Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 244 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
Impact of the regional climate change on the hydrological regime with regard to extremes
Blahušiaková, Andrea
V kontexte prebiehajúcich i budúcich klimatických zmien sa do popredia dostáva výskum zmien zrážkovo-odtokového režimu vodných tokov a jeho extrémnych prejavov. Hlavným cieľom práce je skúmať kľúčové faktory, ktoré sa na týchto zmenách podieľajú, a tým ovplyvňujú hydrologický režim vodného toku. Detekované sú trendy a zmeny hydroklimatických parametrov a hodnotený je vývoj extrémov povodní a sucha. Na identifikovanie trendov a skúmanie ich zmien je použitých niekoľko metód; Mann-Kendallov test, lineárna regresia, jednoduché súčtové čiary a komparatívna analýza (IHA). Extremita povodní je vyhodnotená na základe stupňov povodňovej aktivity a N-ročnosti, frekvencia a sezónnosť použitím threshold metódy a dňa kulminácie. Extremitu, frekvenciu a sezonalitu meteorologického sucha hodnotí threshold metóda, ďalej de Martonne Aridity index a Relative precipitation index. Hydrologické sucho je hodnotené na základe Base flow indexu, Low flow indexu a threshold metódy. Hlavnými parametrami, ktoré do týchto analýz vstupovali boli ročné, sezónne a mesačné hodnoty prietokov, teploty vzduchu, zrážok a snehovej pokrývky. Databáza základných i ďalších vypočítaných parametrov je zostavená pre obdobie 1931/1961-2010/2012. Trendy a zmeny hydroklimatických parametrov, ako i vývoj sucha a povodní sú skúmané v povodí...
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
Energie a životní prostředí z právního pohledu
Pokorný, Jiří
Anotace: Lidstvo se ve svém vývoji dostalo do stavu, kdy je silně závislé na energiích. Primárně se jedná o univerzálně přeměnitelnou energii elektrickou, dále o energii tepelnou. Nejrozšířenější technologie výroby uvedených energií je však založena na fosilních palivech, jejichž spalováním vznikají emise skleníkových plynů. Přestože se nejedná o jediný zdroj těchto plynů, svým podílem patří mezi největší. Zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobuje oteplování klimatu a globální změny, které ohrožují životní prostředí na celé planetě. Aby se podařilo klimatické změny zastavit, nebo alespoň zpomalit, je třeba přijmout celou řadu opatření, z nichž nejdůležitější spočívá ve snížení produkce skleníkových plynů. Přestože takové opatření musí být realizováno technicky, základy jsou právní povahy. Disertační práce Energie a životní prostředí z právního pohledu se tak zabývá vztahy úrovně energie-životní prostředí (tedy hlavně energetikou) a právními nástroji, které do těchto vztahů zasahují. Lze je nalézt napříč úrovněmi; od mezinárodní, přes evropskou, po národní českou. Z hlediska používaných nástrojů se jedná o nástroje koncepční, administrativní a ekonomické. Role jednotlivých nástrojů je taková, že koncepční určují budoucí směřování, administrativní nástroje opatření uvedená v koncepcích...
Actinobacteria communities in natural and anthropogenic environments
Faitová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Yurado Lobo, Valme (oponent)
12 Abstrakt (In Czech) Actinobacteria jsou významnou bakteriální skupinou účastnící se různých ekosystémových procesů, zejména při rozkladu komplexních organických sloučenin. Jejich schopnosti jim umožňují přežít v drsných podmínkách oligotrofních habitatů, jako jsou jezera, pouště, stěny jeskyní nebo odolný a nerozložitelný rostlinný opad v půdě, kde aktinobakterie často dominují. Ačkoliv jsou známy určité biotické a abiotické faktory ovlivňující výskyt aktinobakterií v těchto habitatech, vliv antropogenního tlaku na jejich společenstvo je zřídka znám. Hlavním cílem této práce je tedy určit rozdíly v aktinobakteriálních společenstvech pod přímým (lidští návštěvníci měnící mikroenvironmentální prostředí jeskyň, část 1) a nepřímým (faktory klimatické změny jako jsou změny srážek nebo kvality rostlinného opadu, část 2) vlivem člověka ve dvou habitatech, rostlinném opadu v půdě a stěnách jeskyň, kde aktinobakterie hrají významnou roli a kde dominují. V první části disertace jsme sledovali aktinobakteriální společenstva na zdech francouzských vápencových jeskyní odlišně ovlivněných člověkem (přírodní versus antropizované jeskyně). K identifikaci významných druhů (např. potenciálních patogenů nebo pigmenty produkujících aktinobakterií) pomocí amplikonového sekvenování environmentální DNA (Illumina MiSeq), jsme...
The effect of climate change on the effect of state security: An analysis of Burkina Faso and Djibouti
Alexandru, Luca ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
This thesis examines the extent to which climate change is able to affect the security of states, with Burkina Faso and the Republic of Djibouti chosen as the case studies for this investigation. While the general effects of climate change on security are understood, the academic community appears to disagree on the subject of conflict-generation via climactic pressures. Consequently, the analysis is divided into two sections: The first part utilizes over 2,000 individual events collected by the Armed Conflict and Event Data program and examines the relationship between climate change and their occurrence. This is done firstly through a preliminary keyword analysis, then through a multivariate regression analysis of the relevant climate change factors. The second part takes a pseudo-qualitative approach by merging the Fragile State Index methodology and a weighted systems model in order to calculate values for each relevant state dimension that has been affected, thereby numerically quantifying the effect. The results indicate that currently, weak to moderate negative effects may be observed on the two states, depending on the security dimension examined. The economic and sociodemographic aspects appear to be most susceptible to environmental pressures.
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
Změny geochemismu povrchových vod ve vybraných povodích Krušných hor
Navrátilová, Denisa ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou chemismu povrchových vod, dlouhodobými trendy a vlivem sucha na změny koncentrací vybraných parametrů v povodí horní Svatavy, Rolavy a Načetínského potoka nacházejících se v Krušných horách. Výzkum kvality vody v horských pramenných oblastech je důležitý, protože lze zde snadno pozorovat následky různých vlivů. Práce se zaměřuje na analýzu změn chemismu povrchových vod a nalezení jejich možných příčin, zejména vlivu rašelinišť a suchých epizod. Byly zkoumány parametry teploty vody, konduktivity, pH, BSK5, CHSK, TOC, koncentrace dusičnanového dusíku, celkového fosforu, fosforečnanů, sodíku, draslíku, vápníku a železa v období 1993-2018. K analýze dat byly využity metody hodnocení pomocí ČSN 75 7221, krabicových grafů, Pearsonova korelačního koeficientu, PCA analýzy a Mann-Kendallova testu. Největší antropogenní ovlivnění se projevilo na Svatavě, kde téměř všechny koncentrace dosahují nejvyšších hodnot. V povodí Rolavy a Načetínského potoka se projevil vliv rašelinišť zvýšením koncentrací železa, TOC a CHSK. Výsledky trendů ukázaly nárůst pH a zvyšování teploty povrchové vody ve vazbě na nárůst teploty vzduchu a snižování konduktivity, koncentrací dusičnanového dusíku, draslíku a vápníku. Období hydrologického sucha se projevilo nárůstem koncentrací především u...
Změny epifytické lichenoflóry ČR s důrazem na aktuální stav
Hronová, Nikola ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent)
V České republice došlo během posledních dvou století k významným změnám druhového složení lišejníkových společenstev. Tato bakalářská práce řeší, které vlivy byly pro proměnu epifytické lichenoflóry významné v historii, a které jsou významné dnes. Kyselé deště způsobené vysokými imisemi SO2 a NOx měly v minulosti nejvýznamnější vliv na změnu druhového složení lišejníků. Jimi způsobená acidifikace substrátů ovlivňuje lišejníky dodnes. Do konce 80. let 20. století byly kyselé deště dominantním faktorem ovlivňující lišejníky. Po zásadním poklesu jejich intenzity v 90. letech 20. stol. se staly dominantními ovlivňujícími faktory eutrofizace a dostupnost dusíkatých látek v krajině. Všemi těmito faktory byla ovlivněna především společenstva makrolišejníků, a zvláště pak cyanolišejníků natolik, že některé druhy v ČR vyhynuly. Recentně významná eutrofizace podpořila rozšíření zejména nitrofilních druhů. Díky poklesu emisí SO2 na hodnoty z konce 19. století došlo k rekolonizaci některých území a návratu řady ohrožených druhů. Proměnu lišejníkových společenstev zásadně ovlivnilo i lesní hospodaření a způsob využívání krajiny. Na základě měnícího se klimatu a změny biotopů se předpokládá další ústup především suboceanických druhů. Rozšíření se očekává u epifytických lišejníků s mediteránním biogeografickým...
Vliv zvýšené teploty na dekompozici houbové nekromasy v tundře
Moravcová, Andrea ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dekompozicí houbové nekromasy v arktické tundře (souostroví Svalbard) pod faktorem klimatické změny (simulovaná zvýšením teploty uvnitř Open Top Chamber). Byla porovnána dynamika dekompozice houbové nekromasy u dvou vybraných hub, které se liší v úrovni melanizace a v poměru C:N - Laccaria laccata (hyalinní, nižší poměr C:N) a Phialocephala fortinii (melanizovaná, vyšší poměr C:N). Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv úrovně melanizace nekromasy a zvýšené teploty na dynamiku dekompozice houbové nekromasy a na složení komunity dekompozitorů (houby, bakterie). Experiment byl zaměřen na sledování dynamiky dekompozice houbové nekromasy, změny enzymové aktivity na rozkládajícím se myceliu, změny obsahu melaninu a poměru C:N v průběhu degradace a také na analýzu mikrobiálního společenstva na rozkládajícím se myceliu. V průběhu celé inkubace se nekromasa P. fortinii rozkládala pomaleji než nekromasa L. laccata. Za rozdíly v dynamice dekompozice bylo zodpovědné hlavně biochemické složení houbové nekromasy (poměr C:N, obsah melaninu). Obsah melaninu se v průběhu dekompozice zvyšoval u obou typů mycelia. Poměr C:N v nekromase L. laccata v průběhu dekompozice stoupal, kdežto v nekromase P. fortinii zůstal beze změny. Na dekompozici houbové nekromasy se podílely hlavně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 244 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.