápou prostor jako inter-subjektivní entitu - sociálně konstruovanou, zatímco odborníci mezinárodních vztahů tendují k nahlížení na prostor jako na objektivní faktor. V kombinaci s jinými epistemologickými odlišnostmi, toto odlišné pojímání prostoru vyprodukovalo ohromnou bariéru mezi těmito dvěma obory. Jeden z faktorů oddělujících tyto dva obory ční...
|
host ::
RSS.