|
|
Vliv vlastností stromů a jejich interakce s půdní faunou na hořlavost vrstvy nadložního humusu
Martinovská, Aneta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Požáry jsou významným disturbančním faktorem, hrajícím klíčovou roli ve formování a fungování ekosystémů. V posledních desetiletích pozorujeme nárůst nebezpečné požárové aktivity. Očekává se, že s postupující klimatickou změnou bude frekvence a závažnost požárů narůstat. Je tedy klíčové se této problematice detailně věnovat. Množství a hořlavost opadu jsou jedny z hlavních faktorů určujících vznik a chování požárů. Vlastnosti opadu ovlivňují rychlost jeho dekompozice a tím i jeho akumulaci na půdním povrchu. Zároveň ovlivňují půdní faunu, která může bioturbací výrazně přispět k redukci opadu z povrchu půdy. Tyto vlivy závisí na druhu stromů a navíc jsou ovlivněny předchozím vývojem daného ekosystému. Tato práce zkoumá vliv druhu stromů, půdní fauny, stádia vývoje půdy a jejich vzájemných interakcí na hořlavost nadložních vrstev humusu pomocí laboratorního experimentu a studia fyzikálních veličin, které určují hořlavost. V rámci experimentu byly simulovány půdní profily porostů čtyř druhů stromů (listnatých: Alnus glutinosa a Quercus robur; a dvou jehličnatých: Picea omorica and Pinus nigr) s půdami ve dvou stádiích vývoje: iniciální půda, kde opad ležel přímo na povrchu půdotvorného substrátu a půda vyvinutá (40 let stará), kde byl opad přidán na vrstvu půdních horizontů vyvinutých pod jednotlivými...
|
|
|
Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances
Salazar Fillippo, Andres Alberto ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Józefowska, Agnieszka (oponent)
Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Život v půdě: praktikum pro druhý stupeň ZŠ
Müllerová, Romana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je život v půdě. Teze pojednává o samostatné půdě a dále o organismech, které v půdě žijí. Zároveň je zde popsána implementace tématu Půda do výuky na konkrétní základní škole. Teoretická část obsahuje osm základních okruhů - vznik půdy, její vlastnosti, typy půd, funkce, degradaci a ochranu půdy, půdní živěnu a metody studia půdní fauny a v neposlední řadě také téma Půda v RVP ZV i v ŠVP konkrétní základní školy. V empirické části práce jsou zanalyzovány učebnice přírodopisu na téma Půda a je zde popsán výukový materiál, který byl využit během vyučovacích hodin na Základní škole Bystřice. Cílem práce bylo ověřit funkčnost vzniklých výukových materiálů, které byly vyhodnoceny v rámci post a pre-testů. Oba testy byly vyhodnoceny nejdříve zvlášť a následně spolu porovnány. Výsledky u obou tříd byly velmi podobné, došlo ke stejnému počtu zlepšení i zhoršení žáků, jen s tím rozdílem, že třída 9.B měla celkově lepší bodové hodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA půda, půdní fauna, půdní praktika, analýza učebnic, výukový materiál
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
|
|
Půdní makrofauna horských smrčin na Šumavě a její ovlivnění probírkovou těžbou
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
Společenstva půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky a stonožky) byla studována ve třech zvláště chráněných horských smrkových porostech Šumavy v letech 2000-2003 metodou půdních vzorků, s cílem stanovit jejich kvalitativní a kvantitativní parametry. Studované smrkové lesy vykazovaly chudá (abundance 7,7 - 61,3 ind.m-2), avšak velmi specifická společenstva žížal tvořená 2 až 4 acidotolerantními epigeickými druhy. Obdobně společenstva mnohonožek vykazovala velmi nízké hustoty (1,6 - 44,8 ind.m-2 ) a nízké počty druhů. Hustoty populací stonožek dosahovaly 41,1 - 206,4 ind.m-2, přičemž jejich společenstva byla tvořena převážně zástupci zemivek z řádu Geophilomorpha. Porovnání ploch bez zásahu s plochami se selektivní těžbou smrkových stromů ukázalo negativní vliv lesního hospodaření na populace mnohonožek a stonožek. Hustoty populací obou skupin a rovněž druhové spektrum mnohonožek byly podstatně nižší na těžené ploše na lokalitě Trojmezná. Naopak vyšší populace žížal byly zjištěny na těžených plochách, pravděpodobně následkem změn v bylinném patře a opadu, ke kterým dochází v souvislosti s vykácením stromů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.