|
|
Hodnocení úhrnů srážek simulovaných atmosférickou reanalýzou ALADIN/PERUN ve vysokém prostorovém rozlišení
Bližňák, Vojtěch ; Zacharov, Petr, jr.
Atmosférické reanalýzy patří mezi účinné nástroje získávání informací o stavu atmosféry v historii, které jsou získávány pomocí numerických předpovědních (NWP) modelů, jejichž předpovědi mohou (ale nemusí) být zpřesňovány prostřednictvím asimilace naměřených dat. Významný rozvoj výpočetní techniky v poslední době umožnil zvýšit jejich prostorové rozlišení tak, aby bylo možné lépe zachytit i meteorologické jevy lokálního charakteru. Většina NWP modelů však tuto schopnost kompenzuje zmenšením výpočetní domény, což do značné míry omezuje využití těchto předpovědí pro následné meteorologické, klimatologické a/nebo hydrologické aplikace. Nově vzniklá atmosférická reanalýza ALADIN/PERUN poskytuje simulace různých meteorologických veličin ve vysokém prostorovém (2,3 km) i časovém (1 h) rozlišení na většině území Evropy v rozmezí 1989–2020. Vzhledem k vysokému rozlišení reanalyzovaných dat lze předpokládat, že srážková pole budou dobře zachycovat procesy lokálního měřítka, a budou tak věrohodněji reprodukovat například silné konvektivní srážky. Prezentovaný příspěvek si klade za cíl tuto schopnost vyhodnotit na základě adjustovaných radarových odhadů úhrnů srážek v teplých částech roku, kdy se ve střední Evropě vyskytují silné konvektivní, ale i stratiformní srážky. Přesnost lokalizace a celkového úhrnu bude vyhodnocena pro dva různé běhy NWP modelu. První z nich (ALADIN/Reanalysis) zahrnuje kompletní asimilaci pozorovaných dat každých 6 hodin pomocí asimilačního schématu 4D-VAR. Druhý (ALADIN/Evaluation Run) využívá pouze okrajové podmínky z globální reanalýzy ERA-5 a výpočet předpovědí není dále nijak upravován s ohledem na naměřená data. Porovnání obou běhů poskytne informace o úrovni fyzikálního popisu v NWP modelu a také o vlivu asimilace dat na výsledná srážková pole. Kromě toho je příspěvek unikátní v tom, že k hodnocení bude využívat detailní pole 'pozorovaných' úhrnů srážek ve vysokém prostorovém rozlišení, které klasická staniční data nemohou nabídnout.\n
|
|
| |
|
|
Testování produktů generovaných ze snímků družice Meteosat (MSG) v synoptické praxi
Pokorný, Michal ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Bližňák, Vojtěch (oponent) ; Dejmal, Karel (oponent)
První část práce seznamuje s možnostmi a způsoby zobrazení dat, která poskytuje družice MSG (Meteosat Second Generation). Následně jsou uvedeny různé barevné kombinace (RGB) vzniklé skládáním základních kanálů družice. Hlavní část práce je věnována využití tzv. T-re profilů (T značí teplotu a re efektivní poloměr oblačných částic) pro nowcasting intenzivních konvekčních bouří a jejich nebezpečných doprovodných jevů. Tato metoda byla aplikována na různé typy družic během jejich postupného vývoje. Dnes představuje další nástroj pro velmi krátkodobou předpověď nebezpečných konvekčních jevů v regionu Evropy s využitím družic MSG. Profily T-re byly testovány a ověřovány v oblasti střední Evropy a závěr práce obsahuje výsledky tohoto testování.
|
|
|
Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří
Valachová, Michaela ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Bližňák, Vojtěch (oponent) ; Simon, André (oponent)
Název práce: Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří Autor: Michaela Valachová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Vývoj 60 izolovaných konvektivních bouří ve střední Evropě z let 2016 a 2017 je pozorován různými senzory dálkové detekce. Na základě hlášení z Evropské databáze nebezpečných jevů jsou bouře rozděleny do dvou katego- rií: nebezpečné bouře a bouře bez zaznamenaného nebezpečného jevu. Pomocí radarů, družicových přístrojů a sítě detektorů blesků jsou analyzovány průběhy různých charakteristik bouří, abychom zjistili jejich typické chování. Počet bles- kových výbojů v 5minutových intervalech a jeho změna upozorňuje na potenciální nebezpečnost bouře, proto byl v této práci navržen algoritmus pro detekci jeho náhlého nárůstu. Z jednotlivých případových studií vyplývá, že metody distanč- ních měření podávají komplexní informace o životních cyklech bouří. Klíčové proměnné pro odhad budoucí intenzity bouře jsou objektivně určeny mo- dely logistické regrese a regularizovanou regresí (elastická síť). Jejich schopnost predikce byla prokázána využitím celkem 53 proměnných z prvních 30, 60 a 90 minut sledovaného života bouře. Výsledky modelů naznačují, že nejdůležitějšími prediktory...
|
|
|
Analýza krátkodobých srážek a jejich vztah k orografii České republiky
Bližňák, Vojtěch
V předložené diplomové práci je diskutována závislost krátkodobých intenzivních srážek na nadmořské výšce v zájmovém území České republiky. Pro zjištění byla použita data z teplé poloviny roku, tzn. od 1. dubna do 30. září, protože v tomto období je nejčastější výskyt konvekčních jevů, které jsou příčinou přívalových srážek. Byla použita data ze 3 let: 2002, 2004 a 2005. Jedná se o výsledky radarových měření české radarové sítě CZRAD (radary Skalky, Brdy), pro rok 2005 byla zpracována také data opravená dle srážkoměrných stanic (tzv. adjustace srážek). Největší důraz je kladen na studium hodinových srážek. Získané výsledky jsou porovnány s 3-hodinovými, 6-hodinovými, 12-hodinovými a 24-hodinovými srážkami a následně interpretovány v podobě grafů, tabulek a kartogramů. Analýza hodinových srážkových úhrnů ukázala velmi pozvolný vzestup od nejnižších poloh do nadmořských výšek 600 - 800 m n.m. Směrem k horským polohám úhrny srážek klesaly. U déle trvajících srážek byly maximální hodnoty situovány ve většině případů v polohách kolem cca 500 m n.m., přičemž do této nadmořské výšky srážkové úhrny stoupaly, směrem výše klesaly. Maxima jsou zpravidla vázána na podhorské návětrné svahy. Byly použity také denní úhrny srážek ze stejných let, které potvrdily výše uvedené výsledky. Součástí práce je rovněž...
|
|
|
Krátkodobé srážky pro hydrologické modelování a navrhování drobných vodohospodářských staveb v krajině
Kavka, P. ; Müller, Miloslav ; Strouhal, L. ; Kašpar, Marek ; Bližňák, Vojtěch ; Landa, M. ; Weyskrabová, L. ; Pavel, M. ; Dostál, T.
Cílem této metodiky je doplnění současného znalostního deficitu v oblasti variability krátkodobých dešťů a jejich využití pro potřeby hydrologického modelování, navrhování staveb na drobných vodních tocích a úprav v ploše povodí. Metodika definuje 6 typizovaných scénářů krátkodobých dešťů lišících se vnitřním rozdělením intenzit. Dále popisuje jejich variabilitu s ohledem na četnost jejich výskytu a prostorové rozložení na území ČR. Tyto scénáře byly odvozeny z desetileté řady radarových dat adjustovaných dle měření pozemních pozorovacích stanic. Doposud byla v oblasti krátkodobých návrhových dešťů využívána data z relativně starých zdrojů Trupl (1958), Šamaj (1985), Hrádek (1994). Tato metodika rozšiřuje a doplňuje výše zmíněné zdroje s cílem zpřesnit a zefektivnit hydrologické modelování a navazující navrhování staveb především v ploše povodí a na drobných vodních tocích. Podobná opatření jsou navrhována k ochraně půdního fondu a rozvoje hospodaření např. v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) nebo při návrhu protierozních opatření (PEO), protipovodňových opatření (PPO) nebo opatření sloužících k zadržení vody v krajině. Realizace těchto opatření je podporována řadou dotačních titulů (MZe, MŽP, AOPK, atp.) a lze tedy předpokládat široké uplatnění této metodiky v praxi.
|
|
|
Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří
Valachová, Michaela ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Bližňák, Vojtěch (oponent) ; Simon, André (oponent)
Název práce: Možnosti využití dat dálkové detekce pro nowcasting intenzity konvektivních bouří Autor: Michaela Valachová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Vývoj 60 izolovaných konvektivních bouří ve střední Evropě z let 2016 a 2017 je pozorován různými senzory dálkové detekce. Na základě hlášení z Evropské databáze nebezpečných jevů jsou bouře rozděleny do dvou katego- rií: nebezpečné bouře a bouře bez zaznamenaného nebezpečného jevu. Pomocí radarů, družicových přístrojů a sítě detektorů blesků jsou analyzovány průběhy různých charakteristik bouří, abychom zjistili jejich typické chování. Počet bles- kových výbojů v 5minutových intervalech a jeho změna upozorňuje na potenciální nebezpečnost bouře, proto byl v této práci navržen algoritmus pro detekci jeho náhlého nárůstu. Z jednotlivých případových studií vyplývá, že metody distanč- ních měření podávají komplexní informace o životních cyklech bouří. Klíčové proměnné pro odhad budoucí intenzity bouře jsou objektivně určeny mo- dely logistické regrese a regularizovanou regresí (elastická síť). Jejich schopnost predikce byla prokázána využitím celkem 53 proměnných z prvních 30, 60 a 90 minut sledovaného života bouře. Výsledky modelů naznačují, že nejdůležitějšími prediktory...
|
|
|
Testování produktů generovaných ze snímků družice Meteosat (MSG) v synoptické praxi
Pokorný, Michal ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Bližňák, Vojtěch (oponent) ; Dejmal, Karel (oponent)
První část práce seznamuje s možnostmi a způsoby zobrazení dat, která poskytuje družice MSG (Meteosat Second Generation). Následně jsou uvedeny různé barevné kombinace (RGB) vzniklé skládáním základních kanálů družice. Hlavní část práce je věnována využití tzv. T-re profilů (T značí teplotu a re efektivní poloměr oblačných částic) pro nowcasting intenzivních konvekčních bouří a jejich nebezpečných doprovodných jevů. Tato metoda byla aplikována na různé typy družic během jejich postupného vývoje. Dnes představuje další nástroj pro velmi krátkodobou předpověď nebezpečných konvekčních jevů v regionu Evropy s využitím družic MSG. Profily T-re byly testovány a ověřovány v oblasti střední Evropy a závěr práce obsahuje výsledky tohoto testování.
|
|
| |
|
|
Radarová klimatologie letních srážek s ohledem na orografii České republiky
Bližňák, Vojtěch ; Müller, Miloslav ; Kašpar, Marek
Cílem předkládané práce je klimatologická analýza 10leté řady letních srážek odvozených z radarových a srážkoměrných\nměření ve vysokém prostorovém a časovém rozlišení. Vymezení letního období souvisí se skutečností, že\ntato část roku představuje nejvlhčí období s největší pravděpodobností výskytu extrémních srážkových událostí.\nZvláštní pozornost je přitom věnována prostorové distribuci průměrných sezónních a maximálních 30 min – 24 h\núhrnů srážek ve středních a horských polohách. Součástí studie je i charakteristika denního chodu srážek s ohledem\nna orografii České republiky (ČR).\nI přes relativně krátké zpracované období 10 letních sezón poskytuje předkládaná práce nové a detailnější poznatky\no prostorové a časové distribuci průměrných a maximálních úhrnů letních srážek. V rámci klimatologické analýzy\nje využito klouzavých úhrnů srážek, které jsou schopny lépe postihnout absolutní maxima v časových řadách,\ncož dává prostor pro zpřesnění výpočtu četnosti výskytu, resp. velikosti N-letých srážkových úhrnů v subdenním\nměřítku. Vypočítané klimatologické charakteristiky budou v budoucnu dále zpřesňovány s prodlužující se dobou\nměření.
|
host ::
RSS.