2019-08-30
11:48 |
Postup dezinfekce a čištění textilních závěsů pečetí: metodika projektu Ministerstva kultury ČR NAKI II "Vývoj metod konzervování pečetí a jejich textilních závěsů" (DG16P02R040)
Drábková, Klára ; Škrdlantová, Markéta ; Nagyová, Dominika ; Krejčí, Jan ; Bacílková, Bronislava ; Bureš Víchová, Jana ; Ďurovič, Michal
Textilní závěsy jsou nedílnou součástí archivních dokumentů s přivěšenou pečetí a jejich udržení v dobrém stavu je podmínkou jak pro uchování pečetě, tak i právní hodnoty listiny. Proto je cílem této metodiky doporučit vhodný a bezpečný postup dezinfekce a čištění textilních závěsů pečetí. Konzervování textilních závěsů je specifické kvůli jejich kontaktu s dalšími materiály archiválií (pečeť, papír, pergamen apod.) a není tedy možné využít všechny metody běžně užívané v procesu konzervování-restaurování textilií. Přínosem této metodiky je zohlednění výše uvedených specifik. Textilní závěsy pečetí, mohou být znečištěny jak prachovými nečistotami, tak nečistotami vzniklými při výrobě pečetí, či předchozím restaurátorským zásahem, případně mohou být mikrobiologicky napadeny. Vhodná dezinfekce a dostatečné vyčištění textilního závěsu přispějí k jeho dlouhodobé stabilitě.
Plný text:  PDF
Detailed record
|
2019-06-06
10:15 |
Detailed record
|
2019-06-06
09:51 |
Metodika detekce tří obilných virů (BYDV, WDV, WSMV) pomocí Multiplex TaqMan RT-qPCR
Jarošová, Jana ; Kumar, Jiban
Čeleď Poaceae je zemědělsky nejdůležitější čeledí rostlin na světě. Čeleď Poaceae je také hostitelem mnoha patogenů včetně více než sta známých druhů virů. Tři nejdůležitější virové choroby napadající obilniny v ČR jsou virová zakrslost pšenice (WDV), žlutá zakrslost ječmene (BYDV) a čárkovitá mozaika pšenice (WSMV). Tato metodika poskytuje popis způsobu současné detekce a kvantifikace těchto tří virů obilnin a trav v jedné reakci pomocí metody TaqMan RT-qPCR. Metodika může sloužit vědeckým pracovníkům ke studijním účelům i pracovníkům státní správy k monitoringu výskytu jednotlivých virů na území ČR.
Plný text: PDF
Detailed record
|
2019-06-05
14:04 |
Resyntéza řepky olejky z brukve řepáku a brukve zelné
Klíma, Miroslav ; Hilgert-Delgado, Alois ; Ulvrová, Tereza ; Bryxová, Pavla ; Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja Tom ; Kosová, Klára
K rozšíření variability genofondu lze využít tzv. resyntézu, kdy nové genotypy vznikají křížením vybraných zástupců řepice a brukve, časnou izolací nezralých zárodků z vyvíjejících se šešulí a jejich dopěstováním v in vitro (Hilgert-Delgado et al. 2015). Bylo prokázáno, že resyntetizované genotypy jsou odlišné od materiálů řepky, vyšlechtěných a pěstovaných v současnosti (Sosnowska et al. 2010), takže mohou sloužit jako zdroj nové variability ve šlechtitelských programech se zaměřením na cytoplazmatickou a jadernou pylovou sterilitu, odolnost k patogenům a toleranci ke stresům (Warwick et al. 2009). Zástupci výchozích komponent řepky (řepice, vodnice, kadeřávek, zelí, kedluben, kapusta apod.) se vyznačují širokou variabilitou z hlediska morfologie i agronomických charakteristik a představují perspektivní zdroj heteróze a dalších znaků (Wu et al. 2014). Využití resyntetizovaných genotypů k přímé tvorbě odrůd řepky olejky není možné zejména z důvodu špatné kvality semene těchto materiálů. Jde především o vysoký obsah glukosinolátů a kyseliny erukové, typický u většiny výchozích komponent resyntézy (Jesske et al. 2013). Požadované vlastnosti lze ale přenést křížením do konvenčních lechtitelských materiálů (Hilgert-Delgado et al. 2017).
Plný text: PDF
Detailed record
|
2019-06-05
13:40 |
Detailed record
|
2019-06-05
13:15 |
Detailed record
|
2019-06-05
12:20 |
Detailed record
|
2019-06-05
11:32 |
Detailed record
|
2019-04-15
07:49 |
Krátkodobé srážky pro hydrologické modelování a navrhování drobných vodohospodářských staveb v krajině
Kavka, P. ; Müller, Miloslav ; Strouhal, L. ; Kašpar, Marek ; Bližňák, Vojtěch ; Landa, M. ; Weyskrabová, L. ; Pavel, M. ; Dostál, T.
Cílem této metodiky je doplnění současného znalostního deficitu v oblasti variability krátkodobých dešťů a jejich využití pro potřeby hydrologického modelování, navrhování staveb na drobných vodních tocích a úprav v ploše povodí. Metodika definuje 6 typizovaných scénářů krátkodobých dešťů lišících se vnitřním rozdělením intenzit. Dále popisuje jejich variabilitu s ohledem na četnost jejich výskytu a prostorové rozložení na území ČR. Tyto scénáře byly odvozeny z desetileté řady radarových dat adjustovaných dle měření pozemních pozorovacích stanic. Doposud byla v oblasti krátkodobých návrhových dešťů využívána data z relativně starých zdrojů Trupl (1958), Šamaj (1985), Hrádek (1994). Tato metodika rozšiřuje a doplňuje výše zmíněné zdroje s cílem zpřesnit a zefektivnit hydrologické modelování a navazující navrhování staveb především v ploše povodí a na drobných vodních tocích. Podobná opatření jsou navrhována k ochraně půdního fondu a rozvoje hospodaření např. v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) nebo při návrhu protierozních opatření (PEO), protipovodňových opatření (PPO) nebo opatření sloužících k zadržení vody v krajině. Realizace těchto opatření je podporována řadou dotačních titulů (MZe, MŽP, AOPK, atp.) a lze tedy předpokládat široké uplatnění této metodiky v praxi.
Detailed record
|
2019-04-05
09:46 |
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
