|
|
Návrh jednoduchého kalkulátoru pro využití duté hřídele v elektrickém stroji
Tobiáš, Jan ; Hadaš, Zdeněk (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností využití hřídele v elektrickém stroji. První část práce se zabývá vysvětlením pojmů z teorie mechaniky, které souvisejí s namáháním hřídele v ohybu. Konkrétně je zde pojednáno o způsobech výpočtu deformace a normálového napětí. Jako další je uvedena obecně teorie gyroskopů a vysvětlení jejího důsledku. V další kapitole je vysvětlena problematika kritických otáček. V další části práce je uveden postup řešení namáhání hřídele dle dříve vysvětlených analytických vztahů. Ty jsou odvozeny tak, aby podle nich bylo možné posuzovat namáhaní a deformaci s ohledem na změnu vnitřního průměru. Praktická část se zabývá návrhem kalkulátoru pro využití duté hřídele v elektrickém stroji. Je vysvětleno, jak kalkulátor funguje a jak se s ním dá pracovat. V závěrečné části jsou uvedeny ukázky vypočtených výsledků a jejich analýza. Závěr nastiňuje možné využití a rozšíření nabytých poznatků.
|
|
|
Využití senzorů mobilního zařízení v automobilu
Aron, Lukáš ; Široký, Vít (oponent) ; Žák, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím akcelerometru v mobilním zařízení pro měření vibrací v automobilu. Toto měření mapuje kvalitu silničního povrchu. Ze signálu z akcelerometru a aktuální rychlosti je vyhodnoceno dle prahové funkce, zda se jedná o výmol či jiný typ nerovnosti. Pokud je údaj o dané nerovnosti vyhodnocen tak, že může při vyšší rychlosti poškodit vozidlo, je zaznamenán do interní paměti mobilního zařízení. Druhou částí této práce je vytvoření internetové aplikace, která naměřená data seskupuje, zpracovává na základě metody shlukování a výsledné hodnoty poskytuje zpět uživatelům. Výsledné hodnoty jsou shluky oblastí s výskytem nerovností, tyto shluky jsou zobrazovány na mapu a informují řidiče. Obsahem práce je teorie k senzorům na mobilním zařízení včetně zpracování signálu a implementační řešení mobilní a internetové aplikace.
|
|
|
Elektronický snímač letových parametrů.
Harant, Josef ; Fedra, Zbyněk (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem a praktickým řešením návrhu elektronického snímače letových parametrů. Zařízení je primárně určeno pro měření telemetrických dat při letecké akrobacii. Teoretická část obsahuje základy GPS navigace a inerciálních navigačních systémů. Návrh zařízení je rozdělen do tří hlavních částí, které popisují návrh blokové struktury, konstrukční části a softwarového vybavení měřícího zařízení. Realizace byla provedena s ohledem na splnění minimálních požadavků systému a možnosti budoucího rozšíření pro širší spektrum využití.
|
|
|
Systém pro snímání úhlu natočení volantu s využitím akcelerometrů
Navrátil, Tadeáš ; Jirgl, Miroslav (oponent) ; Mihálik, Ondrej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem zařízení pro snímání úhlu natočení volantu. Cílem bylo navrhnout základní koncept zařízení využívající data ze tří akcelerometrů a k tomuto zařízení navrhnout základní rekonstrukční algoritmus. V práci jsou postupně rozebrané různé verze rekonstrukčního algoritmu, které v sobě zahrnují i simulaci šumu reálných akcelerometrů. Rekonstrukční algoritmus byl realizován v prostředí MATLAB Simulink. Dále se práce zabývá výběrem vhodných komponent. Jedná se především o výběr akcelerometrů, mikrokontroléru a volbu vhodné komunikační sběrnice pro vzájemnou komunikaci mezi nimi. Následně se práce věnuje vylepšením rekonstrukčního algoritmu a praktické realizace celého zařízení. V závěru porovnáváme výsledky výsledného zařízení se snímačem vestavěným v testovacím volantu.
|
|
|
Řídicí systém mobilního robotu
Kalina, Michal ; Veselý, Libor (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stavbou dvoukolého mobilního robota a následnou tvorbou ovladačů a řízení pro jeho senzory, motory a návrh regulátoru. Řízení funguje na platformě Arduino s procesorem ATmega328. V prvé řadě je v práci provedena rešerše. Součástí práce je modelová část, kde je vytvořen simulační model soustavy, jeho linearizace a následný návrh regulátoru. Dále obsahuje popis výroby a stavby těla robota, popis a funkčnost použitých motorů, popis všech senzorů a snímačů a detailní popis dodané desky plošných spojů. A nakonec programovou část, kde je rozebráno ovládání motorů, práce se senzory a funkčnost regulátoru. Výsledkem práce je funkční aplikace ovládání a řízení dvoukolého nestabilního robota.
|
|
|
Inklinometry a gyroskopy
Hývnarová, Irena ; Beneš, Petr (oponent) ; Havránek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá snímači detekujícími úhlový náklon. Kromě jiných snímačů je možné zařadit zde také akcelerometry a gyroskopy. V práci jsou popsány snímače náklonu pracující s kapacitní, piezorezistivní a tepelnou metodou. Kapacitní akcelerometry firem Analog Devices, STmicro a Freescale, piezorezistivní akcelerometry firmy Panasonic Matsushita a gyroskop ADXRS300 jsou ověřovány praktickým měřením. Jsou zjišťovány jejich parametry, které jsou následně porovnávány s údaji od výrobce. V práci je rovněž vyhodnocena věrohodnost jednotlivých měření. Práce je rozdělena na kapitoly, které teoreticky popisují principy jednotlivých akcelerometrů, a na kapitoly, které se zabývají vyhodnocením naměřených údajů a dat.
|
|
|
Analýza plavání pomocí měřícího zařízení SwIMU
Láznička, Jakub ; Šťastný, Jan (oponent) ; Bátorová, Michaela (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá popisem inerciálního senzoru pro měření plavců. Práce obsahuje popis možnosti provedení analýz plaveckého výkonu. V rámci praktické části bylo provedeno pilotní měření a také vznikl detailní návod obsahující popis příslušenství, proces měření a metodiky následného vyhodnocování. Pro porovnání vyhodnocených měření vznikla externí databáze v MS Excelu, sloužící k řazení dat s možností statistického zpracování.
|
|
|
Využití mobilních zařízení ve zpětnovazební lékařské rehabilitaci
Mynařík, Ondřej ; Žalud, Luděk (oponent) ; Chromý, Adam (vedoucí práce)
Cílem této práce je prozkoumat snímače náklonu používané v mobilních zařízení Android a porovnat je s přesným referenčním senzorem Xsens. Dalším z cílů bylo vytvořit Android aplikaci na měření náklonu balanční plošiny, která komunikuje přes Bluetooth s počítačem. Z měření vyplývá, že snímače v mobilních telefonech jsou dostatečně kvalitní, aby mohli nahradit přesný referenční senzor Xsens pro měření náklonů balanční plošiny. Na základě těchto výsledků byla vytvořena aplikace. Mobilním telefonem s touto aplikací lze senzor Xsens nahradit, čímž dojde k výraznému zlevnění celého řešení, a tudíž možnému rozšíření mezi pacienty a rehabilitační zařízení.
|
|
|
Telemetrie pro formuli Dragon IV
Bezdíček, Jan ; Petrlík, Jiří (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a zkonstruovat kompletní telemetrické zařízení určené pro formuli Dragon IV soutěže Formula Student. Tato práce se nejprve zabývá teorií problematiky měření fyzikálních veličin v automobilu, jejich vzájemnou komunikací a komunikací se sběrnicí CAN. Je zde popsán postup návrhu hardwaru včetně výběru a použití jednotlivých inerciálních senzorů a GPS modulu. Jsou zde obsaženy i podklady pro tvorbu dvouvrstvé desky plošného spoje, která rozšiřuje mikropočítač BeagleBone Black o inerciální senzory a modul GPS. Součástí této práce je také vytvoření softwaru v jazyce C# a C++ a to jak firmwaru pro hardware, tak aplikace pro řídící počítač. Tato uživatelská aplikace slouží pro bezdrátový příjem stavu senzorů získaných telemetrickým zařízením a jejich zobrazování. Umožňuje také bezdrátově zařízení konfigurovat. Výsledný produkt je kompletní telemetrický systém již vhodný pro koncového zákazníka.
|
|
|
Rozpoznání dopravních prostředků pomocí signálů snímaných chytrým telefonem
Nevěčná, Leona ; Vítek, Martin (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Díky vývoji v poslední době přibývá miniaturizovaných senzorů umísťovaných do chytrých telefonů jako jsou akcelerometr, gyroskop, magnetometr, přijímač souřadnic globálního pozičního systému (GPS), mikrofon a dalších. Použití těchto senzorů k rozpoznávání lidské aktivity, za účelem zlepšení péče o zdraví je stále více aktuálním tématem. Výhodou použití chytrého telefonu k sledování aktivity osob je, že se jedná o přístroj, který u sebe měřená osoba má a nejsou s měřením žádné dodatečné náklady, nevýhodou je omezená paměť i kapacita baterie. Proto byly vybrány pouze senzory akcelerometr, gyroskop, magnetometr a mikrofon, jejichž kombinací je dosaženo nejlepšího výsledku. Senzor GPS nebyl použit pro svou energetickou náročnost a hlavně nespolehlivost vzorkování. Z naměřených dat byly vypočítány příznaky, které byly použity pro tvorbu klasifikačního modelu. Nejvyšší úspěšnosti bylo dosaženo metodou strojového učení zvanou náhodný les (angl. Random Forest). Hlavním cílem práce je vytvořit algoritmus pro rozpoznání dopravních prostředků ze signálů naměřených chytrým telefonem. Vytvořený algoritmus zvládá rozpoznání chůze a jízdy autem, autobusem, tramvají, vlakem a na kole s úspěšností 97,4 % při validaci na 20 % pozdržených dat. Při testování na sadě dat od desátého dobrovolníka byla výsledná úspěšnost vypočítaná jako průměr úspěšností rozpoznání jednotlivých druhů přepravy 90,49 %.
|
host ::
RSS.