|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Forms of address in Finnish in the context of dynamic politeness norms
Štauberová, Markéta ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je popsat současný stav vybraných zdvořilostních jevů ve finštině, které jsou vyjádřeny skrze jazykovou strukturu, konkrétně forem oslovování. Mými hlavními výzkumnými otázkami byly: Jak rodilí mluvčí finštiny užívají T- a V-formy? Byl mluvčími zaznamenán vývoj v užívání forem oslovování ve finštině v posledních deseti letech? Existují specifické situace, příležitosti, místa nebo instituce (…) kde/kdy mluvčí očekávají určitou formu oslovení? Zaznamenali mluvčí nějaké nedávné změny? Jak souvisí potenciální nárůst užívání V-formy s užíváním jiných zdvořilostních výrazů ve finštině? Úvodní část práce je věnována obecnému popisu významných lingvistických teorií zdvořilosti. Následně je vymezeno místo formám oslovování v lingvistické zdvořilosti. Hlavní teoretické východisko této práce spadá do lingvistické pragmatiky. Zdvořilost je chápána jako dynamická interpersonální aktivita. Zdvořilost je nejen lingvistickým jevem, ale také součástí sociálního chování. Proto se mění v závislosti na kultuře ale i na situaci. V druhé kapitole rozebírám formy oslovování ve finštině jako jazykové fenomény. Nejdříve se zabývám rozlišením na nominální a pronominální formy oslovení, následně předkládám výklad určitých aspektů finské gramatiky, které umožňují vyhýbat se přímému oslovování. Na konci této...
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
|
|
Voseo, jeho vývoj a současnost
Bocková, Tereza ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá voseem ze synchronního i diachronního hlediska. Na prvních stranách srovnává slovesný a zájmenný systém ve Španělsku a Hispánské Americe, dále sleduje vývoj vosea, k čemuž si dopomáhá dobovými díly, od Cida po klasicisty. Navíc také zkoumá, jak na voseo nahlížejí jednotlivé gramatiky, a to od první Nebrijovy gramatiky po nejnovější gramatiku vydanou Královskou akademií. V části, která se věnuje synchronnímu hledisku, práce popisuje voseo v jednotlivých státech, k čemuž z části využívá korpus RAE.
|
|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
|
Hovorová dánština v současné dánské literatuře a její české verze
Cmíralová, Markéta ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce zkoumá postupy překladatelů při překladu hovorového jazyka ze současné dánské krásné literatury do češtiny. V první kapitole je definována česká překladatelská tradice, z níž vychází český úzus a tendence. V druhé kapitole jsou nastíněny prostředky stylizované mluvy, které se objevují v české původní literatuře. Jsou to především prvky na rovině lexikální a morfologické a s tím spojené stylotvorné prostředky. Následující kapitoly jsou věnovány analýze jednotlivých složek stylizované mluvy a jejich překladu do češtiny. Pojednány jsou výpůjčky, deminutiva, expletiva, morfologická stránka jazyka, převod reálií a verbální zdvořilost. Překladová řešení jsou konfrontována s českou překladatelskou tradicí a územ v původní české literatuře.
|
|
|
Metody a formy prezentace BI řešení potenciálním zákazníkům
Křemenák, Jakub ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Zajíc, Ján (oponent)
Ve své práci se věnuji metodám a formám oslovení potenciálních klientů. Jde tedy především o to, jakými způsoby potenciální zákazníky oslovit a jak je zaujmout, aby začali uvažovat o nákupu našich firemních služeb a produktů. Tato práce má teoretický charakter a je rozdělena do třech částí. První část rozebírá konkrétní možnosti, jak potenciální klienty oslovit. Druhá část popisuje, jak se chovat a jednat při kontaktu s klientem po jeho úspěšném oslovení nebo při prezentaci před větším publikem. Poslední část je věnována výhodám BI systémů a popisu osob, se kterými přijdeme do styku při prodeji informačních systémů, a které rozhodnou, zda řešení do společnosti koupí.
|
host ::
RSS.