|
|
Didaktická hra "Odchyt ptáků"
Kučerová, Eliška ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvoření autorské didaktické hry s tématikou výzkumů a odchytů ptáků pro žáky vyššího stupně gymnázia (střední školy). Pro účely této hry jsou nejprve pospány principy a přínosy didaktických her i historie chytání ptáků převážně na území dnešní České republiky. Didaktická hra žáky provází od historického chytání ptáků (čihařství) až po moderní metody odchytů ptáků z důvodů kroužkování a dalšího výzkumu. Tato hra u žáků prohlubuje znalosti daného tématu, současně se nenásilnou formou dotýká historie a zeměpisných znalostí o naší zemi. U žáků je rozvíjena spolupráce, schopnost se slovně vyjádřit, vzájemná komunikace a hledání řešení a kompromisů. Hra je koncipována pro menší třídní kolektiv, přičemž žáci spolupracují v malých skupinách (3 - 4 žáci), které mezi s sebou soutěží. Autorská hra byla otestována v různorodých kolektivech. Na základě těchto zkušeností byla ověřena vhodnost hry pro žáky a byly popsány problematické body v pravidlech i celkovém pojetí hry. Klíčová slova: didaktická hra, autorská hra, odchyty ptáků, spolupráce v týmu, komunikace
|
|
|
Aktivizace žáků ve vztahu ke skupinové práci v hodinách biologie
Janovska, Kateřina ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Aktivizace žáků ve vztahu ke skupinové práci v hodinách biologie" pojednává o podstatě aktivizace žáků a významu skupinové práce s prvky kooperace. Práce obsahuje vymezení aktivizace, aktivního učení, kooperace skupiny a práci v ní. Udává příklady modelů a metod podporující aktivizaci žáků, které jsou navíc i vhodné pro skupinové práce v hodinách biologie. Mimo jiné, poukazuje na využití těchto modelů a metod, jakožto podporu ve školách v post-covidovém období. Klíčová slova Aktivizace žáků, aktivní učení, aktivizační metody, konstruktivismus, modely výuky, skupinová práce
|
|
|
Terénní cvičení se zaměřením na půdní biologii
Dufek, Dominik ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Tato práce didakticky zpracovává tři náměty terénních cvičení pro žáky základních škol a studenty nižších ročníků víceletých gymnázií. Dvě popisované lokality pro konání terénní výuky se nacházejí přímo na území hlavního města Prahy (Prokopské údolí, Meandry Botiče) a třetí lokalita leží 30 km jižně od Prahy (Medník). Všechna terénní cvičení jsou zaměřena na půdu, půdní biologii a ekologii těchto zvolených lokalit. Při práci v terénu studenti uplatňují činnostní výuku a výsledky úkolů zaznamenávají do pracovních listů. V první polovině práce v rámci literárního přehledu je popsána charakteristika zvolených lokalit, stručný popis půd a živé složky půd a vybrané metody studia půdních ekosystémů. Literární přehled uzavírá obecná charakteristika terénní výuky jako organizační formy vyučování, její cíle, metody a organizace. Vlastním výstupem celé práce je návrh tří terénních cvičení a metodický materiál pro učitele. Kapitola výsledky hodnotí všechny úlohy z pracovních listů a průběh dvou terénních cvičení, která autor ověřil ve školní praxi. Na konci práce v přílohách jsou umístěny pracovní listy pro studenty, jejich autorské řešení a dotazníky.
|
|
|
Integrace učiva zeměpisu a přírodopisu na druhém stupni základní školy na příkladu živé přírody Ameriky
Sovičková, Michaela ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Protože klasická frontální výuka, kde mají žáci vyučujícího poslouchat a dělat si zápis, se stává stereotypem, rozhodla jsem se věnovat tématu, kde můžu zařadit více metod do výuky jak v hodinách zeměpisu, tak v hodinách přírodopisu. Cílem této práce bylo vytvořit příručku pro učitele včetně potřebných výukových materiálů na téma přírodní krajiny Ameriky a následně zhodnotit přínos těchto aktivit. Výukové materiály byly testovány celkem ve dvou třídách na základní škole v Dolních Břežanech. Obě třídy absolvovaly pretest, výuku, 1. posttest (bezprostředně po výuce) a 2. posttest (6 týdnů po výuce), dále si vyzkoušeli i aktivity, při kterých museli využít vědomosti získané během výuky. Data byla vyhodnocena statistickými analýzami, které ukázaly rozdíl v dosažených znalostech mezi pretestem a 1. posttestem, zatímco výsledky mezi 1. a 2. posttestem se nelišily. Lze říct, že žáci získali nové vědomosti a jejich znalosti byly lepší než na začátku, tyto znalosti jim zůstali i po delší době uchované. Klíčová slova: Severní Amerika, Jižní Amerika, přírodní krajiny, přírodopis, zeměpis, aktivizující metody, integrace učiva
|
|
|
Strach žáků staršího školního věku ve výuce přírodopisu
Zelenková, Jana ; Havlová, Michaela (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá emočním stavem zvaným strach a jeho patologickou formou - fobií. Zaměřuje se na výskyt a podobu strachů u žáků staršího školního věku a vliv těchto strachů na výuku přírodopisu. Využívá k tomu obsahovou analýzu vzdělávacího oboru přírodopis, nestrukturované rozhovory a dotazníkové šetření mezi žáky. Na základě výsledků provedeného výzkumu jsou navrhnuta základní doporučení pro učitele, kteří se setkají s žáky vykazující projevy strachu nebo specifické fobie. Diplomová práce využívá metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Vliv využívaných výukových metod a organizačních forem na oblíbenost biologie a přírodopisu u žáků
Kolesárová, Veronika ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jaké výukové metody a formy učitelé ve svých hodinách biologie / přírodopisu využívají a zda mají tyto využívané výukové metody a formy vliv na oblíbenost biologie / přírodopisu pro žáky. Mezi vedlejší cíle patří zjistit faktory ovlivňující učitelův výběr výukových metod a forem, zjistit nevyužívané způsoby výuky a příčiny jejich nevyužívání. Také je cílem zjistit, zda se liší výuka na nižších gymnáziích a na základních školách. V poslední řadě je vedlejšími cíli porovnat nejen oblíbenost biologie / přírodopisu, ale také oblíbenost jednotlivých využívaných výukových metod a forem u žáků nižších gymnázií a základních škol. Práce zahrnuje nejprve teoretickou část. Ve výzkumné části je popsána metodika sběru dat a metodika vyhodnocování dat. Dále práce zahrnuje výsledky, kterých bylo dosaženo. Z výsledků vyplývá, že v hodinách biologie / přírodopisu převažují monologické a autodidaktické výukové metody a formy. Učitelé jsou limitováni různými překážkami, jako je nedostatek času, materiální vybavení školy, přístup kolegů a vedení školy, složení žáků ve třídě, samotný přístup učitele. U žáků základních škol je vzdělávací předmět oblíbenější než u žáků nižších gymnázií. Avšak obliba výukových metod a forem je u žáků obou typů škol stejná. Pouhý způsob výuky...
|
|
|
Projektová výuka, její realizace a vliv na žákovo učení
Škarková, Barbora ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak učitelé realizují projektovou výuku s hlavním zaměřením na gymnázia a výuku biologie a také prozkoumat, jaký má projektová výuka vliv na žákovo učení. Data byla získávána metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny se dvanácti učiteli a padesáti žáky na šesti gymnáziích ve třech krajích Česka. Pro zpracování dat byla použita metoda zakotvené teorie. Učitelova realizace projektové výuky a vliv projektové výuky na žákovo učení jsou ovlivněny různými aspekty, které jsou v práci diskutovány. Součástí práce je analýza vybraných českých literárních a internetových zdrojů informací zabývajících se projektovou výukou. Klíčová slova: projektová výuka, realizace projektové výuky, zakotvená teorie, gymnázium, biologie
|
|
|
Vliv pregraduálního vzdělání a podpora školního prostředí u začínajících učitelů biologie/přírodopisu
Přibylová, Kateřina ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak začínající učitelé vnímají vliv pregraduální přípravy a podpory školního prostředí na průběh jejich prvních let praxe a také jak následně navrhují pregraduální přípravu a podporu školního prostředí zkvalitnit. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které byly realizovány se dvanácti začínajícími učiteli s délkou praxe jeden až pět let. Data byla zpracována metodou zakotvené teorie. Bylo zjištěno, že vnímání pregraduální přípravy a podpory školního prostředí začínajících učitelů je ovlivněno nejen formou těchto dvou prvků, ale také vnímanými problémy začínajících učitelů, které jsou velmi individuální. Faktory, které stojí za individuálností problémů a následně i názorů začínajících učitelů, jsou v práci diskutovány. Vzhledem k individualitě názorů začínajících učitelů nelze stanovit jednotnou podobu pregraduální přípravy a podpory školního prostředí, která by vyhovovala všem. Na druhou stranu se v názorech začínajících učitelů setkáváme s určitými trendy a jsou tedy v práci prezentovány. Klíčová slova: začínající učitel, problémy začínajících učitelů, pregraduální příprava budoucích učitelů, podpora školního prostředí, uvádění začínajících učitelů
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.