|
|
Zabrání věci a zabrání části majetku v platné právní úpravě
Blažek, Jiří ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Criminal Code Act No. 40/2009 Coll. distinguishes criminal sanctions into penalties and protective measures. This distinction is called dualism of criminal sanctions. Protective measures are broadly subdivided into protective measures restricting personal liberty and protective measures affecting property. These 'property protection measures' have long been represented by the protective measure of seizure of property under Section 101 of the Criminal Code, which was linked to similar protective measures in previous substantive criminal law. Amendment No. 55/2017 Coll. to the Criminal Procedure Code, in response to the so-called Confiscation Directive 2014/42/EU, introduced a new protective measure of seizure of part of the property pursuant to Section 102a of the Criminal Procedure Code. An alternative solution with significant doctrinal support was considered, including the creation of a special regulation for a more comprehensive solution to the confiscation issue and a more appropriate settlement with the principles contained in general criminal law. The seizure of property serves to seize an item through which there is a threat of committing or supporting criminal activity. The seizure of part of the property, similarly to the provisions of Section 101 of the Criminal Code, aims at the...
|
|
|
Poválečná prezentace interiérů na vybraných památkách ve východních Čechách
Ťažký, Petr ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Konec druhé světové války přinesl v Čechách změny v mnoha oblastech. Velmi zásadně zasáhl i do přirozeného historického vývoje hradů a zámků, které byly řadě šlechtických rodů zkonfiskovány a ocitly se nově v rukách státu. O jejich dalším osudu nejprve rozhodovala Národní kulturní komise, jež některá historická sídla určila ke zpřístupnění veřejnosti, jiná však "odsoudila" k využívání pro dětské domovy, školy nebo jako rekreační zařízení. Cílem této diplomové práce je přiblížení poválečné prezentace zámeckých interiérů na vybraných památkových objektech nacházejících se východních Čechách. Pozornost bude věnována zámkům Náchod, Ratibořice, Opočno a Slatiňany, které sice od sebe nedělí velká vzdálenost, avšak jejich poválečný osud byl velmi odlišný. Práce se zaměří na historický vývoj těchto památkových objektů, osudný roky po druhé světové válce, činnosti Národní kulturní komise, vytřiďování mobiliáře, návrhu prvních poválečných expozic, vstupní historické expozice, průvodcovské sylaby a prezentace instalací od roku 1990 do současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA zámek, konfiskace, expozice, Národní kulturní komise, mobiliář, Náchod, Ratibořice, Opočno, Slatiňany
|
|
|
Španělský rod Verdugo ve službách habsburské dynastie ve dvacátých a třicátých letech 17. století
PĚNKAVA, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá španělským rodem Verdugo, který do Království českého přišel po roce 1620 ve službách rakouských Habsburků jako vojáci. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře Verdugové zakoupili zkonfiskované majetky na severu Čech, které drželi až do roku 1695, kdy odešli do Slezska. Práce zkoumá zmíněný rod v časovém rozmezí 1611-1639 a jeho tři příslušníky - Viléma, Jana a Františka. Mimoto se snaží o zasazení rodu do evropského a španělského kontextu.
|
|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zámek v Mnichově Hradišti od konfiskace po zpřístupnění
Altman, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zámku v Mnichově Hradišti. Zabývá se jeho historií, ale hlavní důraz práce je kladen na 20. století - jak s budovou nakládali soukromí majitelé, jaká nastala proměna a k jakým došlo změnám, když zámek přešel do vlastnictví státu. Jako hlavní pramen jsem použil fondy Státní památkové správy v Národním archivu v Praze, následně dobové průvodce, knihy a časopisy. Využito bylo též vzpomínání pamětníků z Mnichova Hradiště a okolí. Klíčová slova: zámek, Mnichovo Hradiště, konfiskace, 1945, Národní kulturní komise
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Kuklík, Jan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích, a to především ve vztahu k zásadě právní jistoty, která - jak tato práce argumentuje - vystupuje v relevantní rozhodovací praxi soudů postupně do popředí.
|
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
host ::
RSS.