Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 394 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Německá arktická politika
Nguyenová, Thi Khanh Ly ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou Německa v oblasti Arktidy v posledním desetiletí a soustředí se na její bezpečnostní rozměr. V arktickém regionu dochází v posledních letech v důsledku klimatických změn a nové geopolitické situace k mnoha proměnám, včetně změny bezpečnostní situace. Práce vychází z konceptů civilní mocnosti a sekuritizace a zkoumá, zdali Německo přistupuje k Arktidě jako multilaterální aktér, anebo v německé zahraniční a bezpečnostní politice nabyla Arktida na významu a stala se pro Německo uznávanou bezpečnostní otázkou. Úvodní část diplomové práce se věnuje obecnému představení arktického regionu, jeho vymezení a předložení globálních bezpečnostních, environmentálních a ekonomických aspektů a výzev s ním spojených. Poté práce stručně nastiňuje historii německého zapojení v Arktidě, jeho aktivity a relevanci Německa pro tuto oblast. Hlavní výzkumná část práce je rozdělena na bilaterální a multilaterální dimenzi německé arktické politiky, čímž zohledňuje povahu německého multilateralismu. Výsledky zkoumání německé arktické politiky ukázaly, že si Německo uvědomuje různé aspekty arktické bezpečnosti a její globální rozměr, nicméně se soustředí na klimatickou a ekonomickou bezpečnostní otázku regionu. I v kontextu současného dění a tezi o Zeitenwende jeho role zůstává...
Meziroční proměnlivost teploty v Evropě
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá meziroční proměnlivostí teploty vzduchu v Evropě a jejími dlouhodobými trendy. Společně se změnami průměrné teploty vzduchu jsou to právě změny proměnlivosti, které zásadním způsobem ovlivňují meteorologické extrémy. Jedná se proto o zcela zásadní charakteristiku klimatu, u které přesně nevíme, zda se mění a pokud ano, jakým směrem. Dané změny se zřejmě liší mezi jednotlivými regiony, ročními obdobími a také mezi různými časovými měřítky. Jinak se chovají změny krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) a jinak změny dlouhodobější (meziroční), jež jsou tématem této diplomové práce. V rešeršní části práce je shrnuta odborná literatura doplněná o změny meziroční proměnlivosti jak celosvětově, tak regionálně pro území Evropy, a to pro jednotlivá roční období. Cílem praktické části práce je poté analýza dlouhodobé proměnlivosti teploty za období od 1. 3. 1961 do 28. 2. 2018, opět pro každé roční období zvlášť. Motivem práce je nejen kvantifikovat trendy meziroční proměnlivosti vzduchu, ale rovněž porovnat mezi sebou pět různých datových souborů, neboť většina odborných studií analyzuje dlouhodobé změny proměnlivosti pouze na základě jednoho datového zdroje. Pro analýzu v této diplomové práci proto byla vybrána data ze 160 klimatických stanic souboru ECA&D, z uzlových bodů...
Corporate responsibility and human rights: A way forward for climate litigation?
Chytil, David ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je odpovědnost největších soukromých emitentů skleníkových plynů, především fosilních korporací (tzv. "carbon majors"), a zejména její vztah k lidským právům. Strategické klimatické žaloby jsou na vzestupu a soukromí znečišťovatelé jsou stále častěji jejich terčem. Zatímco lidská práva jsou široce využívána v klimatických žalobách proti vládám a státním orgánům, jejich role v současných a potenciálních klimatických soudních sporech zaměřených na soukromé subjekty zůstává nejistá. Cílem této práce je osvětlit toto téma analyzováním potenciálních zdrojů odpovědnosti podniků v oblasti klimatu a nedávné judikatury. Nejprve je představen vliv korporací na klimatický systém (jejich "podíl" na emisích skleníkových plynů) v kontrastu s jejich okrajovou rolí v mezinárodní správě ("global governance") a právu v oblasti klimatu. Změna klimatu jako otázka lidských práv je stručně zkoumána v druhé části, která se zaměřuje na porušování lidských práv ze strany korporací využívajících fosilní paliva, včetně "případových studií" lidskoprávních dopadů korporací Shell, Total a Texaco/Chevron v zemích globálního Jihu. Třetí část se zabývá různými zdroji potenciální odpovědnosti korporací v souvislosti se změnou klimatu a úlohou, kterou by mohla hrát lidská práva. Koncepty "společenské...
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
Nature-based solutions and biomimicry for urban sustainability and climate change mitigation and adaptation: a case studies analysis
Hreljic, Aziz
Tato práce zkoumá roli přírodních a biomimetických řešení při zlepšování rozměrů městské udržitelnosti a jejich účinnost při řešení rostoucích tlaků spojených se změnou klimatu prostřednictvím zmírnění a adaptace. Pět případových studií provedených v pěti městech na pěti kontinentech naznačuje, že využití přírodních řešení v městském prostředí přináší výhody pro všechny tři rozměry udržitelnosti, i když v různé míře, navzdory absenci politik, které by záměrně zahrnovaly přírodní a biomimetická řešení do městské infrastruktury. Studie dále odhalila nižší úroveň využívání těchto řešení při zmírnění a adaptaci na změnu klimatu, ačkoli byly pozorovány některé související přínosy v oblasti zmírnění a adaptace. Ekonomický rozměr rozvoje je nezpochybnitelný a z tohoto hlediska stále chybí dostatečné údaje, které by umožnily plně pochopit důsledky a skutečnou hodnotu přírodních a biomimetických řešení. To platí také o kvantitativních datech o účincích analyzovaných přírodních a biomimetických řešení v oblasti čištění vzduchu nebo energetické účinnosti. Existují však některé údaje, které naznačují, že tato řešení podporují energetickou účinnost a přinášejí uživatelům environmentální a zdravotní přínosy. Něco, co by města mohla a měla udělat, je vypracovat politiky, které podporují využívání a monitorování přírodních řešení a biomimetických řešení ve městských oblastech, aby byla jejich infrastruktura připravena na budoucnost a aby se mohly těšit ze sociálních a ekonomických přínosů.
Hodnocení reakce odrůd pšenice seté k suchu metodami molekulární biologie
Sodomová, Karolína
Tato práce se zabývá problematikou sucha, které se s probíhající klimatickou změnou objevuje stále častěji. Při delších či intenzivních obdobích působení sucha v zemědělské krajině pak může dojít k nezanedbatelným ztrátám na výnosech polních plodin. Zde bylo sledováno působení sucha v laboratorních podmínkách na dvě předem zvolené odrůdy pšenice ozimé. Ta je v České republice nejpěstovanější plodinou, a proto je důležité znát mechanismus její obrany na stresové prostředí. Reakce na stres byl hodnocen metodami molekulární biologie. Prostřednictvím metody Real Time PCR byla sledována exprese vybraných genů, díky čemuž byly porovnány reakce odrůd Bohemia a Tonnage. Z výsledků je pak patrné, že Bohemia při vystavení stresu suchem ztrácí vodu pomaleji. Zároveň lze pozorovat vyšší expresi ochranných genů u odrůdy Tonnage. To svědčí o její nižší toleranci vůči suchu. Dá se tedy tvrdit, že v zemědělské krajině, kde se častěji objevují období sucha, bude pro snížení ztrát z výnosů vhodnější, pěstovat více tolerantní odrůdy, kterou je v tomto experimentu odrůda Bohemia.
Srovnání efektivity závlahy dřevin pomocí závlahových vaků a klasické zálivky
Omesová, Kristina
Bakalářská práce se zabývá srovnáním efektivity dvou typů závlah používaných pro zavlažování mladých výsadeb ve městech a v krajině. Konkrétně byla porovnávána závlaha dřevin pomocí závlahových vaků a závlaha formou klasické zálivky do závlahových mís. Na růst a vývoj stromů nemá vliv pouze způsob závlahy, ale především prostředí, ve kterém dřeviny rostou. V literární části jsou zmíněny dopady změny klimatu na prostředí pro růst stromů, specifické podmínky pro výsadbu dřevin v městském prostředí, význam vody pro dřeviny, systémy a zdroje závlahy používané v městské zeleni. Celý výzkum byl proveden na základě měření délky a šířky letorostů a obvodů kmene. Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány a zobrazeny v grafech. Výsledky tříletého měření jednoznačně prokazují vyšší efektivitu závlahy pomocí závlahových vaků v době aplikace závlahy.
Srovnání přístupu k adaptačním opatřením na změnu klimatu v lesích ve vybraných státech na úrovni národních plánů a politik
Papalová, Alexandra
Tématem bakalářské práce je Srovnání přístupu k adaptačním opatřením na změnu klimatu v lesích ve vybraných státech na úrovni národních plánů a politik. V této souvislosti se bakalářská práce zabývá adaptačními opatřeními, která jsou aplikována za účelem zmírnění dopadů klimatické změny na lesy a lesní hospodářství. Bakalářská práce je psána formou rešerše. Práce se nejprve věnuje základním pojmům jako klimatická změna a její vlivy obecně, vlivy klimatické změny na les a lesnictví, a adaptace na klimatickou změnu. Následně se věnuje charakteristice přírodních a socio-ekonomických podmínek a jejich zranitelnosti, rozdělení vlastnictví lesů a změny v lesnatosti ve Finsku, Španělsku a Keni. Poslední část je věnována aplikovaným adaptačním politikám a národním plánům vůči klimatické změně ve zmiňovaných zemích.
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 394 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.