|
|
Rozpoznání dopravních prostředků pomocí signálů snímaných chytrým telefonem
Nevěčná, Leona ; Vítek, Martin (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Díky vývoji v poslední době přibývá miniaturizovaných senzorů umísťovaných do chytrých telefonů jako jsou akcelerometr, gyroskop, magnetometr, přijímač souřadnic globálního pozičního systému (GPS), mikrofon a dalších. Použití těchto senzorů k rozpoznávání lidské aktivity, za účelem zlepšení péče o zdraví je stále více aktuálním tématem. Výhodou použití chytrého telefonu k sledování aktivity osob je, že se jedná o přístroj, který u sebe měřená osoba má a nejsou s měřením žádné dodatečné náklady, nevýhodou je omezená paměť i kapacita baterie. Proto byly vybrány pouze senzory akcelerometr, gyroskop, magnetometr a mikrofon, jejichž kombinací je dosaženo nejlepšího výsledku. Senzor GPS nebyl použit pro svou energetickou náročnost a hlavně nespolehlivost vzorkování. Z naměřených dat byly vypočítány příznaky, které byly použity pro tvorbu klasifikačního modelu. Nejvyšší úspěšnosti bylo dosaženo metodou strojového učení zvanou náhodný les (angl. Random Forest). Hlavním cílem práce je vytvořit algoritmus pro rozpoznání dopravních prostředků ze signálů naměřených chytrým telefonem. Vytvořený algoritmus zvládá rozpoznání chůze a jízdy autem, autobusem, tramvají, vlakem a na kole s úspěšností 97,4 % při validaci na 20 % pozdržených dat. Při testování na sadě dat od desátého dobrovolníka byla výsledná úspěšnost vypočítaná jako průměr úspěšností rozpoznání jednotlivých druhů přepravy 90,49 %.
|
|
|
Metody hodnocení posturální stability
Nevěčná, Leona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami hodnocení posturální stability. Hlavním problémem posturografie je nedostatečná standardizace při měření a vyhodnocování. Jsou zde proto uvedeny některé často zohledňované parametry ovlivňující posturální stabilitu. Jedná se jednak o parametry měření, které jsou obměňovány přímo při měření, jako je například stoj, doba měření, či vizuální kontrola. Jednak jsou zde parametry měněné až při vyhodnocování, jejich variabilita je podstatně větší. Na základě literární rešerše byl vytvořen protokol měření zohledňující nejslibnější parametry. Změny COP deseti probandů byly změřeny pomocí balanční plošiny Wii podle navrženého protokolu měření. Z dat jednotlivých probandů byly vypočítány hodnoty odpovídající parametrům sloužícím k vyhodnocení a následně byla provedena statistická analýza. K porovnání výsledků jednotlivých parametrů, byla vybrána trajektorie, jako referenční parametr s dobrými výsledky dle literární rešerše. Výsledkem je porovnání významnosti obměnění parametrů měření a úspěšnost detekce tohoto rozdílu u parametrů vyhodnocení.
|
|
|
Rozpoznání dopravních prostředků pomocí signálů snímaných chytrým telefonem
Nevěčná, Leona ; Vítek, Martin (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Díky vývoji v poslední době přibývá miniaturizovaných senzorů umísťovaných do chytrých telefonů jako jsou akcelerometr, gyroskop, magnetometr, přijímač souřadnic globálního pozičního systému (GPS), mikrofon a dalších. Použití těchto senzorů k rozpoznávání lidské aktivity, za účelem zlepšení péče o zdraví je stále více aktuálním tématem. Výhodou použití chytrého telefonu k sledování aktivity osob je, že se jedná o přístroj, který u sebe měřená osoba má a nejsou s měřením žádné dodatečné náklady, nevýhodou je omezená paměť i kapacita baterie. Proto byly vybrány pouze senzory akcelerometr, gyroskop, magnetometr a mikrofon, jejichž kombinací je dosaženo nejlepšího výsledku. Senzor GPS nebyl použit pro svou energetickou náročnost a hlavně nespolehlivost vzorkování. Z naměřených dat byly vypočítány příznaky, které byly použity pro tvorbu klasifikačního modelu. Nejvyšší úspěšnosti bylo dosaženo metodou strojového učení zvanou náhodný les (angl. Random Forest). Hlavním cílem práce je vytvořit algoritmus pro rozpoznání dopravních prostředků ze signálů naměřených chytrým telefonem. Vytvořený algoritmus zvládá rozpoznání chůze a jízdy autem, autobusem, tramvají, vlakem a na kole s úspěšností 97,4 % při validaci na 20 % pozdržených dat. Při testování na sadě dat od desátého dobrovolníka byla výsledná úspěšnost vypočítaná jako průměr úspěšností rozpoznání jednotlivých druhů přepravy 90,49 %.
|
|
|
Metody hodnocení posturální stability
Nevěčná, Leona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami hodnocení posturální stability. Hlavním problémem posturografie je nedostatečná standardizace při měření a vyhodnocování. Jsou zde proto uvedeny některé často zohledňované parametry ovlivňující posturální stabilitu. Jedná se jednak o parametry měření, které jsou obměňovány přímo při měření, jako je například stoj, doba měření, či vizuální kontrola. Jednak jsou zde parametry měněné až při vyhodnocování, jejich variabilita je podstatně větší. Na základě literární rešerše byl vytvořen protokol měření zohledňující nejslibnější parametry. Změny COP deseti probandů byly změřeny pomocí balanční plošiny Wii podle navrženého protokolu měření. Z dat jednotlivých probandů byly vypočítány hodnoty odpovídající parametrům sloužícím k vyhodnocení a následně byla provedena statistická analýza. K porovnání výsledků jednotlivých parametrů, byla vybrána trajektorie, jako referenční parametr s dobrými výsledky dle literární rešerše. Výsledkem je porovnání významnosti obměnění parametrů měření a úspěšnost detekce tohoto rozdílu u parametrů vyhodnocení.
|
host ::
RSS.