Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příspěvek k zachycení rozdílných životních podmínek v Československu po roce 1948
Uvízlová, Tereza ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá politickými procesy v 50. letech minulého století v Československu, jako jedním z témat, které dodnes v naší společnosti vyvolává různorodé emoce. V úvodu práce je umístěna kapitola, která si klade za cíl vysvětlit čtenáři dobové souvislosti a popsat, co předcházelo politicky laděným soudním procesům. Na základě dostupných archiválií a odborné literatury se v první obecnější části dozvíme, koho tyto procesy postihovaly, kdo za ně byl zodpovědný, jak fungoval tehdejší vězeňský systém v souvislosti s politickými vězni. Tato část je založena jak na faktografických údajích získaných ze studií, které vznikly po roce 1989 a na dobových pramenech, tak na svědectvích osob, které dobu zažily. Ve druhé části se práce zaměřuje na dva konkrétní politické vězně, na jejichž příbězích lze ukázat fungování tehdejších vyšetřovacích orgánů, soudů, věznic, ale také mezilidských vztahů vznikajících za mřížemi. Prvním z nich je Dagmar Šimková. Zatčena byla v roce 1952 za protistátní činnost a propuštěna byla až o čtrnáct let později, v roce 1966. V roce 1968 emigrovala do Austrálie, kde zůstala až do své smrti. Druhou osobností je bývalý skaut z Hradce Králové Lubomír Školoud, který byl zatčen v roce 1950 taktéž za protistátní činnost a propuštěn až v roce 1964. V roce 1968 nevyužil možnosti odjet do...
Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník
Uvízlová, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník se zabývá popisem a zkoumáním proměn pohraničních oblastí naší vlasti od konce druhé světové války přibližně do roku 1960. Jedná se o souhrn složitých událostí a na sebe navazujících procesů. Hlavními podtématy jsou odsun původního obyvatelstva pohraničí a osídlování obyvatelstvem nově příchozím. Ostatní procesy, které zde probíhaly, na tato dvě podtémata navazují nebo s nimi přímo souvisí. Práce se dotýká nucené kolektivizace, zanikání lidských obydlí, změn krajiny, státních orgánů, které pohraniční politiku řídily, skupin obyvatelstva, které do pohraničí přesídlily, zpětné migrace z pohraničí, dosídlovacích snah v 50. letech a dalších. Další část práce přibližuje čtenáři poválečné poměry v oblasti Hrubého Jeseníku, tedy v okresech Bruntál, Rýmařov, Jeseník a Šumperk. Na Jesenicku se hned po válce, ale i dlouhodobě projevoval a projevuje, více než v ostatních pohraničních oblastech, neúspěch osídlovací politiky. Kapitola věnovaná Hrubému Jeseníku tedy přináší i hlavní důvody, proč je region dodnes nedostatečně obydlen a proč prošel tak zásadními změnami. Proměna obyvatelstva a života v podhorské vesnici je demonstrována na příkladu obce Dolní Moravice v samostatné kapitole v...
Příspěvek k zachycení rozdílných životních podmínek v Československu po roce 1948
Uvízlová, Tereza ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá politickými procesy v 50. letech minulého století v Československu, jako jedním z témat, které dodnes v naší společnosti vyvolává různorodé emoce. V úvodu práce je umístěna kapitola, která si klade za cíl vysvětlit čtenáři dobové souvislosti a popsat, co předcházelo politicky laděným soudním procesům. Na základě dostupných archiválií a odborné literatury se v první obecnější části dozvíme, koho tyto procesy postihovaly, kdo za ně byl zodpovědný, jak fungoval tehdejší vězeňský systém v souvislosti s politickými vězni. Tato část je založena jak na faktografických údajích získaných ze studií, které vznikly po roce 1989 a na dobových pramenech, tak na svědectvích osob, které dobu zažily. Ve druhé části se práce zaměřuje na dva konkrétní politické vězně, na jejichž příbězích lze ukázat fungování tehdejších vyšetřovacích orgánů, soudů, věznic, ale také mezilidských vztahů vznikajících za mřížemi. Prvním z nich je Dagmar Šimková. Zatčena byla v roce 1952 za protistátní činnost a propuštěna byla až o čtrnáct let později, v roce 1966. V roce 1968 emigrovala do Austrálie, kde zůstala až do své smrti. Druhou osobností je bývalý skaut z Hradce Králové Lubomír Školoud, který byl zatčen v roce 1950 taktéž za protistátní činnost a propuštěn až v roce 1964. V roce 1968 nevyužil možnosti odjet do...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.