|
|
Faktory ovlivňující volbu církve u mladých konvertitů
Čihánková, Ivana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tématem této diplomové práce je průběh náboženské konverze a proces rozhodování konvertitů, do které církve chtějí vstoupit. V teoretické části práce je popsáno několik modelů náboženské konverze, které vycházejí z dosavadních psychologických výzkumů. Další část pojednává o církvi jako velké i malé skupině, protože právě vztahy s ostatními věřícími (naplňující potřebu člověka patřit do nějaké skupiny) jsou jedním z důležitých faktorů vstupu do církve. V závěru teoretické části jsou uvedeny údaje týkající se počtu věřících a příslušnosti k církvím ze sčítání lidu v České republice, a je popsán specifický vztah obyvatel naší země k církvím. Dále jsou v práci uvedeny výsledky kvalitativního výzkumu mezi 20 konvertity. Výzkum byl zaměřen na průběh konverze a důvody ke vstupu do církve u mladých lidí, kteří vyrůstali v nevěřících rodinách, protože u těchto konvertitů je rozhodovací proces pro vstup do dané církve nejzřetelnější. Hlavním cílem analýzy polostrukturovaných rozhovorů bylo najít nejdůležitější důvody, které vedly respondenty k rozhodnutí stát se členy konkrétní církve a zjistit, jestli se tyto důvody liší u jednotlivých typů církví (katolické církve, církví protestantských a církví evangelikálních). Klíčová slova: Náboženská konverze; modely procesu konverze; křesťanské církve; proces...
|
|
|
Reflexe socializačních rozporů(konfliktů)dospívajících klientů OSPOD
Smrž, Josef ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vybrané aspekty socializace dospívajících. Všímá si charakteristik interakce dospívajících a dospělých, klade důraz na prožívání sociálních vztahů a sleduje působení autority na socializační procesy u této skupiny. Diplomová práce má charakter teoreticky empirický s tím, že v teoretické části jsou objasněny výše uvedené oblasti. Empirická část využívá designu kvalitativního výzkumu. Soubor respondentů tvoří skupina dospívajících chlapců a dívek, která je klientem OSPOD (oddělení sociálně právní ochrany dětí) a kurátorů pro mládež, s kterými byly realizovány polostrukturované rozhovory mapující problematiku vztahů s jednotlivými socializačními proměnnými a jejich reflexi kurátory pro mládež. Lze předpokládat, že procesy socializace a interakce jsou určitými způsoby konfliktní. S ohledem na jejich další vývoj je třeba porozumět těmto specifickým vývojovým projevům a jejich vnímání. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti práce s dospívajícími klienty, u nichž se objevují socializační rozpory. Diplomová práce rozšiřuje znalosti o této specifické skupině dospívajících a přináší náměty pro práci psychologů a dalších pomáhajících profesí, které se dostávají do...
|
|
|
Psychosociální situace sourozenců postižených dětí
Husová, Lucie ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o psychosociální situaci sourozenců dětí s pervazivní vývojovou poruchou. V teoretické části práce mapuje nové poznatky o autismu a vlivu autistického dítěte na sourozence. Část věnována autismu je nejvíce zaměřena na neurobiologické poznatky tohoto onemocnění. Část věnována sourozencům je zaměřena na poznatky z dostupných výzkumů a matuje současný stav vědeckého poznání. Empirická část pak mapuje psychosociální situaci sourozenců autistů. K výzkumu bylo přistupováno kvalitativní metodou. Hlavní použitou metodou je test FAST (Family System Test) a na něj navazující rozhovor. Diplomový projekt přispívá k hlubšímu pochopení psychologické a sociální situace zdravého sourozence. V práci jsou uvedeny detailní případové studie, které naznačují možná rizika, která plynou ze soužití s autistickým dítětem. V diplomovém projektu jsou také naznačeny směry dalšího vývoje výzkumu. Klíčová slova: Sourozenci, autismus, psychosociální situace sourozenců
|
|
|
Náhradní rodinná péče v ČR a možnosti uplatnění psychologa v této oblasti
Kociánová, Dominika ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče v České republice, je zaměřena na uplatnění psychologa v této oblasti. Podává přehled informací o ohrožených a opuštěných dě- tech, o jednotlivých typech náhradní rodinné péče, o práci psychologa, který se tomuto tématu věnuje a o nedostatcích v současném systému náhradní rodinné péče. Praktická část přináší rozšíření o názory a pohled odborníků pracujících v oblasti náhradní rodinné péče, mapuje podrobně práci psychologů, sbírá podněty odborníků k problémům, kterých jsou si ze své zku- šenosti v náhradní rodinné péči vědomi a přináší jejich návrhy k řešení. Práce informuje také o možnostech vzdělávání psychologů a o organizacích zajišťujících služby pro náhradní rodiny i biologické rodiny dítěte. Celá práce by měla sloužit všem odborníkům, kteří začínají v této oblasti pracovat, zejména pak psychologům.
|
|
|
Psychologické aspekty náhradní rodinné péče v době po společenských změnách v r.1989 v Praze
Vyšatová, Klára ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je především adopce a psychologické aspekty náhradní rodinné péče v době po společenských změnách v r.1989 v Praze. Práce se věnuje přehledu možností náhradní rodinné péče v České republice a procesu adopce v Praze. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretická je zaměřena na vysvětlení základních pojmů jako jsou rodina, rodičovství, adoptivní rodina a adoptivní rodičovství, jsou zde uvedeny typy náhradní rodinné péče a podrobně popsán proces adopce, její historie, průběh celého procesu tak, jak probíhá v Praze a zabývá se také základními otázkami, které jsou s adopcí spojené, jako jsou identita adoptivních rodičů a osvojeného dítěte, zda říci nebo neříci dítěti o tom, že je adoptované a jak poznat zdravou adoptivní rodinu. Část praktická je zaměřena na výzkum, který zkoumá pohled adoptivních rodičů na proces adopce, především pak jejich zkušenosti s adoptivní přípravou, samotným procesem adopce a následným začleněním dítěte do rodiny. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, adopce, adoptivní rodiče, adoptované dítě
|
|
|
Pěstounství jako životní cesta
Ďurechová, Markéta ; Šulová, Lenka (oponent) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
ĎURECHOVÁ, M. Pěstounství jako životní cesta. Rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova, 2011. 163 stran, 17 stran příloh. Rigorózní práce popisuje a analyzuje pěstounství jako zvolenou životní cestu. Práce je členěna na dvě části. V přehledové části představujeme teoretická východiska související s danou problematikou. Vymezujeme základní pojmy, zabýváme se faktory ovlivňujícími pěstounskou péči. Přibližujeme časově jednotlivá období pěstounství spolu s úkoly a problémy, které s sebou mohou přinášet. Podrobněji se věnujeme dětem, které přicházejí do pěstounské péče, jejich potřebám, zažité psychické deprivaci, poruchám přilnutí a s nimi souvisejícími specifickými projevy v chování a prožívání. Rozhovory s pěstouny a křivky pěstounství jsou výchozím materiálem pro kvalitativní analýzu v praktické části práce. Cílem je vyhledání a popsání stěžejních témat a kritických momentů v jednotlivých obdobích pěstounské péče. Vedle prezentace výsledků daného výzkumu se také pokoušíme o obohacení dostupné teorie k dané problematice, navrhujeme způsoby využití získaných poznatků v praxi a dáváme podněty k dalšímu zkoumání v oblasti pěstounské péče. Klíčová slova: Pěstounská péče, pěstoun, prožívání pěstounství, psychická deprivace, psychické potřeby, přilnutí, životní křivka. Abstract ĎURECHOVÁ, M. Fostering as...
|
|
|
Domácí příprava žáků mladšího školního věku na školu
Tomanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem domácí přípravy na školu žáků mladšího školního věku, zejména součinností školy, rodičů a dítěte v procesu domácí přípravy. V teoretické části diplomové práce se zabýváme vztahem dospělých a dětí v historii. Dále se zabýváme socializací dítěte a vývojovými aspekty v předškolním a mladším školním věku. V dalších kapitolách se věnujeme nástupu dítěte do školy, školnímu vzdělávání a domácí přípravě dětí mladšího školního věku z hlediska spolupráce školy, rodiny a dítěte. V empirické části se zabýváme postoji dětí a jejich rodičů k domácí přípravě a zapojení se rodičů do domácí přípravy v první a druhé třídě. Zajímáme se zejména o rozdíl či shodu v dané problematice u žáků prvních a druhých tříd. Výzkum je koncipovaný jako kvalitativně - kvantitativní. V kvalitativní části se tématu věnujeme z pohledu dětí, v kvantitativní části z pohledu dětí a jejich rodičů. Diplomová práce je součástí studie podporované GA ČR č. GAČR 406/04/0316, který realizuje katedra Psychologie na Filozofické fakultě, Univerzity Karlovy. Klíčová slova: domácí příprava, domácí úkoly, zapojení rodičů, spolupráce, rodiče, žák, škola, mladší školní věk.
|
|
|
Využití a aplikace Testu pohádek v České republice (pro chlapce z hlavního města ve věku 6-12 let)
Daňová Jurčová, Ivana ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
DAŇOVÁ JURČOVÁ, I. Využití a aplikace Testu pohádek v České republice (pro chlapce z hlavního města ve věku 6-12 let). Praha, 2011. 125 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra psychologie. Vedoucí práce: E. Bidlová Práce se zabývá Testem pohádek a jeho uplatněním v České republice. Teoretická část uvádí charakteristiku dětí v předškolním, raném a středním školním věku. Zpracovává význam pohádek pro děti a zaměřuje se na pohádky, které využívá test pohádek. Uvádí do problematiky dětské diagnostiky a podrobněji seznamuje s Testem pohádek. Empirická část se zabývá praktickým užitím Testu pohádek v České republice. Test byl použit u 60 chlapců ve věku 6-12 let z hlavního města. Získaná data byla porovnávána u 6-7letých dětí s jiným krajem a u dětí 8-12 letých s testem CPQ a Dotazníkem stylů výchovy s využitím korelační analýzy. Získaná data ukazují, že Test pohádek je i v České republice dobrým diagnostickým nástrojem s širokým uplatněním. Snad bude brzy standardizován i pro Českou republiku. KLÍČOVÁ SLOVA: předškolní věk, školní věk, pohádky, interpretace pohádek, psychodiagnostika, Test pohádek.
|
|
|
Diagnostika školní zralosti v souvislosti s adaptací žáků v 1.ročníku ZŠ
Hnyková, Radka ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá vymezením vývojové charakteristiky období od tří do osmi let (tj. předškolního a mladšího školního věku). Více se věnuje problematice školní zralosti, možnostem její diagnostiky a adaptaci žáků na první ročník základní školy. Empirická část představuje kvantitativní výzkum zaměřený na využití vybraných diagnostických metod (Orientačního testu školní zralosti, Zkoušky znalostí předškolních dětí a Testu hvězd a vln) a jejich možného použití pro predikci adaptace dítěte na první ročník základní školy. Cílem práce je posoudit možné využití těchto metod a poukázat na možné limity, které se váží k užívání těchto metod. Klíčová slova: školní zralost, adaptace, předškolní věk, mladší školní věk
|
|
|
Představy o smrti a prožívaná smysluplnost života
Kaplan, Cyril ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblasti psychologie smrti a psychologie smyslu života. Primárním cílem práce je zmapovat představy o smrti jako o stavu. Teoretická část práce představí pohled psychologie na tematiku smrti a lidského prožívání vědomí vlastní konečnosti, nastíní interkulturní pohled na společné momenty eschatologií a jejich vztah k psychologickému a filozofickému pojímání smrti a dotkne se některých aspektů ontogeneze konceptu smrti. Jedna z kapitol se věnuje rozměrům psychologického konstruktu prožívané smysluplnosti života a další shrnuje důležitá zjištění předchozích výzkumů na pomezí oblastí psychologie smrti a psychologie smysluplnosti života. Výzkum, jehož průběh a výsledky jsou zaznamenány v empirické části této práce, využíval kvalitativní i kvantitativní metodologie. Představy o smrti byly zjišťovány kvalitativním způsobem. Účelem bylo zachytit představy o smrti, tak jak se vyskytují v naší výzkumné populaci mladých dospělých. Na základě rozboru výpovědí probandů byly identifikovány podstatné rozměry představ o smrti i opakující se motivy, na jejichž základě vznikly kategorie, které umožnily operacionalizaci obsahů představ pro další část výzkumu. U probandů byla formou dotazníku zjišťována prožívaná smysluplnost života, míra úzkosti ze smrti a další rozměry představy o smrti,...
|
host ::
RSS.