Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porod očima mužů
Zavadilová, Šárka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývala přítomností mužů u porodu. Cílem práce bylo dát hlas mužům - otcům, aby vyprávěli o své zkušenosti s porodem. Teoretická část poskytuje teoretický rámec pro analýzu konstrukci mužských identit, repertoárů otcovství a genderových vztahů v rodině a představuje feministickou kritiku nahlížení na porody. Empirická část se zabývá metodologickými východisky a metodami mého feministicky orientovaného výzkumu vycházejícího z konstruktivistického paradigmatu a jsou zde prezentovány výsledky výzkumu, který směřovaly tyto předem stanovené otázky: jakým způsobem muži hovoří o zážitku porodu, jak v rámci vyprávění konstruují svou mužskou identitu a jak se během vyprávění o porodu vztahují k otcovství (rodičovství). Zájem byl též směřován k motivaci mužů k účasti u porodu, k jejich rolím u porodu a k významu, jež této události přisuzují. Klíčová slova: přítomnost mužů u porodu, otcovství u porodu, porodní příběhy, mužská identita, hegemonní maskulinita, otcovství
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
Toxická maskulinita v hrané tvorbě: případová studie Teorie velkého třesku
Hiblerová, Adéla ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tématem diplomové práce jsou projevy toxické maskulinity v hrané tvorbě ilustrované na případové studii seriálu Teorie velkého třesku. Práce zasazuje termín toxická maskulinita do širšího kontextu studia maskulinit, přičemž se opírá o teorii hegemonní maskulinity australské socioložky Raewyn Connell, která vychází z předpokladu, že existuje vícero hierarchicky uspořádaných forem maskulinity a na pomyslném vrcholu ční právě hegemonní maskulinita, již někteří autoři považují za synonymum toxické maskulinity. Text dále nabízí přehled vývoje zobrazování mužských hrdinů od počátku americké hrané tvorby dosoučasnosti, neboť hlavním předmětem zájmu empirické části je právě americký seriál. Důraz je kladen na postavy nerdů, kteří jako zástupci nehegemonní formy maskulinity nejsou obvykle spojováni s projevy toxicky maskulinního chování, přestože se jej také dopouštějí. Cílem práce bylo pomocí kvalitativní obsahové analýzy zjistit, jakým způsobem se projevuje toxicky maskulinní chování u postav nerdů v populárním sitcomu Teorie velkého třesku a jak se liší od stejného chování postav jocků, představitelů hegemonní maskulinity. Z výzkumu vyšlo najevo, že ačkoliv má toto problematické chování dvou rozdílných maskulinních stereotypů stejný základ v misogynii, sexismu a hypermaskulinitě, jejich projevy se liší....
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
Krize maskulinity. Případová studie z Čínské lidové republiky.
Walderová, Hana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Krize maskulinity - případová studie z Čínské lidové republiky" se zabývá krizí maskulinity v reformní ČLR. Cílem práce bylo zjistit, zdali je model krize maskulinity, tak jak byl definován na základě zkušeností států OECD, uplatitelný v rámci reformní ČLR, či zdali krize maskulinity v reformní ČLR vzniká z jiných příčin. Práce se zaměřuje na studium krize maskulinity u čínských mužů zaměstnaných od vlády Mao Ce- tunga v sekundárním sektoru ekonomiky. Ve státech OECD vedl proces deindustrializace a servitizace u mužů zaměstnaných v sekundárním sektoru ekonomiky ke ztrátě pozice primárního živitele. V reformní Číně lze pozorovat proces opačný. Restrukturalizace ekonomiky a zejména reformy sekundárního sektoru postihly ženy podstatně více nežli muže a ti svou pozici primárního živitele mnohdy znovuobnovili. Práce dochází k závěru, že model krize maskulinity definovaný na základě zkušenosti států OECD neodpovídá situaci v reformní ČLR. Čínskou krizi maskulinity nelze výhradně vnímat ve vztahu k ženám, nýbrž se jedná o krizi, která vznikla na základě komplexnějších společenských změn. Mezi těmi dominují vztahy mezi společenskými třídami. Dalšími faktory ovlivňujícími krizi maskulinity mužů zaměstnaných v sekundárním sektoru hospodářství reformní Číny byly shledány politika jednoho...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.