|
|
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
China's Maritime Lawfare
Straatsma, Wietse ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Bibliographic note STRAATSMA, Wietse. China's Maritime Lawfare in the South China Sea. Prague, 2018. 83 pages. Master's thesis (Mgr.) Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Department of Security Studies. Supervisor PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D. Abstract The primary aim of this thesis is to examine if and how the People's Republic of China uses legal warfare to strengthen its maritime power in the South China Sea. To examine this, Dunlap's interpretation of lawfare has been combined with a lawfare typology from Kittrie to create a framework from which China's behavior has been examined. The paper posits that China's behavior in and related to the South China Sea meets the criteria of lawfare. China utilizes both instrumental lawfare and compliance-leverage disparity lawfare to justify its legal claims on the South China Sea's maritime sphere and the landforms that lie within it. This lawfare combined with enforcement has led to China gaining substantial maritime power. The islands China occupies and their militarization have granted it marine resources, naval power, and bases to project power from. The thesis contributes to the literature on China's behavior in the South China Sea by providing a lens through which to view its actions. Moreover, it contributes...
|
|
|
Geopolitický význam Jihočínského moře
Volf, Dominik ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Geopolitický význam Jihočínského moře" se zabývá problematikou sporu o Jihočínské moře s ohledem na to, jaký ekonomický a strategický význam tento region má. Hlavním cílem je analyzovat nároky jednotlivých zemí a pokusit se zjistit, zda tento spor má potenciál přerůst až v ozbrojený konflikt. Tento spor vznikl na základě překrývajících se teritoriálních nároků, jež si státy nacházející se v tomto regionu začaly činit po skončení druhé světové války. Jedná se pak především o různé mořské útvary, v jejichž blízkosti se nalézají značné zásoby surovin. Právě zájem na zajištění si surovinové bezpečnosti představuje hlavní problematiku sporu. Dodnes tato situace nebyla vyřešena a naopak vyvolala reakci od států nacházejících se mimo tento region. Především se pak jedná o Spojené státy americké a Japonsko. Za účelem dosažení cíle této diplomové práce je nejprve představen teoretický rámec, jímž je geopolitika a kritická geopolitika. Dále je pak představen obecný význam moří a oceánů se současnou právní úpravou. Na tomto základě jsou pak provedeny případové studie jednotlivých zemí s cílem vytvoření komparace, jež by měla objasnit současnou podobu sporu a potenciál sporu přerůst v ozbrojený konflikt.
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
FONOPs - Freedom of Navigation Operations v Jihočínském moři jako prostředek Spojených států v udržení svobodného režimu moří
Vojtuš, Michal ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje americkou politiku udržování svobodného režimu moří prostřednictvím Programu svobodné plavby (FON Program) a analyzuje Operace na podporu svobodné plavby (FONOPs) jakožto prostředku udržení současného režimu moří, tak ho zavádí Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Práce se věnuje historii režimu moří, popisuje a analyzuje Úmluvu OSN o mořském právu. Dále se věnuje unikátní pozici Spojených států, jakožto garanta svobodného režimu moří, který ale formálně stojí mimo něj. Sleduje debatu o přistoupení ke smlouvě UNCLOS, analyzuje důvody americké neúčasti a následky z toho plynoucí. Práce analyzuje FON Program a operace FONOPs v Jihočínském moři. Jihočínské moře je problematickým regionem, který je zužován nepřiměřenými nároky států, vyhlašované v souvislosti s militarizací oblasti. Zásadní je v tomto směru pozice Číny, jakožto státu snažícího se o získání pozice regionálního hegemona. Práce popisuje průběh operací FONOPs a sleduje, jak jsou chápány dotčenými státy. Teritoriální vymezení je Jihočínské moře. Časově je práce zasazena mezi říjen 2015 a květen 2017. Práce dochází k závěřu, že FON Program je zásadní americkou politikou v udržení svobodného režimu moří. Díky operacím FONOPs jsou identifikovány nepřiměřené nároky smluvních států a je jimi demonstrována americká politika...
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
|
|
Geopolitika globálních a regionálních aktérů v Jihočínském moři
Lochman, Josef ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
GEOPOLITIKA GLOBÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá územním sporem v Jihočínském moři a jeho geopolitickými podmíněnostmi. Cílem práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek metodou systematické rešerše: Která sporná území, která jsou primárním zdrojem napětí? Které faktory mohou v budoucnu vyvolat konflikt? Jaké jsou důvody stupňované čínské aktivity v oblasti? Metoda systematické rešerše odborné literatury je použita ke shromáždění evidence a zodpovězení výzkumných otázek. Teoretický rámec práce tvoří spor mezi klasickou a kritickou geopolitikou. Zatímco státem vedená hegemonická politika je obvykle založená na dřívějším přístupu, kritická geopolitika je zejména prospěšná pro kritický pohled výzkumníka. Analýzou literatury se ukázalo, že nejvíce nárokovanými útvary v Jihočínském moři jsou Spratlyho a Paracelovy ostrovy, na které si nárokuje suverenitu nejvíce států. V rámci jejich přilehlých vod jsou velké zásoby energetických surovin potřebných k ekonomickému růstu Číny i ostatních států v oblasti. Čína roku 2010, posílená svým ekonomickým a vojenským růstem, prohlásila moře svým národním zájmem. Neústupnost a větší asertivita Číny a zvyšující se počet vojenských sil cizích států na moři zvýšily možnost, že konflikt může vyvstat pouhou špatnou...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
host ::
RSS.