|
|
Sledování pohybu srdečního svalstva v ultrazvukovém záznamu
Strecha, Juraj ; Drahanský, Martin (oponent) ; Mráček, Štěpán (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem algoritmu a implementací programu, který v pořízeném ultrazvukovém videozáznamu srdce sleduje pohyb srdečního svalstva. Odhad polohy sledovaných bodů počítá metoda optického toku. K utvrzení správnosti polohy sledované struktury se používá statistický model Active Shape Model. Uživatel vyznačí strukturu srdečního oblouku a aplikace na dalších snímcích záznamu zobrazuje novou polohu bodů, které reprezentují nový deformovaný tvar.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí
Charvátová, Běla ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Srdeční selhání (HF) je považováno za jednu z největších výzev současné medicíny. Jelikož se jedná o hlavní příčinu úmrtnosti ve vyspělých státech světa, je naprosto zásadní porozumět tomuto onemocnění. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) představuje polovinu případů HF. Přestože byla tomuto onemocnění v posledních letech věnována značná pozornost, stále o jeho patofyziologii a způsobech léčby víme málo. Nejen že dochází u tohoto syndromu k poškození funkce srdce, ale zároveň může poškodit i ostatní orgány jako plíce, ledviny, kosterní svalstvo atd. Dříve se toto onemocnění nazývalo diastolické srdeční selhání, neboť v jeho důsledku dochází k narušení schopnosti srdce relaxovat a plnit se během diastoly, tedy dochází k rozvoji diastolické dysfunkce. Pro HFpEF je typická přítomnost doprovodných onemocnění (komorbidit), které mohou výrazně zhoršit průběh onemocnění. Mezi takové komorbidity patří hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, obezita, chronické selhání ledvin, plicní hypertenze atd. Toto spojení s dalšími onemocněními komplikuje léčbu kvůli vysoké heterogenitě pacientů s HFpEF. Potřeba specifické léčby pro každou skupinu pacientů si žádá i dostatečně kompatibilní animální modely ve výzkumu. Tato práce se v první polovině věnuje shrnutí HFpEF včetně patofyziologie, diagnózy a...
|
|
|
Analýza echokardiografických nálezů u nemocných s primární a sekundární hypertenzí pomocí nových sofistikovaných modalit
Kvasnička, Jan ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Wohlfahrt, Peter (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
5 Abstrakt Úvod: Postižení srdce při esenciální hypertenzi (EH) je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. V případě sekundární hypertenze se však může uplatňovat více patofyziologických efektů. Například feochromocytomy (FEO), což jsou nádory vycházející z chromafinních buněk dřeně nadledvin, mají schopnost produkovat, metabolizovat a vylučovat katecholaminy. Nadprodukce katecholaminů vede mnoha mechanismy k srdečnímu i jinému postižení. Cílem naší práce bylo tuto skutečnost ověřit a zároveň vyzkoumat, zda globální longitudinální strain (GLS), měřený pomocí speckle tracking echokardiografie dokáže toto poškození detekovat časněji a stejně tak zjistit i úpravu funkce po adrenalektomii. Metody: Analyzovali jsme 17 nemocných s FEO a 18 nemocných s EH se stejnými hemodynamickými parametry. Následně se nám počet nemocných s FEO podařilo rozšířit na 24 a byli vyšetřeni i 1 rok po adrenalektomii. Výsledky: Nemocní s FEO se nelišili v echokardiografických parametrech včetně ejekční frakce levé komory ve srovnání s EH (0,69 ± 0,04 vs. 0,71 ± 0,05; NS), nicméně měli významně nižší hodnotu GLS (−14,8 ± 1,5 vs. −17,8 ± 1,7; p < 0,001). Rok po adrenalektomii se parametr GLS zlepšil (-14,3 ± 1,8 vs. −17,7 ± 1,6 %; p < 0,001). Nejvýraznější rozdíl ve zlepšení byl patrný v apikálních segmentech...
|
|
|
Role echokardiografie v hodnocení funkčních a strukturálních změn myokardu
Rob, Daniel ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Málek, Filip (oponent)
Echokardiografie představuje klíčovou metodu hodnocení funkčních a strukturálních změn u nemocných se srdečním onemocněním. Fabryho choroba (FCH) je geneticky podmíněné (X- vázané) lysosomální střádavé onemocnění způsobené mutacemi v genu pro enzym alfa- galaktosidásu A. Kardiovaskulární postižení je hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů. Cílem našich prací bylo upřesnit diagnostiku a rizikovou stratifikaci kardiálního postižení u FCH za použití echokardiografie. V první retrospektivní části projektu jsme analyzovali vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie levé komory (LK) srdeční a výskytem klinických událostí. Výsledky naší studie ukázaly silný vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie LK srdeční, mortalitou i kardiovaskulárními událostmi. Hladinu kyseliny močové lze u FCH používat jako snadno dostupný marker kardiovaskulárního rizika. V druhé části retrospektivního projektu jsme analyzovali schopnost identifikovat Fabry kardiomyopatii pomocí techniky tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI). I přes nižší rychlosti pohybu mitrálního anulu hodnocené TDI u pacientů s FCH, je překryv hodnot s obecnou populací příliš velký na to, aby umožnil spolehlivou diagnostiku FCH v klinické praxi. V prospektivním projektu jsme studovali...
|
|
|
Role echokardiografie u srdeční resynchronizační léčby
Marek, Josef ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Ozábalová, Eva (oponent)
Srdeční resynchronizační léčba (CRT) je etablovanou léčbou pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí a prodlouženým QRS komplexem. Přesto zhruba 30 % pacientů nemá na CRT adekvátní odpověď; horší odpověď mají pacienti s kratším trváním QRS komplexu a jinou QRS morfologií než typická blokáda levého raménka Tawarova. Echokardiografie hraje klíčovou roli v péči o všechny tyto pacienty. Echokardiografická analýza myokardiální mechaniky je schopna měřit deformaci segmentů levé komory v čase a je schopna nalézt segmenty, které se v levé komoře při dyssynchronním stahu kontrahují nejpozději. Umístění levokomorové elektrody do této lokality je spojeno s příznivou klinickou odpovědí na CRT. Naopak umístění levokomorové elektrody do zjizvené tkáně je spojeno se špatnou prognózou. Cílem této práce bylo především ukázat, že levokomorová elektroda umístěná do místa nejpozdější mechanické aktivace je spojena s klinickým benefitem především u pacientů s kratším trváním QRS komplexu a/nebo atypickou morfologií QRS, a to analýzou dat randomizované studie STARTER, která srovnávala echo-cílenou implantaci levokomorové elektrody s rutinním postupem. Studii STARTER se podařilo prokázat klinický benefit echo-cílené implantace levokomorové elektrody k místu nejpozdější aktivace. V naší analýze jsme především...
|
|
|
Využití moderních metod echokardiografie a magnetické rezonance v diagnostice srdeční amyloidózy.
Fikrle, Michal ; Paleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Amyloidózy zahrnují skupinu onemocnění způsobených ukládáním patologické bílkoviny amyloidu do různých tkání. Amyloid může vznikat celou řadou patologických procesů. Některé z amyloidóz mohou postihovat i srdeční svalovinu. Srdeční postižení u amyloidózy je pak hlavním faktorem, který limituje prognózu postiženého jedince. Diagnostika srdeční amyloidózy je nesnadná, zvláště pro nespecifické symptomy i nálezy při běžných vyšetřovacích metodách. Cílem naší práce bylo zhodnotit využitelnost nových diagnostických postupů na poli zobrazovacích metod, konkrétně magnetické rezonance srdce s využitím pozdního sycení kontrastní látkou na bázi gadolinia a dále echokardiografického hodnocení tzv. strainu, tj. deformace myokardu levé komory, v diagnostice amyloidové kardiomyopatie. V naší prvé studii jsme vyšetřili 22 pacientů s AL amyloidózou srdeční, a to jak echokardiograficky, tak magnetickou rezonancí srdce včetně tkáňové charakteristiky myokardu na základě techniky pozdního sycení kontrastní látkou. Srovnávali jsme morfologické a funkční parametry levé komory zhodnocené magnetickou rezonancí, jakožto zlatým standardem hodnocení morfologie a funkce srdečních oddílů, s parametry získanými echokardiografickým hodnocením. Následně jsme vyhodnocovali přítomnost a typ pozdního sycení gadoliniové kontrastní...
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
|
|
|
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...
|
host ::
RSS.