|
|
Mediální výchova jako prostředek rozvoje kritického hodnocení politické reklamy v kontextu předvolebních kampaní u studentů středních škol
Pokorná, Gabriela ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vliv mediální výchovy na schopnost žáků středních škol interpretovat politickou reklamu. V první části seznamuje čtenáře s konceptem moderní demokracie, ve které hrají média nesmírně důležitou roli, v oblasti politické reality potom především v předvolebním období. Čtenář je uveden do problematiky vlivu médií na občana, který je vystaven produktům politického marketingu. Vzhledem k tomu, že je tato práce zaměřena na žáky střední školy, zabývá se tato práce i národními, mezinárodními a zahraničními výzkumy, které dávají do souvislosti pojmy politika-média-středoškoláci. Druhá část práce je tvořena výzkumem, který se snaží zhodnotit, jaký vliv má mediální výchova na žáky v oblasti analýzy politické reklamy, stejně jako jejich postoje k politologickým tématům. Výzkum je koncipován jako kvalitativní porovnání výpovědí žáků, kteří projdou kurzem mediální výchovy, na otázky zaměřující se na kritickou analýzu vybrané politické reklamy, přičemž jsou odpovědi žáků porovnány s kontrolní skupinou, která takto mediálně vzdělávána nebyla. Klíčová slova: demokracie, volby, předvolební kampaň, politický marketing, politická reklama, média, masmédia, mediální výchova, středoškolské vzdělávání
|
|
|
Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna, Orientace
Farná, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce nazvaná Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna a Orientace se zabývá analýzou suplementů deníků Právo (Salon), Mladá fronta DNES (Kavárna) a Lidové noviny (Orientace). Základní metodou je kvantitativní obsahová analýza příloh z vybraných měsíců v letech 2006-2008 doplněných o chronologickou analýzu vybraných příloh v letech 1998, 1999, 2000 a 2005. Práce sleduje hlavní charakteristiky a specifika těchto suplementů stejně jako jejich rozdíly. Zkoumá jejich obsahovou a grafickou koncepci, zařazení v mateřských denících, strukturu novinářských útvarů, témat a podtémat, jimž se přílohy věnovaly. Rovněž přibližuje historický vývoj suplementů, jejich autorskou základnu či internetové verze. Autorka práce se též zaměřila na scénu literárních a kulturních časopisů (Literární noviny, Host, Divoké víno, Revolver Revue, Tvar nebo A2), stručně uvedla profily domovských deníků a provedla sociologickou sondu mezi vysokoškolskými studenty týkající se jejich znalosti Salonu, Kavárny a Orientace.
|
|
|
Postavení a činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Drdla, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jedná se o správní úřad, o jehož existenci veřejnost sice ví, nicméně jej nezná tak dobře. Často tedy v souvislosti s ním dochází k řadě omylů. Hlavním cílem této práce je poskytnout informace o Radě a o její činnosti a napomoci tak k odstranění těchto omylů a neznalostí. Práce tedy kombinuje oblasti práva správního a práva mediálního. Diplomová práce je rozdělena do dvou větších částí. První z nich se zabývá Radou obecně. Shrnuje její historii a charakterizuje Radu coby nezávislý správní orgán a uvádí i jiné příklady takovýchto správních úřadů. Druhá část této diplomové práce pak představuje oblasti, ve kterých Rada působí. Je rozdělena na kapitoly podle hlavních zákonů, kterými se Rada řídí. První z nich je o zákonu o vysílání. Tato kapitola pojednává o licencích důležitých pro vysílání a o základních povinnostech provozovatelů vysílání. Další je o zákonu o regulaci reklamy, který je potřeba aplikovat zejména v případě reklamy zařazené do rozhlasového a televizního vysílání. Posledním z těchto zákonů je zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který upravuje oblast nejnovějšího elektronického média, internetu. Elektronická média a Rada představují zajímavé téma, kterému je vhodné věnovat...
|
|
|
Kriminalita a její prezentace v médiích. Mediální reprezentace čtyř pachatelů trestných činů v ČR po roce 1993
Kasalová, Renata ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prezentací kriminality a pachatelů trestných činů v médiích. Média mají významnou informativní úlohu, jsou hlavním aktérem, který vytváří veřejné mínění, ovlivňuje postoje a názory veřejnosti a to především v zásadních otázkách, které se soudobé společnosti dotýkají. Ve spojitosti s nastolenou mediální svobodou po roce 1989 a rozvojem komerčního mediálního sektoru jsme byli svědky markantního nárůstu zpráv o kriminalitě a trestných činech. Zvýšila se také jejich bulvarizace včetně referování o brutalitě a výjimečnosti těchto činů. Laická veřejnost získává své poznatky o stavu a vývoji kriminality ve svém regionu a v celé republice téměř výlučně z médií. Média tak mohou recipientovi podávat zkreslené informace a napomáhat k vytváření falešného vědomí o kriminalitě jako takové, jejím vývoji, specifikaci, nárůstu počtu zločinů a podobně. V této diplomové práci se zabývám především mediální produkcí ve spojitosti s kriminalitou a žurnalistikou, normativními požadavky na zpravodajství a mediální sdělení včetně jejich porušování, sociální konstrukcí reality a mediální reprezentací. V kvalitativních analýzách sleduji mediální reprezentace vybraných čtyř pachatelů trestných činů (Jiří Kajínek, Petr Zelenka, Václav Novotný-Urban a Pavel Peca) v denících Mladá fronta DNES a Právo....
|
|
|
Struktura a výzkum mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dítěte
Lohniská, Martina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskou hudebností a hlavními faktory, které ji ovlivňují. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje problematice hudebnosti, její struktuře, ale také faktorům, které hudebnost ovlivňují. Speciální pozornost je pak věnována mimoškolním vlivům na rozvoj hudebnosti. Je zde nastíněn vliv rodiny a jejích členů, také charakteristika současné rodiny a moderního životního stylu. Práce se zabývá i vlivem sociální skupiny a hromadných sdělovacích prostředků, jako je televize, počítače a internet. Jedna podkapitola je rovněž věnována mimoškolním uměleckým aktivitám dětí, další pojednává o tom, jak na nás může působit hudba okolo v podobě reklamy nebo např. v obchodě. Praktickou část práce tvoří výzkum orientovaný na zmíněné mimoškolní vlivy, realizovaný na ZŠ Libčická v Praze. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, další fázi tvořila kolektivní prověrka hudebnosti, která sloužila pro vypracování případových studií vybraných žáků. Porovnáním výsledků dotazníku s výkony dětí v prověrce hudebnosti, práce upozorňuje na význam mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dětí.
|
|
|
Ochrana osobnosti fyzických osob v médiích
Knytlová, Kateřina ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
10. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se týká ochrany osobnosti fyzických osob v médiích. Hlavním účelem je rozebrat českou právní úpravu a zhodnotit, zda právní prostředky výše uvedené ochrany jsou dostatečné a zda vyhovují současným potřebám. Diplomová práce se zaměřuje na kolizi dvou základních lidských práv, jmenovitě práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu a šíření informací. Tato práva se díky vzrůstajícímu vlivu médií v dnešní moderní demokratické společnosti stále častěji dostávají do konfliktu. Problematickou otázkou tedy je, kterému právu dát v případě střetu přednost, protože se jedná v obou případech o základní lidská práva, která jsou chráněna na ústavní úrovni. Pozornost je věnována také španělské právní úpravě ochrany osobnosti fyzické osoby v médiích. Na důležité rozdíly, které se mezi těmito dvěma právními úpravami vyskytují, je upozorněno v průběhu jednotlivých kapitol. Diplomová práce se skládá celkově ze sedmi kapitol. V první kapitole je obsažen úvod. Druhá kapitola se týká všeobecně ochrany osobnosti fyzických osob, vysvětluje pojem práva na ochranu osobnosti a vyjmenovává prameny právní úpravy. Třetí kapitola pojednává o ochraně osobnosti fyzické osoby v médiích. Vysvětluje, jaká je funkce hromadných sdělovacích prostředků, a odkazuje na prameny mediálního...
|
|
|
Mediální obraz kandidátů na prezidenta ve druhém kole voleb 2013
Müllerová, Alexandra ; Teplá, Jana (vedoucí práce) ; Strejcová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem kandidátů na prezidenta ve druhém kole voleb, které se konaly v České republice v roce 2013. Pro její zpracování byla provedena obsahová a vizuální analýza titulků zpráv, textů a fotografií třech nejčtenějších online deníků - Novinky.cz, Idnes.cz a Aktualne.cz. Cílem bylo zjistit, zda zpravodajství upřednostňují jednoho z kandidátů, zda upevňují stereotypy utvořené o kandidátech v minulosti a jakými způsoby toho dosahují. Na základě analýzy bylo zjištěno, že všechny tři deníky zobrazují častěji pozitivně kandidáta Karla Schwarzenberga a to jak prostřednictvím titulků zpráv a fotografií, tak zpráv samotných. Nejčastěji pozitivní obraz o obou kandidátech vytvářel server Novinky.cz díky faktu, že nabídnul nejvíce titulků, fotek i zpráv samotných, které vyznívaly vůči kandidátům pozitivně. Server Aktualne.cz byl zase nejčastěji objektivní, protože podal o obou kandidátech nejvíce neutrálně vyznívajících fotek, titulků a zpráv, a poměr pozitivních a negativních článků byl u každého z kandidátů nejvyrovnanější. Zeman byl nejčastěji zobrazen v sebevědomém postoji, a pokud měl (výjimečně) něco v rukou, byl to mikrofon nebo voda. Výraz tváře měl přátelský nebo veselý. Schwarzenberg měl na fotkách také nejčastěji sebevědomý postoj a v rukou většinou nic...
|
|
|
Obraz masových médií v dystopických filmech natočených od 70.v let 20. století
Ševců, Josef ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený a soustředěný pohled na principy fungování masových médií ve vybraných dystopických filmech, resp. ve filmech, kde se objevují antiutopické prvky. Práce tematicky vychází a myšlenkově rozvíjí témata, která byla obsahem bakalářské práce stejného autora - v případě bakalářské práce se jednalo o obraz masových médií výhradně ve třech antiutopických románech (Konec civilizace, 1984 a 451 stupňů Fahrenheita), avšak žádná z filmových inscenací těchto beletristických děl obsahem této diplomové práce není. V tomto případě je výběr materiálů širší, a tak je nahlédnuto na více různých témat spojených s masovými médii. Diplomová práce obsahuje celkem 12 filmů, které jsou následně rozděleny do tří kategorií na základě převládajícího nazírání na funkci masových médií. První část se soustředí na masová média jako na konstitutivní činitele dystopických společností. Jedná se o filmy, kde masová média ovlivňují celou společnost. Do druhé části jsou umístěny filmy, ve kterých média zásadním způsobem ovlivňují život konkrétních jedinců (přestože na celou společnost mít vliv nemusí). Poslední, třetí část zahrnuje snímky, v nichž jsou klíčovými motivy zábavní mediální produkty vytvářené v dystopických společnostech.
|
|
| |
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
host ::
RSS.