Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti.
The impact of the Turkish economic crisis on Turkey's foreign policy and the Turkish-Israeli relations
Rodrigues Soares Barbosa Silva, Pedro Gonçalo ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopad turecké hospodářské krize na zahraniční politiku Turecka a analyzovat následný vývoj vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Pro podporu analýzy byl využit teoretický rámec vycházející z ekonomického realismu, přičemž analytická část práce se zaměří nejprve na ekonomický rozměr turecko- izraelských vztahů a později na jejich bezpečnostní rozměr. Ekonomická analytická část se zaměřuje především na hospodářskou krizi v Turecku v roce 2018 a charakteristiku turecké ekonomiky, jakož i na obchodně-ekonomické vztahy mezi Ankarou a souvisejícím nedávným regionálním vývojem. Práce se zabývá turecko-izraelským sbližováním v roce 2022, přičemž kombinuje politickou analýzu nedávného vývoje s historickou studií bilaterálních vztahů. Zkoumán je rovněž bezpečnostní rozměr vztahu, zejména v souvislosti se společným zájmem o Írán. Práce hlouběji analyzuje turecko- íránské, jakož i izraelsko-íránské soupeření v Sýrii a Iráku, aby bylo možné zhodnotit potenciální kalkulace v turecké zahraničněpolitické změně motivované bezpečností. Práce dochází k závěru, že posun turecké zahraniční politiky po krizi odpovídá ekonomickému realismu. Turecko-izraelské sbližování je pozitivní, ale v současném regionálním kontextu není ojedinělé. Obchodní vztahy se vyvíjejí příznivě, ale ve srovnání se...
Instability and Upheavals in Post-2011 Lebanon: A Regional Security Perspective
El Hajaly, Joy ; Weinfurter, Jaroslav (vedoucí práce) ; Collins, Jonathan (oponent)
Tato práce se zabývá významnou rolí organizací občanské společnosti a sociálních hnutí v Libanonu po roce 2011 a zaměřuje se na jejich vliv na bezpečnostní dynamiku země, společenské změny a zpochybňování sektářství optikou teorie regionálního bezpečnostního komplexu (RSCT). Výzkum zkoumá, jak tato hnutí přispěla k politickým reformám a řešení konfliktů tím, že vyvíjela tlak na vládu, prosazovala politické změny a získávala podporu veřejnosti, což vedlo k přijetí nových zákonů řešících společenské stížnosti. Vznik sociálních hnutí v reakci na regionální povstání a vysídlení Sýrie postavil Libanon před výzvy i příležitosti. Zatímco stávající mocenské struktury a odpor vůči změnám představují překážky, propojení těchto hnutí prostřednictvím digitálních technologií a společných cílů posílilo jejich schopnost mobilizovat a utvářet politický diskurz, čímž v sobě skrývá potenciál pro transformační změny a vytváří příležitosti pro inkluzivnější a demokratičtější společnost. Posílení postavení a podpora těchto aktérů bude mít zásadní význam pro podporu demokratičtějšího a spravedlivějšího národa. Jak Libanon postupuje vpřed, transformační síla občanské společnosti je majákem naděje. Mobilizace lidu 20. října 2019 byla příkladem obyvatelstva sjednoceného ve snech a touhách po současné vlasti, zbavené...
US War reporting: American media evolution through a comparative analysis of the depiction of Middle Eastern women
Mlatečková, Marie ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá vyobrazením arabských žen v amerických masových médiích (the New York Times, the Washington Post a the Wall Street Journal) a nachází Orientalismus jako stále přítomný a převažující koncept v takovémto typu reportování. Tato práce používá válku v Iráku a v Sýrii jakožto příklady k analýze a zkoumání vývoje způsobu, jak jsou tyto ženy v amerických médiích zobrazovány. Výsledky studie je, že se změnilo velmi málo, spíše nic, co se reportování o arabských ženách ve válce Iráku a v Sýrii týče. K podpoření tohoto zjištění byly použity následující rámce: Orientalismu, post-koloniální feminismus a peace journalism (v doslovném překladu mírový žurnalismus). Diplomová práce přezkoumává existující literaturu týkající se tématu, zahrnuje kapitolu o masových médiích s jejich definicí a konkrétními příklady z amerického kontextu. Dále se zaměřuje na Blízkovýchodní kontext v souvislosti s genderem a postavením žen, stejně se zaměřuje na kontext obou výše zmíněných konfliktů. Na závěr následuje hloubková analýza reprezentativního vzorku ze tří výše zmíněných médií a jejich článků z prvního roku obou konfliktů. Získaná data jsou potom prezentována a diskutována.
Dopad nové Hedvábné stezky na geopolitický vliv USA v oblasti Blízkého východu
Šimek, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem projektu Nové Hedvábné stezky na geopolitickou stabilitu Spojených států na Blízkém východě skrze vztahy s blízkými partnerskými státy v čele s Izraelem a Saudskou Arábií. Skrze teorii vzájemné závislosti poukazuje na snahu Čínské lidové republiky o zvýšení vlastního geopolitického vlivu na úkor Spojených států skrze výhodné ekonomické vazby a příslib dlouhodobé více úrovňové spolupráce. Ta pomáhá Číně získat větší důvěru zmíněných států a zajistit si tak ochotu k další spolupráci. Navíc rozvíjející se obchod mezi Čínou a státy na Blízkém východě dává východní velmoci prostor pro jednání s více stranami lokálních konfliktů a z podstaty této výhody i funkci moderátora případné diplomatické diskuse mezi státy v konfliktu. To výrazně ovlivňuje geopolitický vliv Spojených států a jejich vyjednávací pozici při jednáních s místními státy. Projekt Nové Hedvábné stezky navíc má kromě geopolitického nátlaku a převzetí ekonomické hegemonie od Spojených států za cíl i zajištění přísunu energií a paliv do Číny, čímž získává většina států vyvážejících ropu odbytiště, které s ustupujícím zájmem o spolupráci se Spojenými státy přeroste jejich obchodovaný obrat. Práce poukazuje na tuto problematiku a další detaily vzájemných vztahů Izraele, Saudské Arábie, Číny a Spojených států za vlády...
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
Koncept hybridní války v kontextu působení Státu Izrael
Wildová, Tereza ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem izraelského působení v Syrské arabské republice, a to v kontextu konceptu hybridní války. Text práce je rozdělen do tří částí. První část je věnována teoretickému uchopení konceptu hybridní války, a to, jakým způsobem je s konceptem nakládáno, jaká je odborná diskuse o konceptu a které nástroje a aktéři jsou považovány za relevantní. Druhá část sleduje samotné izraelské působení v Sýrii a to z hlediska jednotlivých využitých metod, ale i motivů a vzájemných vztahů. V neposlední řadě je analyzováno legislativní ukotvení izraelských aktivit. Třetí část se pokouší zodpovědět výzkumnou otázku: "Proč se Izrael uchyluje k využití hybridní války vůči Syrské arabské republice a jaké nástroje k tomu využívá" a podotázky "Do jaké míry je toto využití ofenzivní či defenzivní?", "Čím Izrael obhajuje své působení v Sýrii v kontextu mezinárodního práva?". S využitím teoretické analýzy a jednopřípadové studie, jakožto metod ke zpracování práce, bylo zjištěno, že Izrael se ke svému jednání uchyluje z několika důvodů, přičemž tím hlavním je otázka jeho bezpečnosti. Obává se hlubšího zapojení Íránu a jeho spojenců a snaží se udržet svou regionální hegemonii. Izraelské aktivity v Sýrii lze vnímat jako ofenzivní i defenzivní, a to zejména perspektivy, jak je na jeho konání nahlíženo....
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.