|
Péče učitele o klima třídy v malotřídní škole.
Slívová, Lucie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Nekardová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je ověřit, jak výběr metod, postupů a organizačních forem výuky může zlepšit klima třídy ve spojených ročnících v podmínkách malotřídní školy na příkladu spojeného 3., 4. a 5. ročníku. První kapitola této diplomové práce se zabývá malotřídními školami. Je zkoumána historie malotřídních škol, jejich specifika a důvody, proč se stále udržují jako důležitá alternativa k větším školám. Další část se věnuje individualizaci a diferenciaci ve výuce a jejich implementaci v prostředí malotřídní školy. Druhá kapitola se zaměřuje na klima ve třídě. Je zkoumáno, jaké faktory ovlivňují klima třídy a jak je možné jej měřit a hodnotit. Dále se kapitola zabývá adaptací nového žáka ve třídě, což je klíčový proces pro jeho úspěšnou integraci do nového prostředí. Ve třetí kapitole je analyzována role učitele v malotřídní škole. Je popisováno, jaké kompetence by měl učitel malotřídní školy mít a jakým způsobem by měl přistupovat k výuce. Dále jsou definovány výukové metody a organizační formy výuky vhodné pro malotřídní prostředí. Závěr teoretické části se zaměřuje na hodnocení ve vyučování, které má také vliv na klima třídy. V praktické části jsem zjišťovala, jak se změnilo klima ve třídě spojeného 3., 4. a 5. ročníku v malotřídní škole v průběhu 1. pololetí, když paní učitelka začala využívat...
|
|
Historie české menšinové školy v Zátoni v letech 1920-1950
KELLINGEROVÁ, Michaela
Hlavním cílem práce je popsat život české menšinové školy v Zátoni v letech 1920 až 1950 a její proměny v kontextu dané doby. V úvodní části je popsána geografie a historie obce. Následující kapitoly se zaměřují na období 1. republiky, na dobu nacistické okupace a na poválečnou dobu do roku 1950. V těchto kapitolách je uvedena stručná charakteristika doby, česko-německé vztahy, vývoj školství a popsán život na české škole v Zátoni. Při historickém výzkumu byla použita metoda přímá, nepřímá a komparativní. Hlavním zdrojem informací byly dobové prameny a odborná literatura. Velký vliv na chod školy mělo státní zřízení a geografická poloha obce.
|
|
Význam biblického příběhu v etické výchově v malotřídní škole
Svobodová, Denisa ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dva celky. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o významu biblického příběhu a jeho vyprávění. Součástí tohoto celku je též kapitola, která se zabývá etickou výchovou z hlediska kurikulárních dokumentů. Vzhledem k tématu práce je v první kapitole specifikována malotřídní škola a poslední kapitola se zabývá dítětem mladšího školního věku. Není opomenuta ani didaktika a didaktické metody práce s Biblí. V empirické části byl použit design akčního výzkumu a rozhovor jako metoda sběru dat. Cílem bylo zjistit, jak pracovat s biblickým příběhem v etické výchově v malotřídní škole na základě scénářů lekcí založených na převyprávěném biblickém textu. Dále je v této části uveden průběh výzkumných lekcí a doporučení pro další práci s biblickým textem v malotřídní škole. Výzkumem bylo prokázáno, že implementace biblického příběhu do etické výchovy v malotřídní škole je vhodným prostředkem pro získávání nových vědomostí, zkušeností, hodnot a ctností z těchto příběhů vyplývajících. KLÍČOVÁ SLOVA malotřídní škola, biblický příběh, etická výchova, Bible, storrytelling, mladší školní věk, rozhovor, akční výzkum
|
|
Přechod žáků z malotřídní školy do plně organizované školy
Ciroková, Nikola ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na přechod žáků z malotřídní školy do plně organizované školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je práce zaměřena na stručný historický vývoj malotřídních škol a jejich základní charakteristiku, jelikož jsou velmi specifické oproti plně organizovaným základním školám. Pozornost je zde zaměřena i na plně organizovanou školu a přechod mezi stupni. Jsou zde nastíněny společné i rozdílné znaky mezi malotřídní a plně organizovanou školou. Praktická část se skládá z kazuistik dvou vybraných žáků pátého ročníku malotřídní školy, kteří byli zkoumáni při přechodu na plně organizovanou školu. Součástí praktické části jsou také řízené rozhovory s řediteli dvou malotřídních škol, jež jsou následně porovnány z hlediska organizace. Z dotazníků, které byly poskytnuty rodičům žáků z malotřídních škol, byla zkoumána spokojenost či výhrady k malotřídním a plně organizovaným školám. Cílem práce bylo ukázat, jak se žáci z pátého ročníku malotřídních škol vypořádávají s přechodem do plně organizované školy, a zároveň poukázat, že i malotřídní školy poskytují stejně kvalitní výuku jako školy plně organizované. Z výzkumu vyplynulo, že žáci po přechodu z malotřídních škol na plně organizovanou školu byli plně socializováni během prvních dvou měsíců a...
|
|
Malotřídní škola v Ktiši
DRYJE, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá tématem malotřídní školy ve Ktiši. V teoretické části definuji pojem malotřídní školy a její specifika. Praktická část je založena na metodě kvalitativního výzkumu. Cílem je zjistit možnosti a cesty pro lepší fungování školy ve Ktiši.
|
|
Zkoumání pedagogického vztahu v prostředí málotřídní školy
KUNEŠOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou málotřídních škol. Cílem diplomové práce bylo popsat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popřípadě objevit odlišnosti od škol plně organizovaných. V teoretické části jsou charakterizovány malotřídní školy a jejich specifika. Stručně je nastíněna historie málotřídních škol v České republice i jejich současný stav v České republice a v zahraničí. Pozornost je věnována především vztahové síti v malotřídních školách. Praktická část obsahuje realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popsat jejich klima a specifika málotřídní školy jako instituce. Výzkum se také zabývá otázkou možných rozdílů mezi školami málotřídními a plně organizovanými. Výzkumný soubor tvořilo 9 učitelů a ředitelů ze tří málotřídních škol v Jihočeském kraji, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla následně kvalitativně zanalyzována prostřednictvím kódování. Z výzkumu vyplynulo, že za hlavní výhody málotřídních škol považují respondenti rozvoj sociálních dovedností žáků, možnost intenzivní individuální práce se žáky, školní a třídní klima napomáhající prevenci proti šikaně a jiným sociálně patologickým jevům a vhodné vzdělávací podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jako hlavní nevýhodu málotřídních škol zmiňují respondenti náročnost funkcí ředitele školy i učitelů ve spojitosti s vysokými nároky na organizaci vyučování.
|
|
Educational implications of the multi-age school in rural Mexico: the case of an elementary school
Sanchez Martinez, Monserrat ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Důsledky vzdělávání v malotřídních školách na mexickém venkově: případová studie elementární školy Učitelstvípro střední školy ůsledky vzdělávání v malotřídních školách na mexickém venkově: případová studie elementární školy, že jsem ji vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně s použitím zdrojů a Dále potvrzuji, že toto dílo nebylo použito k získání jiného nebo stejného titulu. V Mexiku malotřídních školách věků 32,6 % všech základních škol (Národní institut pro hodnocení vzdělávání, 2018). I když tyto školy představují v mexickém vzdělávacím systému důležité číslo, několik faktorů v současné době tyto školy vzdaluje od excelence. V současné době existuje mnoho obecný nedostatcích, které tyto školy trpí. Konkrétní informace, které existují o konkrétních případech unitárních víceletých škol, jsou však vzácné. S ohledem na tyto informace si současná diplomová práce klade za cíl poskytnout informace o prvcíc zapojených do vzdělávacího procesu unitární víceleté školy. Práce je rozdělena na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část studia vymezuje malotřídních školách oficiální dokumenty, které umisťují multikáře školu do mexického vzdělávacího systému, také představuje hlavní teorie, které podporují výzkum, a integruje relevantní národní a mezinárodní výzkum, aby znal některé pozadí týkající...
|
| |
|
Malotřídní škola
Kubátová, Radka ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
V této práci se zabývám existencí malotřídních škol. Objasňuji čtenářům historii malotřídních škol, vymezuji pojem malotřídní škola, přibližuji výuku na této škole a zaměřuji se na učitele a žáka na tomto typu školy. V teoretické části dále popisuji školu jako subjekt, který vytváří velmi dobré podmínky pro utváření volnočasových aktivit. Dále pak v praktické části charakterizuji malotřídní školu v obci Sokoleč, kde pracuji jako vychovatelka školní družiny. Popisuji specifika této školy, klima, výuku, aktivity školy apod. Klíčová slova Malotřídní škola, sloučené ročníky, volnočasové aktivity, výuka, vyučovací hodina, učitel.
|
|
Význam školy pro rozvoj a formování regionální a lokální identity - případová studie okresu Tábor
Mrázková, Anna ; Kučerová, Silvie Rita (vedoucí práce) ; Kühnlová, Hana (oponent)
Reforma školských dokumentů, současné změny ve společnosti i bližší spolupráce s obcí jako nejčastějším zřizovatelem poskytují školám možnost věnovat se dříve méně obvyklým tématům a také s nimi nově pracovat. Škola jako taková nyní nepředstavuje pouze místo vzdělávání, je to znovu také významný prvek kulturního a společenského života obce. Na základě těchto změn se dostává stále více do popředí také možnost školy formovat a posilovat vztah žáků i místních obyvatel k obci a blízkým místům, tedy možnost školy a jednotlivých pedagogů formovat a posilovat územní identitu. Tato diplomová práce si proto klade za cíl analyzovat specifické přístupy učitelů k výuce územní identity i k posilování tohoto typu identity "vně" školy. Pro výzkum jsme zvolili 3 málotřídní školy v okrese Tábor. V rámci nich analyzujeme z hlediska sledovaného tématu ŠVP, prostřednictvím hloubkových rozhovorů s učiteli dále analyzujeme zamýšlené kurikulum týkající se územní identity a na základě pozorování v hodinách zjišťujeme tématicky zaměřené kurikulum realizované. Klíčová slova: územní identita, složky územní identity, málotřídní škola, kurikulární dokumenty
|