|
|
Členění oblasti Šumavy z hlediska silných srážek
Králová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Členění oblasti Šumavy z hlediska silných srážek Abstrakt Práce se zabývá prostorovým a časovým rozložením silných srážek v oblasti Šumavy. První část práce je věnována rešerši literatury týkající se srážkových poměrů v horských oblastech a stručné charakteristice Šumavy. Druhá část je věnována nejprve analýze celkem 683 silných srážkových událostí na 64 stanicích rozložených rovnoměrně mezi Česko, Německo a Rakousko. Za silné srážkové události bylo vybráno vždy 50 největších denních úhrnů srážek na jednotlivých stanicích v období 1971-2018. Analýza byla zaměřena na sezonní rozdělení těchto událostí do čtyř období, a to jaro, léto, podzim a zima. Zde se projevuje silná vazba mezi zimním obdobím a západním prouděním a letním obdobím a cirkulačními typy B, Bp, SWc a C, a také je zde potvrzeno, že jaro a podzim jsou spíše přechodná období mezi teplou a chladnou částí roku s ohledem na silné srážky. Dále došlo k analýze silných srážkových událostí na základě umístění těžiště události Tu do kvadrantů I-IV, které byly definovány za pomoci vytvořeného vektorového prostoru. I. a IV. kvadrant (česká strana Šumavy) obsahuje především Tu v teplé části roku a II. a III. kvadrant (německo-rakouská strana) shromažďuje drtivou většinu Tu zimních srážkových událostí. Analýze byly podrobeny i vybrané silné srážkové události...
|
|
|
Plošné návrhové srážky v českých povodích
Müller, Miloslav ; Kašpar, Marek ; Hulec, Filip
Data o srážkové intenzitě na území Česka s horizontálním rozlišením 1 km2 a časovým krokem 10 minut, získaná adjustací radarových odhadů daty ze srážkoměrných stanic, posloužila k odvození návrhových plošných srážek v českých povodích I. až IV. řádu a v povodích útvarů povrchových vod. Při zdvojnásobení doby akumulace srážky vzroste návrhový úhrn v jednotlivých pixelech v průměru o cca 20 %. S rostoucí plochou povodí velikost návrhových úhrnů klesá, a to především v případě kratších dob akumulace.
|
|
|
Vyhodnocení plošné extremity extrémních povětrnostních událostí v Česku v období 1961–2020
Kašpar, Marek ; Müller, Miloslav
S ohledem na násobné dopady povětrnostních extrémů při zasažení většího území jsme navrhli plošný způsob jejich hodnocení. Hodnotili jsme šest typů extrémních povětrnostních událostí, které zahrnují vlny veder, studené vlny, prudká ochlazení, větrné bouře, silné srážky a silná sněžení. Využili jsme původní metodiku pracující s tzv. indexem extremity počasí odvozeným z dob opakování hodnot příslušných meteorologických veličin v zasažené oblasti. Každá událost je charakterizována nejen plošnou extremitou kvantifikovanou indexem, ale také prostorovým rozsahem a délkou trvání. Vlny veder a studené vlny ve sledovaném období dosahují ve spojitosti s větším prostorovým rozsahem obecně vyšších hodnot indexu. Růst četnosti a extremity vln veder kontrastuje s poklesem četnosti studených vln a významných silných sněžení. Četnost větrných bouří mírně klesá, přičemž nejvýznamnější z nich se koncentrují v chladném půlroce. Prudká ochlazení jsou nejčastější v teplém půlroce, nicméně tři ze čtyř nejextrémnějších událostí se vyskytly v lednu. Četnost silných srážek má tendenci kolísat. Získaná meteorologická databáze extrémních událostí může pomoci při odhadech parametrů budoucích událostí s využitím modelů klimatu.
|
|
|
Porovnání měření pozemních sítí detekujících blesky nad územím Česka
Pacovská, Lucie ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce se zaměřuje na pozemní detekci bleskových výbojů, jež stále mají každoročně na svědomí ztrátu na lidských životech. Po představení několika pozemních detekčních sítí blesků, jsou analyzována data ze tří pozemních detekčních sítí nad územím Česka v období 2015 - 2021. Konkrétně se jedná o celosvětovou síť World Wide Lightning Location Network (WWLLN), amatérskou síť Blitzortung a evropskou síť EUropean Cooperation for LIghtning Detection (EUCLID). V práci jsou zkoumány a porovnávány časoprostorové charakteristiky bleskových výbojů ze tří uvedených detekčních sítí, dále vztah mezi bleskovými výboji a krajinným pokryvem z dat CORINE Land Cover a bleskovými výboji a typy povětrnostních situací z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z výsledků vyplývá, že v časových a prostorových charakteristikách bleskových výbojů se sledované detekční sítě příliš neliší. Vztah mezi bleskovou aktivitou a krajinným pokryvem se ukázal u sledovaných sítí stejný. U vztahu bleskové aktivity s povětrnostní situací se sledované detekční sítě shodnou pouze na největším zastoupení typů B (brázda nízkého tlaku nad střední Evropou) a Bp (brázda postupující přes střední Evropu). Klíčová slova blesk, výboj, EUCLID, BLIDS, WWLLN, Blitzortung, Česko
|
|
|
Saturation of the Czech territory by precipitation before extreme precipitation totals
Laco, Martin ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Ledvinka, Ondřej (oponent)
Nasýtenosť územia patrí k významným faktorom, ktoré prispievajú k vzniku významných povodní. Príkladom povodní, kedy významná predošlá nasýtenosť zohrala výraznú úlohu, sú povodne z rokov 1997, 2002 a 2013. Bližší popis nasýtenosti pred silnými zrážkami v priestore Česka chýbal. Hlavným cieľom práce preto bolo popísať rozloženie nasýtenosti pomocou vhodného indexu nasýtenia pred prípadmi silných zrážok v Česku a tiež pokúsiť sa vyjadriť pravdepodobnosť výskytu silných zrážok v kombinácii s vysokou nasýtenosťou, a to pomocou navrhnutého ukazovateľa významu relatívnej nasýtenosti. Na základe výsledkov práce môžeme tvrdiť, že vo všeobecnosti môže byť nasýtenosť pred silnými zrážkami rôznorodá (hlavne pre časové intervaly do 2,5 hodiny), ale v priemere je skôr normálna. Mierne zvýšená je v oblasti hôr, predovšetkým na východe krajiny a pre silné zrážkové úhrny najdlhších analyzovaných časových intervalov. Avšak pri zohľadnení extremity silných zrážok sa ukazuje, že nasýtenosť zvykne byť výraznejšie zvýšená hlavne pre najsilnejšie zrážky dlhších časových intervalov v horských polohách a ich okolí. Najvýraznejšie rozdiely medzi krátkymi a dlhými časovými intervalmi vidíme takisto na horských staniciach. Pre veľkú časť staníc je typické, že hodnoty navrhnutého ukazovateľa významu relatívnej nasýtenosti sú...
|
|
|
Extrémní případy sněžení v Česku
Kolář, Šimon ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením a hodnocením extremity u extrémních případů sněžení v Česku v období mezi lety 1961 až 2019. Vymezení extrémních událostí je provedeno podle indexu extremity počasí WEI a pomocí maximálních výšek nového sněhu na stanicích. Extrémní události jsou hodnocené pomocí indexů extremity počasí WEI nebo regionálním indexem sněžení RSI ve vztahu k zasažené populaci obyvatelstva, případně pomocí bodového nástroje maximální výšky nového sněhu. Výsledky diplomové práce přináší ucelenější klimatologický pohled na poměrně doposud opomíjenou problematiku extremity tohoto zimního hydrometeorologického ohrožení v Česku, ale i na příčinné synoptické situace vedoucí k těmto extrémním událostem. Výsledky ukazují úzkou vazba bodové extremity událostí na vyšší a horské polohy, což souvisí se zesilujícím návětrným efektem srážek. Významná z tohoto hlediska je oblast Moravskoslezských Beskyd, která je charakteristická nejvyšším počtem extrémních událostí, při kterých zde byla zaznamenána maximální celostátní výška nového sněhu. Příklad extrémní události je 14. říjen 2009, kdy na Lysé hoře napadlo až 65 cm nového sněhu za jediný den. V případě plošné extremity dominuje vazba na zasažení nižších a středních poloh s vyšší hustotou osídlení, což ilustruje nejextrémnější událost z 8.1.2010,...
|
|
|
Větrné bouře typu derecho
Staněk, Miloslav ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
Derecho je rozsáhlá větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Aby mohla být větrná bouře označena jako derecho, musí se projevovat nárazy větru přesahujícími 25 m.s-1 na dráze delší než 400 km, přičemž tři nárazy větru musí přesahovat 33 m.s-1 . Zásadní roli při tvorbě těchto rozsáhlých větrných bouří hrají různé mechanismy, které spolu souvisí a mohou společně stát za vznikem derecha. Výskyt derech však není jen doménou USA, ale také Evropy, Číny nebo Jižní Ameriky. Podmínky vzniku a vývoje derech v Evropě se liší od podmínek vzniku v USA a zároveň není v Evropě výskyt derech tak častý jako v USA. V letním období vznikají derecha v Evropě za nižší instability než derecha v USA a za vyšších hodnot vertikálního střihu větru mezi 0 a 6 km. Zároveň je četnost výskytu derech v Evropě nižší. Z hlediska rozsahu zasaženého území se především odlišují derecha v zimním období, která zasahují v Evropě větší území. Letní případy derech v Evropě jsou často vázány na oblast přední strany výškové brázdy a vznikají před studenou frontou v oblasti linie konvergence. Derecha v zimním období jsou v Evropě naopak vázána výhradně na výraznou studenou frontu. Derecha způsobují plošně rozsáhlé škody na vegetaci i infrastruktuře. Jedna z nejvýraznějších větrných bouří v letním období zasáhla střední...
|
|
|
Změny světelného znečištění v průběhu noci
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Světelné znečištění představuje environmentální problém, k jehož důsledkům patří vyšší míra jasu noční oblohy, negativní vlivy na organismy a přírodní ekosystémy, degradace kvality života a možné zdravotní obtíže člověka. Světelné znečištění vzniká nevhodným zaměřením svítidel, příliš vysokou intenzitou umělého světla a svícením v nevhodnou dobu. Diplomová práce se zaměřuje na změny světelného znečištění v průběhu noci. Hlavní pracovní hypotéza nepředpokládá výrazné změny světelného znečištění během noci. Literární rešerše diplomové práce popisuje přirozené i umělé vlivy na jas noční oblohy, změny světelného znečištění v čase, metody znázorňování světelného znečištění v mapách a charakteristiky zájmové území. Uvnitř zájmového území ve středních Čechách byla prováděna měření jasu noční oblohy pomocí jasoměru Sky Quality Meter. Terénní stanoviště byla vybrána tak, aby reprezentovala městskou, příměstskou a venkovskou krajinu. Na základě analýzy časových řad jasu noční oblohy byly rozpoznány tři typy chodu jasu noční oblohy. Nejintenzivnější změny jasu noční oblohy se projevily v příměstské krajině. Naopak nejméně intenzivní změny byly rozpoznány ve venkovské krajině. Dále jsou diskutovány vlivy světelného znečištění a dalších přirozených i umělých faktorů na pozorované změny jasu oblohy. Intenzita...
|
|
|
Porovnání extremity silných srážek z přelomu 19. a 20. století s novějšími případy
Brych, Jan ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kašpar, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením extremity vybraných srážkových případů na území České republiky v letech 1890, 1896, 1897, 1899, 1902 a 1903. Určení konkrétních událostí proběhlo na základě zdokumentovaných povodní v tomto období. Jednotlivé události byly zkoumány pomocí indexu WEI (weather extremity index) a doby opakování naměřených srážkových úhrnů. Nejextrémnější zkoumanou událostí je 27. - 31.7. 1897. Její extremita je také dána zasaženou plochou, která má téměř velikost celé České republiky. Velmi vysoká hodnota 149 byla vypočtena pro 1. - 4. září 1890. Pro události ze září 1899, května 1896 a července 1903 byla výsledná hodnota WEI na hranici 80. Nejméně extrémní zkoumaná událost proběhla v červnu 1902, kdy při velmi malé zasažené ploše (8 630 km2 ) byla hodnota WEI 25,3. Při porovnání zkoumaných událostí a případů v letech 1961 - 2010 z hlediska hodnoty WEI, se mezi 5 nejextrémnějších dostaly roky 1897 (první) a 1890 (pátý). Pro porovnání byly hodnoty WEI z července 1997, července 1981 a srpna 2002, přepočteny na staniční síť aplikovanou na zkoumané roky a výsledky dokázaly aplikovatelnost indexu WEI i pro výpočet extremity historických událostí s nižším počtem stanic, na kterých jsou měřeny srážkové úhrny. klíčová slova: povodeň, index WEI, Česká republika, srážky, extremita
|
|
|
Časová proměnlivost vertikální složky rychlosti proudění a její vztah k dalším meteorologickým prvkům v ČR
Zeman, Šimon ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Název práce: Časová proměnlivost vertikální složky rychlosti proudění a její vztah k dalším meteorologickým prvkům v ČR Autor: Bc. Šimon Zeman Katedra: Fyzická geografie a geoekologie Vedoucí: RNDr. Marek Kašpar, Ph.D. Souhrn: Předložená práce se zabývá studiem velkoprostorových vertikálních pohybů horizontálního měřítka až tisíců kilometrů. Tyto "centimetrové" pohyby mají významný podíl na vývoji oblačných a srážkových pásů v rámci frontálních cyklón středních zeměpisných šířek. Součástí práce je základní přiblížení vzniku a rozložení velkoprostorových vertikálních pohybů ve frontální cyklóně středních zeměpisných šířek. Pomocí statistických metod jsou zpracována data z reanalýz projektu ECMWF ERA-40 na území ČR za období 1957 - 2002. V rámci hodnocení sezonality vertikálních rychlostí byl zjištěn zvýšený výskyt výstupných pohybů v období od března do července. Naopak v období mezi zářím a lednem výrazněji převládají sestupné pohyby. Meziroční variabilita vertikálních rychlostí ukázala více se projevující sestupné pohyby v období 1972 - 1982 a mezi lety 1983 - 1988 byla zjištěna postupně zvyšující se četnost výstupných pohybů. Byl nalezen exponenciální vztah vertikálních rychlostí a vysokých úhrnů srážek se středně silnou negativní závislostí. Vztah advekce absolutní vorticity a vertikálních rychlostí...
|
host ::
RSS.