Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Zhodnocení vlivu hospodářských zásahů na diverzitu půdních biot ve vybraných zvláště chráněných územích
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Tajovský, Karel ; Starý, Josef ; Nováková, Alena ; Lukešová, Alena ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír ; Pižl, Václav
Cílem dílčího projektu, jehož řešení je rozvrženo do čtyř let (2000-2003), je shromáždění základních poznatků o diverzitě modelových skupin půdních organismů na lokalitách Trojmezná a Smrčina, NPR Boubín a NPR Žákova hora, a vyhodnocení vlivu hospodářských zásahů na půdní biotu v těchto územích. Syntéza získaných poznatků slouží k navržení vhodného managementu porostů vedoucímu k zachování a ochraně biodiverzity. Tato zpráva je shrnutím výsledků v roce 2000 a 2001. Materiál a data z podzimních odběrů v roce 2001 jsou v případě některých skupin půdních biot ve fázi zpracování či následných analýz a nemohly být vzhledem k termínu odevzdání do této zprávy zahrnuty.
Soil nematodes in ungulate grazed and ungrazed forests of the Křivoklátsko Biosphere Reserve -- first results of an ongoing project
Háněl, Ladislav
The effect of ungulate grazing on various woodland ecosystems was studied in oak-hornbeam forest, subxerothermic oak forest, and herb-rich beech forest of the Křivoklátsko Biosphere Reserve. Samples of soil nematodes were taken in May 2006 from plots within enclosures established in 1993 and from plots outside the enclosures. The total abundance of nematodes varied from 248.7 to 790.0 x 10.sup.4./sup. ind.m.sup.-2./sup. and was always greater outside the enclosures. In two cases out of four the difference was statistically significant. Bacterivores were the most numerous nematodes. Their abundance was greater only in one plot outside the enclosure in the oak-hornbeam forest and about one half of the bacterivores were short-living .i.Rhabditis./i.. The abundance of root-fungal feeders (mainly .i.Filenchus./i.) was always greater outside the enclosures than within enclosures.
Species and genera of soil nematodes inhabiting tree plantations on colliery spoils near Sokolov
Háněl, Ladislav
Soil nematodes were studied in 20-30-year-old tree plantations and spontaneous successions on colliery spoils near Sokolov in west Bohemia, Czech Republic. Six types of tree plantations (oak, alder, linden, larch, pine, and spruce) and one type of spontaneous succession (willow-aspen-birch), each in four replicate sites, were surveyed in March 2005 and in April 2006. In total 174 species and 86 genera were distinguished, more species and genera were found in deciduous than in coniferous plantations. Cluster analyses showed different composition of nematode faunas in those plantations. Co-occurrence of closely related .i.Aporcelaimellus, Helicotylenchus./i. species could suggest their still existing niche overlap in a developing environment whereas niche partitioning probably established between species of the genera .i.Eudorylaimus./i. and .i.Paratylenchus./i..
Dominantní hlístice (Nematoda) v prvních patnácti letech primární sukcese na výsypkových jílech
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány na 13 stanovištích uhelné výsypky Pastvina, tvořené třetihorními jíly v Sokolovské hnědouhelné pánvi, která byla ponechána spontánní sukcesi. Jeden rok staré stanoviště mělo jen velmi nízkou abundanci hlístic (1,1-2,7 ind.cm-2), na pět let starém stanovišti populační hustoty hlístic značně vzrostly (51,3-137,4 ind.cm-2) a na starších stanovištích byly jejich populace proměnlivé (7,9-1023,0 ind.cm-2) bez zřetelné vazby na stáří stanoviště. Diverzita společenstev hlístic narůstala se stářím stanoviště a s postupným vývojem porostu rostlin. Bakteriofágní a mykofágní hlístice se vyskytovaly na všech stanovištích a měly eudominantní postavení v mnoha společenstvech. Distribuce omnifágních hlístic byla proměnlivá, protože některé druhy dominovaly na pět let starém stanovišti (např. .i.Eudorylaimus bombilectus./i.), zatímco jiné (např. .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i.) se objevovaly později a výrazně dominovaly na 14-15 let starých stanovištích.
Změny v zastoupení trofických skupin hlístic (Nematoda) na přirozeném úhoru a v půdách osetých regionálními a komerčními travními směskami
Háněl, Ladislav
Sekundární sukcese měla svůj počátek na půdě obhospodařovaného pole, které mělo poměrně nízkou abundanci hlístic (pětiletá průměrná hodnota 85 x 104 ind.m-2) s výrazně redukovanými populacemi fytofágních druhů. Na poli nejvíce dominovaly bakteriofágní rody hlístic (55 %). V průběhu sukcese došlo k nárůstu celkové abundance hlístic na 109 x 104 ind.m-2 (přirozený úhor), 140 x 104 ind.m-2 (regionální travní směska) a 154 x 104 ind.m-2 (komerční travní směska). Naproti tomu dominance bakteriofágních hlístic poklesla na 30 %, 30 % a 35 % v jednotlivých studovaných variantách. Abundance a dominance fyto-mykofágních hlístic vzrostla na variantách osetých regionální travní směskou (25 %) a komerční travní směskou (24 %), dominance fytofágních hlístic vzrostla na přirozeném úhoru (12 %). Abundance a dominance omnifágních hlístic vzrostla především na přirozeném úhoru (24 %). Abundance a dominance dravých hlístic vzrostla v jednotlivých studovaných variantách na 6 %, 4 % a 3 %.
Společenstva půdních hlístic (Nematoda) ve vybraných mokřadních habitatech Národního parku Biebrza
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány v devíti mokřadních habitatech Národního parku Biebrza na severovýchodě Polska. Ve studovaném materiálu bylo determinováno okolo 170 druhů a 89 rodů hlístic. Abundance hlístic v jednotlivých habitatech se pohybovala od 75 do 470 x 104 ind.m.sup.-2./sup.. Řád Tylenchida reprezentoval 33 % jedinců všech studovaných jedinců hlístic, řád Dorylaimida 23 % a řád Araeolaimida 18 %. Počty rodů zjištěné v těchto řádech byly 22, 22 a 9, počty druhů 43, 43 a 24.
Hlístice (Nematoda) v jílech hald uhelných dolů a v pokusně introdukovaných pásech luční půdy
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány v jílovitém odvalu po těžbě uhlí, který byl před třemi lety obnažen po skluzu horní části haldy. Tato plocha, představující kontrolu, byla porovnána s hlísticemi v introdukovaných pásech čerstvé luční půdy, které byly navezeny na jílovitý odval a v pásech jílovitých odvalů vmezeřených mezi pásy navezené luční půdy. Druhy .i.Ecumenicus monohystera./i. (25% všech jedinců hlístic) a .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i. (23%) dominovaly na kontrolní ploše odvalu, zatímco v odvalech mezi pásy introdukované půdy jejich populační hustoty poklesly. Nejvíce druhů a rodů hlístic bylo přítomno v pásech půdy. Počet druhů a rodů hlístic v pásech odvalů sousedících s pásy půdy narostl a proporce mezi trofickými skupinami se částečně změnily. Ukázalo se, že introdukce čerstvé luční půdy do odvalů uhelných dolů může ovlivnit společenstva hlístic obývající jíly zbylé po těžbě uhlí.
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 Hanel, L.
4 Hanel, Lubomír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.