|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
host ::
RSS.