|
|
Dvě dramaturgické linie české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech
Tomanová, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma dramaturgickými liniemi české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech. Jejím cílem je na vzorku jedenácti her uvedených za působení nynějšího uměleckého vedení divadla (tj. od divadelní sezóny 2012/2013) ověřit, zda a popřípadě jakým způsobem se proměnil text současného dramatu od dramatického textu 60. až 80. let minulého století. První část práce se zaměřuje na teoretickou charakteristiku dramat typických pro obě tato sledovaná období a na vývoj dramaturgie vinohradského divadla ve vztahu k české dramatice. Druhá část práce staví na analýze a závěrečné komparaci dramatických textů. Jedná se o dramata Motýl na anténě (1963) Václava Havla, Piknik (1964) Ladislava Smočka, Kočka na kolejích (1965) Josefa Topola, Hodinový hoteliér (1969) Pavla Landovského, Audience (1975) Václava Havla, Pěnkava s Loutnou (1978) Antonína Přidala, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986) Milana Uhdeho, Nikdy (2003) Lenky Lagronové, Ulity (2011) Magdaleny Frydrych Gregorové, Na kamenném, kamenném poli (Job) (2011) Terezy Verecké a Za dveřmi (2017) Barbory Hančilové. KLÍČOVÁ SLOVA Divadlo na Vinohradech, dramaturgie, současné české drama, modelové drama, absurdní drama.
|
|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
|
|
Domácí příprava žáků mladšího školního věku na školu
Tomanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem domácí přípravy na školu žáků mladšího školního věku, zejména součinností školy, rodičů a dítěte v procesu domácí přípravy. V teoretické části diplomové práce se zabýváme vztahem dospělých a dětí v historii. Dále se zabýváme socializací dítěte a vývojovými aspekty v předškolním a mladším školním věku. V dalších kapitolách se věnujeme nástupu dítěte do školy, školnímu vzdělávání a domácí přípravě dětí mladšího školního věku z hlediska spolupráce školy, rodiny a dítěte. V empirické části se zabýváme postoji dětí a jejich rodičů k domácí přípravě a zapojení se rodičů do domácí přípravy v první a druhé třídě. Zajímáme se zejména o rozdíl či shodu v dané problematice u žáků prvních a druhých tříd. Výzkum je koncipovaný jako kvalitativně - kvantitativní. V kvalitativní části se tématu věnujeme z pohledu dětí, v kvantitativní části z pohledu dětí a jejich rodičů. Diplomová práce je součástí studie podporované GA ČR č. GAČR 406/04/0316, který realizuje katedra Psychologie na Filozofické fakultě, Univerzity Karlovy. Klíčová slova: domácí příprava, domácí úkoly, zapojení rodičů, spolupráce, rodiče, žák, škola, mladší školní věk.
|
|
|
Autorské pohádky bratří Čapků
Tomanová, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Tato práce je věnována autorským pohádkám bratří Čapků. První část se zaměřuje na teoretickou charakteristiku pohádky s ohledem na její žánrový vývoj a typologickou diferenciaci, blíže představuje příznačné rysy a historický vývoj pohádky autorské jakožto speciálního typu pohádky. Poukazuje na význam pohádkové tvorby Karla a Josefa Čapka v kontextu prvního velkého rozmachu české autorské pohádky ve dvacátých letech 20. století a připomíná další oblasti spolupráce obou bratří. V následující části práce se prostřednictvím analýzy a interpretace souborů Povídání o pejskovi a kočičce a Devatero pohádek snažíme upozornit na "moderní" prvky v pohádkách. Cílem bakalářské práce je podpoření teoretické charakteristiky žánru autorské pohádky vyzdvihnutím odkazů k modernímu světu v pohádkách bratří Čapků jako je pronikání soudobých reálií a životního stylu či prvků autobiografických. KLÍČOVÁ SLOVA autorská pohádka, Karel Čapek, Josef Čapek, Devatero pohádek, Povídání o pejskovi a kočičce
|
|
|
Jídlo jako estetický objekt?
TOMANOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce nazvané "Jídlo jako estetický objekt?" je představit teoretické předpoklady estetických koncepcí Jana Mukařovského a následně se je pokusit aplikovat na téma jídla. Dalším krokem pak bude nastínění psychické distance a estetického prožitku, které nám pomohou jídlo jako estetický objekt lépe pochopit. Ve třetí části si představíme několik autorů, kteří se věnují filosofii a estetice jídla, a mohou posloužit jako opora v našem zkoumání, neboť Jan Mukařovský se konkrétně k jídlu nevyjadřuje. Záměrem práce je objasnit, zda může být jídlo pojímáno esteticky.
|
|
|
Mediální obraz šestidenní války v dobových československých a polských denících
Tomanová, Kateřina ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a rekonstruovat mediální obraz šestidenní války na základě článků z oficiálních dobových polských a československých deníků, které vycházely během této události, tzn. během 5.−10. června 1967 až do opotřebovací války. Důraz je kladen především na způsob zobrazení šestidenní války a na komparaci mediálních obrazů konfliktu v československých a polských denících. Práce se zároveň snaží ukázat, jaký vliv na formování mediálního diskurzu v Československu a Polsku měla odlišná vnitropolitická situace a historické faktory. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je představen historický kontext události ve vztahu k Československu a Polsku, vývoj médií a vybraných deníků. Teoretická část je věnována rovněž principům propagandy, newspeaku a kritické diskurzivní analýzy. Pomocí této metody jsou analyzovány texty z československých a polských deníků - Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta, Lidová demokracie, Zemědělské noviny, Pravda, Trybuna Ludu, Żołnierz Wolności, Głos Robotniczy, Słowo Polskie, Życie Warszawy, Express Wieczorny. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěrečné části. Klíčová slova československý tisk, polský tisk, kritická analýza diskurzu, mediální obraz světa, šestidenní válka
|
|
|
Domácí příprava žáků mladšího školního věku na školu
Tomanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem domácí přípravy na školu žáků mladšího školního věku, zejména součinností školy, rodičů a dítěte v procesu domácí přípravy. V teoretické části diplomové práce se zabýváme vztahem dospělých a dětí v historii. Dále se zabýváme socializací dítěte a vývojovými aspekty v předškolním a mladším školním věku. V dalších kapitolách se věnujeme nástupu dítěte do školy, školnímu vzdělávání a domácí přípravě dětí mladšího školního věku z hlediska spolupráce školy, rodiny a dítěte. V empirické části se zabýváme postoji dětí a jejich rodičů k domácí přípravě a zapojení se rodičů do domácí přípravy v první a druhé třídě. Zajímáme se zejména o rozdíl či shodu v dané problematice u žáků prvních a druhých tříd. Výzkum je koncipovaný jako kvalitativně - kvantitativní. V kvalitativní části se tématu věnujeme z pohledu dětí, v kvantitativní části z pohledu dětí a jejich rodičů. Diplomová práce je součástí studie podporované GA ČR č. GAČR 406/04/0316, který realizuje katedra Psychologie na Filozofické fakultě, Univerzity Karlovy. Klíčová slova: domácí příprava, domácí úkoly, zapojení rodičů, spolupráce, rodiče, žák, škola, mladší školní věk.
|
|
|
Koučování jako metoda rozvoje osobnosti
Čerkasová, Irena ; Cipro, Martin (vedoucí práce) ; Tomanová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou koučování s důrazem na oblast kariéry a rozvoje osobnosti. Koučování se stává novým fenoménem, který pomáhá člověku objevit a maximálně využít svůj vlastní potenciál. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjištěno o jaké služby koučování, mají lidé zájem. Jedním z dílčích cílů diplomové práce bylo také analyzovat současné směry a trendy koučování. V praktické části byly ověřeny teoretické informace z odborných zdrojů a z dotazníkového šetření vyplynulo, že klienti nejčastěji využívají služeb kouče v oblasti mezilidských vztahů, řízení finančních zdrojů a v získávání možností uplatnění na trhu práce. V závěru diplomové práce hodnotím splnění stanovených cílů práce a navrhuji doporučení k využití zvoleného tématu do praxe.
|
host ::
RSS.