|
Přírodní a sociální aspekty sídelní struktury zemědělského pravěku a raného středověku. Příklad mikroregionu Únětického a Podmoráňského potoka
Nový, Petr ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Kuna, Martin (vedoucí práce)
Krajina na severozápad od Prahy je krajinou s bohatou historií. Nejpádnějším důvodem, pro který byla tato pracovní oblast zvolena, nebyla jen předpokládaná nadprůměrná četnost archeologických lokalit, nýbrž i důvěrná znalost území. Členité území nepříliš velké rozlohy s bohatou nálezovou základnou se jeví takřka jako ideální pro zamýšlené zpracování vlivu přírodních a sociálních aspektů na strukturu osídlení. Oproti jiným podobným pracím si tato však klade za cíl dobrat se pokud možno nezkreslených výsledků, je tedy nutné pracovat s přesnými vstupními daty, precizně je zpracovat i věnovat velkou opatrnost při zacházení a výkladu výsledných informací. V práci této dochází ke spojení manuální práce s mapovými podklady, znalostí terénu a geografických informačních systémů. K uspokojivému zvládnutí problematiky je zapotřebí sledovat nejen data archeologická, ale i přírodovědecká. Není možné se při zpracovávání takovéto problematiky spokojit pouze s "plochými" daty zastupujícími jednotlivé lokality či komponenty v mapových či textových podkladech, aniž bychom se s nimi seznámili přímo v terénu. Každá komponenta je individuálním projevem přítomnosti našich předků v krajině a jako takovou ji musíme nakonec brát. Nicméně tento směr (při předem přesně definovaných otázkách) archeologických prací nabývá na intenzitě....
|
|
Early works of Libuše Moníková as a reflection of the collective mamory
Hájková, Markéta ; Rösch, Gertrud Maria (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá otázkou zobrazení kolektivní paměti v raných textech Libuše Moníkové. Druhá kapitola představuje německy píšící autorku českého původu, její cestu ke spisovatelství v SRN a možnosti zařazení jejího díla do migrační či exilové literatury. Třetí kapitola popisuje jednotlivé koncepty kolektivní paměti: pojetí kolektivní paměti Maurice Halbachse, koncepci komunikativní a kulturní paměti Jana Assmanna a model míst paměti Pierra Nory. Čtvrtá kapitola tvoří analýzy prvních dvou románů Libuše Moníkové "Újma" (1981) a "Pavana za mrtvou infantku" (1983) s využitím představených konceptů kolektivní paměti. Výsledky analýz na jedné straně ukázaly, že se v raném díle Moníkové odrážejí všechny tři představené koncepty kolektivní paměti. Na druhé straně také dokázaly, že se v něm promítají jak prvky kolektivní paměti specificky české, tak i součásti kolektivní paměti nejen Čechů, ale i jiných evpropských národů. K těm prvním patří například mýtická kněžna Libuše, Vyšehrad, husitství či národní obrození, k těm druhým potom například události spojené s rokem 1968. Kolektivní paměť je v textech reflektována pomocí alegorie, symbolu, intermediality a intertextuality.
|
|
Zábava, slavnosti a chování Italů v raném novověku očima českých kavalírů. Příspěvek k proměnám stereotypů v nakládání s volným časem
Šlejmarová, Silvie ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Pokud bych se měla pokusit o zařazení této práce do kontextu různých přístupů uplatňovaných v moderní historiografii, zdá se mi, že kolísá někde mezi pokusem o náhled na italskou realitu prvních stoletích novověku vnímanou prizmatem historické antropologie a dějin každodennosti. Z obou dvou směrů jsem se na jejích stránkách snažila uplatnit to nejlepší, co nabízejí, ať už se jedná o historicko - antropologické zaměření se na specifické případy, roli symbolismu v každodenním životě společnosti projevující se navenek v podobě různých gest, zvyků a rituálů důležitých pro utváření a udržení určité představy světa a úzkou návaznost na výsledky sociologického a antropologického bádání.! Z dějin každodennosti jsem si vypůjčila zase důraz na opakovatelnost, všednost a stereotyp, které se v kontextu cestování po Apeninském poloostrově ukázaly také celkově velmi důležitými komponentami v životě elit. Nehledě na tyto dva odlišné přístupy k historickému materiálu bylo mým cílem se především co nejvíce přiblížit k tomu, co nabízejí dějiny kultury vnímané v tom nejširším slova smyslu, které hlavně v posledních zhruba dvaceti letech dodaly historické vědě dostatečně silné impulsy podněcující výzkum v oblasti slavností, festivit a způsobů prožívání volného času vnímaných jako významný prostředek pro rekonstrukci mentality...
|
|
Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa
Sommer, Petr
Doba opata Prokopa je dobou vzniku raně středověkých středoevropských států s církevní organizací a novou politickou a křesťanskou kulturou. V tomto ohledu Čechy přesně kopírují vývoj v sousedních zemích.
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Jandáčková, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
A B S T R A K T Cílem této diplomové práce je vysvětlení litery a aplikace článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva) z pohledu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Rozsah článku 8, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, je velice široký, proto se diplomová práce zabývá především problematikou týkající se práva dítěte znát svůj původ a informace o svém raném dětství. Zejména se snaží nastínit, jakým způsobem ESLP vnímá a řeší střet práva dítěte znát svůj původ s právem rodiče na zachování identity. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol, na kterých lze objasnit jednotlivé aspekty aplikace článku 8 Úmluvy. Tyto kapitoly jsou propojeny zejména pomocí rozsudků Gaskin, Mikulić, Odiévre, Jäggi a Phinirikadou, které se týkají práva dítěte znát svůj původ. Kapitola 1 podává obecný úvod do ochrany lidských práv na evropské úrovni a rozebírá Úmluvu a ESLP. Cílem kapitoly 2 je nastínit samotnou podstatu článku 8 a ukázat, jakým způsobem, za jakých podmínek a kritérií bude článek 8 aplikován právě při střetu práva dítěte znát svůj původ a práva rodiče na zachování identity. Nejdříve je zde objasněno pojetí článku 8 a dále definován rozsah tohoto článku z hlediska práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. V této...
|
|
Nemanželský vztah Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu v kontextu Přemyslovy rakouské politiky padesátých let 13. století
Trachtová, Hana ; Šarochová, Gabriela (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
NEMANŽELSKÝ VZTAH PŘEMYSLA OTAKARA II. A ANEŽKY Z KUENRINGU V KONTEXTU PŘEMYSLOVY RAKOUSKÉ POLITIKY PADESÁTÝCH LET 13. STOLETÍ Diplomová práce - Hana Trachtová 2010 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je ukázat, jak byl propojen intimní život Přemysla Otakara II. s jeho politickými aktivitami padesátých let 13. století. Výchozím předpokladem je, že výběr Anežky z Kuenringu jakožto královy milenky nebyl náhodný, ale motivovaný mimo jiné politicky. Práce mapuje vývoj česko-rakouských vztahů ve středověku až do počátku šedesátých let 13. století. Sleduje vývoj boje o babenberské dědictví i další Přemyslovy aktivity v padesátých letech. Přemyslovy politické činy propojuje s jeho rodinnou problematikou a zabývá se také jeho vztahem k rodu Kuenringů. Pozornost je věnována rovněž nemanželským potomkům Přemysla, jeho snaze o legitimizaci tří z nich a jejich dalším osudům
|
|
The Persistence of Human Polyomaviruses
Blažková, Kristýna ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Navzdory mnohaletému výzkumu jsou i ty nejznámější Polyomaviry - BK a JC - stále záhadou. Vzhledem k objevení mnoha nových Polyomavirů - KIV, WUV, MCV, HPyV6, HPyV7, TSV a HPyV9 v průběhu posledních pár let se ještě zdůraznila důležitost výzkumu mechanismů, které Polyomaviry využívají ve svých hostitelích. Pravděpodobný způsob přenosu je buď skrze dýchací cesty nebo fekálně-orální. Počáteční infekcí lidé procházejí nejčastěji v raném dětství nebo v předpubertálním věku. Poté následuje celoživotní perzistence. Seroprevalence lidských Polyomavirů je mezi dospělou populací relativně vysoká: BKV (81-97 %), JCV (35-69 %), KIV (55 %), WUV (69 %), MCV (25-46 %) a TSV (70-80 %). Lidské polyomaviry mohou v imunosuprimovaných jedincích působit i smrtelná onemocnění. Místo perzistence v lidech pravděpodobně závisí na konkrétním Polyomaviru. U BK a JC virů je prokázána perzistence v ledvinách a močových cestách. Lidské Polyomaviry byly dále detekovány v lymfatických tkáních, krvi, dýchacích, močových a trávicích cestách, není ale jasné, zda ve všech těchto místech i perzistují. Mezi mechanismy, které Polyomaviry využívají k vytvoření a udržení perzistence, mohou patřit virové miRNA a virový agnoprotein, které modulují samotnou proliferaci viru i imunitní odpověď. Jsou tedy do určité míry schopné seberegulace.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Otázka svobody a osobnosti v raném díle N. A. Berďajeva
Múčka, Jakub ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Anotace: I přesto, že téma svobody a osobnosti je pro filosofii N. A. Berďajeva klíčové, v raném díle autora ještě není přímo tematizováno. Stojí však na pozadí jeho vývoje. V následující práci bude otázka svobody a osobnosti studována v raném myšlení autora v letech 1900-1905, kdy Berďajev procházel ideově zvláštní cestou od tzv. legálního marxismu, přes různé varianty idealismu (novokantovství, nietzscheánství) až k definitivnímu příklonu ke křesťanství, tj. náboženství boholidství. V bakalářské práci se pokusím nejen studovat autorovo osobité pojetí filosofické antropologie včetně jeho případných proměn, ale také posoudit, nakolik bylo téma svobody a osobnosti u Berďajeva stěžejním pro jeho vývoj k zralé tvorbě.
|
|
The Aspirations and Ascent of George Washington in the Context of His Times: From His Early Years to the End of the Revolutionary War
Sýkora, Stanislav ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
RESUMÉ Ve svých studiích o charakteru George Washingtona, Paul K. Longmore (The Invention of George Washington, 1999) a John Ferling (The Ascent of George Washington: The Hidden Political Genius of an American Icon, 2009) do značné míry opouští tradiční interpretace ambicí a společenského vzestupu tohoto amerického otce zakladatele tvrzením, že jeho obdivovaná zdrženlivost vůči velitelské hodnosti americké revoluční armády byla spíše vyhověním tehdejších společenských konvencí, nežli jeho skutečné charakterové atributy. Předkládaná disertační práce do značné míry na toto klíčové téma navazuje a vykládá hodnotu touhy po uznání a vnímání vlastenecké povinnosti Washingtona v kontextu sociokulturního prostředí britských kolonií v Severní Americe. Napříč tomu, že se "otec vlasti" nenarodil v distingované rodině, pozbyl svého otce ve svém raném věku a nedostalo se mu výsady šlechtického vzdělání, Washingtonova kariéra a věhlas nabyla akcelerovaného vzestupu díky dvěma hlavním faktorům. Zaprvé, sousedská a příbuzenská vazba s Fairfaxovými, jednou z nejvlivnějších rodin v kolonii, a důvěra guvernéra Dinwiddieho poskytala mladému Washingtonovi patřičné příležitosti ke službě, které mu výhodně zajistily perspektivní vyhlídky v budování jeho kariéry. Zadruhé, impozantní vojácká postava a obdivuhodně ctižádostivý...
|
host ::
