|
|
Venezuelská migrační vlna a její dopad na Kolumbii
Potocká, Eliška ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady venezuelské migrační vlny na Kolumbii. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má venezuelská migrační krize na situaci v Kolumbii a jaký vůči ní zaujímá kolumbijská vláda postoj. Za účelem zodpovězení těchto výzkumných otázek byla aplikována kvalitativní obsahová analýza, v rámci které byla zkoumána data poskytnutá mezinárodními organizacemi, politickými institucemi nebo kolumbijskými vládními orgány, popisujícími stav v zemi. Hlavním teoretickým konceptem, na kterém tato diplomová práce staví, je push-pull teorie migrace, která vysvětluje migraci na základě mechanismu "vytlačujících" a "přitahujících" faktorů, jež obyvatelstvo motivují k přesunu. V důsledku analýzy zkoumaných dat byla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že migrační krize má negativní vliv na kolumbijskou vnitrostátní situaci, a to konkrétně v oblasti institucionální, ekonomické a sociální. Výsledky obsahové analýzy odhalují významné negativní dopady na všech třech zmíněných úrovních a na jejím základě je zároveň nastíněn možný budoucí vývoj. Dále výsledky analýzy odkrývají historický i současný přístup Kolumbie vůči venezuelským migrantům a potvrzují hypotézu, která předpokládá, že postoj kolumbijské vlády k řešení otázky migrace je nestabilní, neefektivní a v současnosti nenabízí žádné...
|
|
|
Collective Trauma and Identity Struggle: Underground Factors of the 2019 South American Demonstration Waves
Franck, Gabrielle ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Collective trauma infuences the political scene in an often unnoticed way. By focusing on the cases of Argentina and Chile, this study analyses which consequences traumas, experienced simultaneously by a collective, may have over time on generations, the state and its institutions. Linking it with social mobilizations, it outlines how the updating of perceptions, having emerged through the narration of stories of the past, creates distrust towards the state's institutions. This, in turn, increases the likeliness of mobilizations and violent outbreak within them. Interactions between the crowd and institutions such as the police, the military or other political actors could thus change with the depictions' elder generations make of them. These descriptions themselves, as this study shows, are shaped according to one's own experiences, past and present. Through a mixed methodology of quantitative and qualitative tools, this thesis aims to underline how the new generations, having not lived these times, may still be affected by their elders' collective traumatic experiences. While social, economic and political reasons may trigger the rise of mobilizations within a country, collective traumas, and the ensuing perceptions they produce, will be described as an underlying factor, preparing the perfect...
|
|
|
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století
Sánchez, Eugenio ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století Eugenio Sánchez Abstrakt Čína v posledních dvou dekádách podstatně změnila rovnováhu sil v mezinárodních vztazích. Otázkou je, zda lze podobný trend sledovat i v kontextu Latinské Ameriky, čímž by došlo k narušení hegemonie USA v regionu Na tuto otázku se tato práce snaží odpovědět prostřednictvím posuzování čínského působení v Latinské Americe v období 2000-2019 ve třech oblastech - ekonomické, vojenské a kulturní. Zvláštní pozornost je v této práci věnována definici hegemonie a identifikování základních rysů hegemonie USA v Latinské Americe. Práce dochází k závěru, že se Čína v latinskoamerickém regionu stala relevantním ekonomickým aktérem, ale její vliv v dalších oblastech (vojenské a kulturní) nebyl tak významný. Čínský ekonomický vliv se rovněž omezuje pouze na několik jihoamerických zemí a celkově hegemonickou pozici Spojených států v regionu prozatím neohrožuje.
|
|
|
Understanding of the concept 'Corporate Social Responsibility' - universal vs. regional level in South America
Pavlovičová, Natália ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda existuje rozdíl v porozumění konceptu společenské odpovědnosti firem (SOF) na univerzální úrovni a na regionální úrovni v Jižní Americe. Staví na dichotomickém pohybu v oblasti SOF, který zároveň vyžaduje koordinovaný nadnárodní přístup ve vztahu k součásným výzvam nadnárodního charakteru a také výrazný pozitivní dopad na lokální úrovni. Hlavní výzkumnou metodou práce je obsahová analýza, na základě které zjišťujeme, jakými koncepty je definována povaha SOF a které problémy jsou převážně adresovány. Na základě výsledků analýzy pak odhalujeme hlavní trendy v porozumení konceptu SOF na obou úrovních a určujeme charakter a rozsah jejich rozdílů. Nacházíme jeden významný společný jmenovatel dominantní na obou úrovních - koncept instituce a řízení. V ostatních kategoriích pozorujeme vysokou proměnlivost jejich frekvence napříč úrovněmi analýzy. Důležité trendy odhalené v diplomové práci jsou vysoká penetrace Jižní Ameriky zahraničními SOF institucemi a výrazný dopad členství v globální organizaci na to, jak je SOF komunikováno organizací na regionální úrovni.
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Comparative analysis of political and economic organizations MERCOSUR and Pacific Alliance
Mocák, Filip ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je skúmať dva politicko-ekonomické bloky v Južnej Amerike; MERCOSUR a Pacifickú Alianciu. Práca je konkrétnejšie zameraná na spôsob vzniku oboch zmienených organizácií, a zároveň sa orientuje na ich ekonomickú silu a potenciál do budúcna. Na celý región som sa pozerám z perspektívy realizmu. MERCOSUR je vnímaný ako dôsledok bandwagoningu štátov susediacich s Brazíliou a výskum Pacifickej Aliancie bol založený na koncepte balance-of-power. Boli využité dva výskumné postupy: (1) deskriptívnou metódou som aplikoval koncepty bandwagoning a balance of power na vznik oboch organizácií a (2) komparatívnou analýzou som sa snažil koalície porovnať a priniesť určitý náhľad na momentálnu úspešnú Pacifickú Alianciu a následne poukázať na potenciál. Keďže samotný kontinent je považovaný za zónu mieru, realistický pohľad sily bol obohatený o ekonomickú stránku. Preto je ekonomická sila považovaná za relevantnejší faktor podnecujúci štáty k aktivite než vojenská sila. Zameral som sa na Čile a Kolumbiu, keďže oba štáty sú považované za druhoradé mocnosti na kontinente. Na písanie práce som využíval ekonomické záznamy a akademické články, analýzy a žurnály. Aj keď sa mi nepotvrdil fakt, že MERCOSUR je dôsledkom bandwagoningu, Pacifickú Alianciu je možné považovať za protipól...
|
|
|
Does relative power of a state affects tendency toward balancing?
Lauer, Maroš ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Predkladaná práca sa zaoberá analýzou jedného zo stavebných kameňov neoralistického prístupu k skúmaniu medzinárodných vzťahov, t.j. teóriou balansovania. Na rozdiel od väčšiny štúdií na túto tému sa však táto práca nezaoberá primárne skúmaním svetových mocností či podrobnou analýzou vybraného štátu. V centre našej pozornosti stoja naopak menšie štáty, ktoré nepredstavujú dominantného aktéra vo svojom okolí a každodenne musia bojovať o svoje prežitie v anarchistickej štruktúre medzinárodného systému. V predkladanej práci sme sa rozhodli preskúmať závislosť medzi dvoma základnými typmi správania sa štátov a faktormi, ktoré tendencie k výberu jedného z týchto typov ovplyvňujú. Podľa neorealistickej teórie tieto základné typy predstavujú balansovanie a menej známy pojem bandwagonovanie (t.j. podriadenie sa silnejšiemu štátu). Nami skúmané faktory (t.j. nezávislé premenné) sú sila štátu, ktorý stojí pred voľbou, počet možných spojencov v jeho okolí, geografická blízkosť k susednému silnému štátu a rozdiel v politickom systéme medzi skúmaným štátom a silným štátom v jeho okolí. Vplyv vyššie menovaných faktorov je skúmaný v období od konca napoleonských vojen do vypuknutia 2. svetovej vojny, v geografickom regióne Európy a Južnej Ameriky. Práca sa zameriava na analýzu širokého vzorku prípadov, k čomu sú využité...
|
|
|
Integrace učiva zeměpisu a přírodopisu na druhém stupni základní školy na příkladu živé přírody Ameriky
Sovičková, Michaela ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Protože klasická frontální výuka, kde mají žáci vyučujícího poslouchat a dělat si zápis, se stává stereotypem, rozhodla jsem se věnovat tématu, kde můžu zařadit více metod do výuky jak v hodinách zeměpisu, tak v hodinách přírodopisu. Cílem této práce bylo vytvořit příručku pro učitele včetně potřebných výukových materiálů na téma přírodní krajiny Ameriky a následně zhodnotit přínos těchto aktivit. Výukové materiály byly testovány celkem ve dvou třídách na základní škole v Dolních Břežanech. Obě třídy absolvovaly pretest, výuku, 1. posttest (bezprostředně po výuce) a 2. posttest (6 týdnů po výuce), dále si vyzkoušeli i aktivity, při kterých museli využít vědomosti získané během výuky. Data byla vyhodnocena statistickými analýzami, které ukázaly rozdíl v dosažených znalostech mezi pretestem a 1. posttestem, zatímco výsledky mezi 1. a 2. posttestem se nelišily. Lze říct, že žáci získali nové vědomosti a jejich znalosti byly lepší než na začátku, tyto znalosti jim zůstali i po delší době uchované. Klíčová slova: Severní Amerika, Jižní Amerika, přírodní krajiny, přírodopis, zeměpis, aktivizující metody, integrace učiva
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
|
host ::
RSS.