|
| |
|
|
Prokop Drtina (1900-1980). Život českého demokrata
Koutek, Ondřej ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato disertační práce pojednává o významném českém úředníkovi a posléze politikovi Prokopu Drtinovi, jehož život byl bytostně spjat s osudem demokracie v Československu. Hlavním cílem této práce je upozornit na tuto jedinečnou osobnost a ilustrovat na jeho životě československé dějiny. Narodil se 13. dubna 1900 ve významné české rodině. Jeho otec, František Drtina, byl slavný filosof a blízký spolupracovník profesora Tomáše Garrigue Masaryka. Drtinovo dětství bylo velice podnětné, neboť vyrůstal obklopen tehdejší českou intelektuální elitou. Mladého Prokopa Drtinu vedl jeho zájem o historii a politiku ke studiu na právnické fakultě v Praze. Po dokončení studií zahájil Drtina svou profesní kariéru v únoru 1924 u České finanční prokuratury, ve stejné době se začal výrazněji veřejně angažovat. V roce 1925 vstoupil do nově založené Národní strany práce, která však zcela pohořela a byla po pěti letech činnosti rozpuštěna. Drtina v roce 1928 přestoupil do Československé strany národně socialistické, jíž pak zůstal věrný až do závěru své politické dráhy. Prokop Drtina také hrál významnou roli v činnosti prestižního debatního klubu Přítomnost. Posléze se stal i členem redakční rady názorově spřízněného časopisu Demokratický střed, vedle toho ovšem občas publicisticky přispíval i do dalších tiskovin. Zásadní zlom v...
|
|
|
Představy o budoucím Slovensku (koncepce poválečného Slovenska 1914-1918)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj vizí slovenské budoucnosti, tak jak je předestírali v průběhu první světové války jednotlivé skupiny Slováků převážně v zahraničí. Snaží se určit, jaké koncepce budoucnosti Slovenska měly reálnou šanci uplatnit se a které byly jen fantaziemi bez reálného politického významu. K dosažení tohoto cíle se snaží zachytit vztahy Slováků s relevantními národy v době předválečné, stejně tak jako postavení Slováků doma i v zahraničí včetně ideových směrů, které je jich rozhodnutí ovlivňovaly. Jedním z nejzásadnějších výstupů celé práce by mělo být zodpovězení otázky, zdali byla česko-slovenská orientace pro slovenské představitele jedinou schůdnou alternativou k uherské státní ideji, či zda bylo její vítězství roku 1918 pouze výsledkem nepředvídatelných procesů a na tuto pozici aspirovaly rovněž alternativy jiné.
|
|
|
Struggle with the Liquid Muse: Law persecuting serving alcohol drinks and conditions his origin.
Balogh, Branislav ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Zákon na ochranu mládeže bol prvou normou, ktorou sa vymedzoval vek, odkedy mladý človek mohol konzumovať alkoholické nápoje. Snažím sa odhaliť dôvody, prečo zákon vznikol práve v roku 1922. Sledujúc jeho genealógiu a inšpirujúc sa Foucaultom prechádzam jednotlivé normy, ktorými sa spoločnosť vymedzovala voči opilstvu. Následne sledujem samotný priebeh schvaľovania zákona, od jeho predloženia až po jeho schválenie v senáte. Pozornosť venujem prohibícii na Slovensku, ktorej dôvodom bol obraz Slovenska ako krajiny zaplavenej úradne prideľovaným alkoholom. Všímam si, v čom tkvelo porušovaniu zákona, čím sa legitimizovalo. Keďže išlo o mládež, snažím sa ukázať nielen možnosti konzumácie alkoholu mládežou, ale aj to, aká bola predstava o nevhodnosti pitia mládeže. Zároveň poukazujem na ukotvenie hranice 16. a 18. roku, odkedy je možné konzumovať alkohol - takto to stanovoval zákon. Venoval som sa aj pohľadu viacerých telovýchovných spolkov na alkohol. Uviedol som ich ako jeden zo spôsobov boja proti alkoholizmu. Keďže som chcel zistiť, či sa o zákone viedla diskusia aj v spoločnosti, sledoval som niektoré médiá a všímal si, aké informácie o zákone prinášajú. V závere som sa snažil zhrnúť svoje poznatky, totiž, že zákon nebol zákonom jedného silného jednotlivca, nebol dielom náhody, ale výsledkom...
|
|
|
Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník
Uvízlová, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník se zabývá popisem a zkoumáním proměn pohraničních oblastí naší vlasti od konce druhé světové války přibližně do roku 1960. Jedná se o souhrn složitých událostí a na sebe navazujících procesů. Hlavními podtématy jsou odsun původního obyvatelstva pohraničí a osídlování obyvatelstvem nově příchozím. Ostatní procesy, které zde probíhaly, na tato dvě podtémata navazují nebo s nimi přímo souvisí. Práce se dotýká nucené kolektivizace, zanikání lidských obydlí, změn krajiny, státních orgánů, které pohraniční politiku řídily, skupin obyvatelstva, které do pohraničí přesídlily, zpětné migrace z pohraničí, dosídlovacích snah v 50. letech a dalších. Další část práce přibližuje čtenáři poválečné poměry v oblasti Hrubého Jeseníku, tedy v okresech Bruntál, Rýmařov, Jeseník a Šumperk. Na Jesenicku se hned po válce, ale i dlouhodobě projevoval a projevuje, více než v ostatních pohraničních oblastech, neúspěch osídlovací politiky. Kapitola věnovaná Hrubému Jeseníku tedy přináší i hlavní důvody, proč je region dodnes nedostatečně obydlen a proč prošel tak zásadními změnami. Proměna obyvatelstva a života v podhorské vesnici je demonstrována na příkladu obce Dolní Moravice v samostatné kapitole v...
|
|
|
Vznik a první roky Svazu protifašistických bojovníků. Mezi centrem a Benešovskem
Peterková, Aneta ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce má ambici sledovat vznik a první vývoj Svazu protifašistických bojovníků a jeho vstupování do veřejného prostoru Benešova. Detailněji se výzkum soustředí formování paměti občanů Benešova na protinacistický odboj, v jehož procesu hrál SPB zřejmou roli. Vedle této spolkové aktivity bude práce sledovat institucionální vývoj organizace, tedy jací lidé svaz vedli, kdo se do něj mohl přihlásit, které oblasti společenského života ovlivňovali. Tato diplomová práce mapuje období od roku 1945, kdy se skončením druhé světové války začaly vznikat spolky a organizace sdružující obyvatele Československa, kteří se podíleli na protinacistickém odboji, do roku 1969, který znamenal restrukturalizaci spolku. Klíčová slova Svaz protifašistických bojovníků, druhý odboj, Benešov, veřejný prostor, politika paměti, identita
|
|
|
Vztahy Československa a Egypta v éře Antonína Novotného
Kubr, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
(česky): Tématem této diplomové práce je pokus o sepsání důležitých setkání, dohod a vývoje vztahů mezi Československem a Egyptem v 1967. Časové vymezení této práce je ohraničeno těmito léty proto, že před rokem 1955 je vzájemných kontaktů roce 1967 se blíží ke konci politická kariéra Antonína Novotného, lednu přestává být 1. tajemníkem ÚV KSČ a v březnu abdikuje na prezidentský úřad. Kromě vztahů Československa Egypta jsem se snažil popsat i vz mezi Egyptem a Spojenými státy, Velkou Británií, Francií, Sovětským svazem a některými dalšími státy, které měly podstatný vliv na vývoj regionu a ovlivňovaly i vztahy mezi ČSR a Egyptem. Má práce vychází z velké části z archivních pramenů, Archivu ministerstva zahraničních věcí a také z nachází archivní fond Antonína Novotného a další fondy zabývající se Politickým byrem a Předsednictvem ÚV KSČ. Práce je psána v chronologickém vývoji vztahů, není dělena tem Novotného éře hrozila vzájemná roztržka a zda se v zabýval málo známou, či zapomenutou záležitostí mezi Československem a Egyptem, případně co se samotného Egypta týče.
|
|
|
Anglosaská kultura a česká společnost v letech 1918-1938
Dvořák, Jaromír ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem anglosaské kultury na českou společnost v letech 1918-1938. Hlavní pozornost je věnována českému intelektuálnímu prostředí, které angloamerickou kulturu recipovalo a její kulturní výdobytky šířilo mezi českou společnost. Práce ukazuje význam T. G. Masaryka při zavádění anglické filozofie do českého akademického prostředí i jeho podporu anglosaské kultury v době vzniku Československa. Na osobnosti K. Čapka je demonstrován příklon mladší generace českých autorů k americkému pragmatismu i následný vývoj jeho vztahu k americké kultuře. Pozornost je věnována také Čapkovu úspěšnému cestopisu Anglické listy. Kromě významných osobností je v práci zohledněna úloha anglického semináře na pražské filozofické fakultě, který vedl zakladatel české anglistiky Vilém Mathesius. Práce se zaobírá Mathesiovým jazykovědným dílem, které mělo přesah do kulturních studií. Poslední část práce je věnována zavádění anglického jazyka na střední školy a obsahu anglických učebnic a osnov, zejména hodinové dotaci.
|
|
|
Postavení a činnost státní a skryté církve v Československu v letech 1968-1989
Dušková, Denisa ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je zmapovat poválečný vývoj skryté a oficiální církve na území Československa, a to konkrétně v letech 1968-1989. Práce je zaměřena především na činnost a postavení římskokatolické církve a jejího vztahu ke komunismem řízenému státu. Práce se pak zabývá převážně neoficiálními církevními aktivitami a podzemními skupinami, zejména společenstvím Koinótés vedeným klíčovou postavou skryté církve, Felixem M. Davídkem. Ústředním pramenem je pak soubor výslechových protokolů pořízených Státní bezpečností zabývající se tajnými církevními aktivitami společenství utvořeného kolem biskupa Fridolína Zahradníka.
|
|
|
Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš! Borská vzpoura jako prostředek k utužení disciplíny uvnitř Sboru vězeňské stráže?
Zeman, Kryštof ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostane i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Práce čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Klíčová slova Sbor vězeňské stráže, věznice, vzpoura, dozorce, politický vězeň
|
host ::
RSS.