|
|
Role echokardiografie v hodnocení funkčních a strukturálních změn myokardu
Rob, Daniel ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Málek, Filip (oponent)
Echokardiografie představuje klíčovou metodu hodnocení funkčních a strukturálních změn u nemocných se srdečním onemocněním. Fabryho choroba (FCH) je geneticky podmíněné (X- vázané) lysosomální střádavé onemocnění způsobené mutacemi v genu pro enzym alfa- galaktosidásu A. Kardiovaskulární postižení je hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů. Cílem našich prací bylo upřesnit diagnostiku a rizikovou stratifikaci kardiálního postižení u FCH za použití echokardiografie. V první retrospektivní části projektu jsme analyzovali vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie levé komory (LK) srdeční a výskytem klinických událostí. Výsledky naší studie ukázaly silný vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie LK srdeční, mortalitou i kardiovaskulárními událostmi. Hladinu kyseliny močové lze u FCH používat jako snadno dostupný marker kardiovaskulárního rizika. V druhé části retrospektivního projektu jsme analyzovali schopnost identifikovat Fabry kardiomyopatii pomocí techniky tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI). I přes nižší rychlosti pohybu mitrálního anulu hodnocené TDI u pacientů s FCH, je překryv hodnot s obecnou populací příliš velký na to, aby umožnil spolehlivou diagnostiku FCH v klinické praxi. V prospektivním projektu jsme studovali...
|
|
|
Patofyziologie nitrokomorové propagace elektrického vzruchu a její vztah k srdeční resynchronizační léčbě
Sedláček, Kamil ; Wichterle, Dan (vedoucí práce) ; Linhart, Aleš (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Souhrn Zúžení komplexu QRS při srdeční resynchronizační léčbě (CRT) je spojeno se zlepšenými výsledky této terapie. V této práci jsme testovali 2 výzkumné hypotézy: (1) absence prodloužení komplexu QRS při pravokomorové septální stimulaci je markerem kompletní blokády levého Tawarova raménka (cLBBB); (2) elektrický interval mezi pravokomorovým stimulem a lokálním signálem na levokomorové elektrodě (RVP-LV) odráží lépe elektrickou konfiguraci pravokomorové a levokomorové elektrody a je lepším prediktorem elektrokardiografického efektu CRT než interval Q-LV. Prospektivně jsme zaznamenávali 12-svodová EKG a intrakardiální elektrogramy při implantacích CRT. Digitalizovaná EKG a intrakardiální záznamy byly editovány a manuálně měřeny. Hlavním studovaným cílem byla změna šíře komplexu QRS při CRT (deltaCRT). Testovali jsme následující prediktory deltaCRT: nativní šíře komplexu QRS (QRSd), cLBBB (definice podle Strausse), intervaly Q-LV a RVP-LV a podle studijní hypotézy také nový ukazatel definovaný jako rozdíl mezi QRSd při pravokomorové stimulaci a nativní QRSd (deltaRVP). Do studie jsme zařadili 133 konsekutivních pacientů. Zjistili jsme, že nativní QRSd, deltaRVP a interval Q-LV představují silné nezávislé prediktory elektrokardiografické odpovědi na CRT (deltaCRT). DeltaRVP eliminuje v prediktivitě hodnotu...
|
|
|
Role echokardiografie u srdeční resynchronizační léčby
Marek, Josef ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Ozábalová, Eva (oponent)
Srdeční resynchronizační léčba (CRT) je etablovanou léčbou pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí a prodlouženým QRS komplexem. Přesto zhruba 30 % pacientů nemá na CRT adekvátní odpověď; horší odpověď mají pacienti s kratším trváním QRS komplexu a jinou QRS morfologií než typická blokáda levého raménka Tawarova. Echokardiografie hraje klíčovou roli v péči o všechny tyto pacienty. Echokardiografická analýza myokardiální mechaniky je schopna měřit deformaci segmentů levé komory v čase a je schopna nalézt segmenty, které se v levé komoře při dyssynchronním stahu kontrahují nejpozději. Umístění levokomorové elektrody do této lokality je spojeno s příznivou klinickou odpovědí na CRT. Naopak umístění levokomorové elektrody do zjizvené tkáně je spojeno se špatnou prognózou. Cílem této práce bylo především ukázat, že levokomorová elektroda umístěná do místa nejpozdější mechanické aktivace je spojena s klinickým benefitem především u pacientů s kratším trváním QRS komplexu a/nebo atypickou morfologií QRS, a to analýzou dat randomizované studie STARTER, která srovnávala echo-cílenou implantaci levokomorové elektrody s rutinním postupem. Studii STARTER se podařilo prokázat klinický benefit echo-cílené implantace levokomorové elektrody k místu nejpozdější aktivace. V naší analýze jsme především...
|
|
|
Terapeutická vaskulogeneze u pacientů s chronickou kritickou ischémií dolních končetin
Skalická, Lenka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Neužil, Petr (oponent) ; Roztočil, Karel (oponent)
PhD Cíl. Zjištění účinnosti a bezpečnosti intraarteriální implantace kmenových buněk u pacientů s kritickou ischémií dolních končetin (DK) Metody. Bylo léčeno 28 dolních končetin u 24 pacientů s diagnózou chronická kritická ischémie DK. Bylo odebráno v průměru 400ml roztoku kostní krve s heparinem ze zadní horní hrany lopaty kyčelní kosti a dále zpracováno standardním způsobem. Poté byla kostní krev aplikována do tepen DK pod angiografickou kontrolou. Primárním cílem byla účinnost metody měřená hojením defektu, změnou ischemického stupně, frekvencí vysoké amputace. Sekundárními cíly byly bezpečnost metody, angiografické změny a změny kvality života. Výsledky. 1 rok po léčbě byli všichni pacienti živí, 2 pacienti podstoupili vysokou amputaci. Bylo zhojeno 11 ze 14 defektů (78%) a změny ischemického stupně hodnocené dle Fontaina byly z průměru 3,5 na 2,0 (P<0,0001). Došlo ke zlepšení angiografických nálezů ve všech sledovaných úsecích, nejvíce v distálních částech nohy. 1 rok po implantaci pacienti měli signifikantně lepší kvalitu života ve všech modalitách. Závěr. Intraarteriální implantace kmenových buněk může vést k signifikantnímu subjektivnímu i objektivnímu zlepšení stavu u pacientů s kritickou končetinovou ischémií. V době vydání naší práce nebyla publikována žádná studie, která by testovala...
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných.
Dostálová, Gabriela ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Doktorské studium biomedicíny 1. LF UK Studijní obor: Oborová rada Fyziologie a patofyziologie člověka MUDr. Gabriela Dostálová Disertační práce Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných Specifics of Acute Myocardial Infarction in Young Adults Školitelé: prof. MUDr. A. Linhart, DrSc., doc. MUDr. D. Karetová, CSc. Praha 2017 Abstrakt Ischemická choroba srdeční představuje hlavní příčinu úmrtí dospělých v západním světě. Letálním projevem ischemické choroby srdeční může být infarkt myokardu ústící v náhlé úmrtí pacienta. Ačkoliv se akutní infarkt myokardu manifestuje zejména u pacientů starších 45 let, ani mladší pacienti nejsou výjimkou. Jakkoliv je frekvence akutního infarktu myokardu v této pacientské populaci relativně nízká, míra mortality a dlouhodobý dopad onemocnění na mladého pacienta představují důležitý klinický problém. Dopady prodělaného akutního infarktu myokardu v nízkém věku mohou výrazně ovlivnit psychiku pacienta a jeho schopnosti a možnosti dál aktivně pracovat, stejně jako celkovou kvalitu života. Management mladších a starších pacientů po prodělaném infarktu myokardu by měl být mírně odlišný. Mladí pacienti vykazují obvykle jiný profil rizikových faktorů, odlišnou klinickou manifestaci a prognózu onemocnění....
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Patofyziologie kardiorenálních vztahů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Pecková, Marie ; Horáčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Linhart, Aleš (oponent)
Patients with type 2 diabetes mellitus (DM) suffer often from cardirenal syndrome because of high prevalence of cardiac and renal insufficiency. Functional deterioration of both organs depends on the compensation of DM, arterial hypertension and other metabolic parameters. We asked a question when did the cardiorenal interaction develop and which factors influenced its development. We examined 82 patients with type 2 DM with optimally corrected arterial hypertension, with well compensated diabetic metabolic disorder, without any clinical signs of heart disease and with normal or mild-to-moderate decrease in glomerular filtration rate according to MDRD equation (eGFR). We analysed the associations between eGFR and echocardiographic parameters of left ventricular (LV) diastolic function E' and E/E' on the basis of linear regression and multivariate analysis. According to multivariate analysis eGFR was significantly associated with E' and E/E' either. We assessed the association between E' and GFR by cluster analysis that divided whole cohort into two subgroups on the basis of the value E' = 7.1 cm s-1 . We analysed the associations between the parameters of LV diastolic function, eGFR and other parameters separately in both subgroups. We found out, that cardiorenal interaction (significant association...
|
|
|
Terapeutická vaskulogeneze u pacientů s chronickou kritickou ischémií dolních končetin
Skalická, Lenka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Neužil, Petr (oponent) ; Roztočil, Karel (oponent)
PhD Cíl. Zjištění účinnosti a bezpečnosti intraarteriální implantace kmenových buněk u pacientů s kritickou ischémií dolních končetin (DK) Metody. Bylo léčeno 28 dolních končetin u 24 pacientů s diagnózou chronická kritická ischémie DK. Bylo odebráno v průměru 400ml roztoku kostní krve s heparinem ze zadní horní hrany lopaty kyčelní kosti a dále zpracováno standardním způsobem. Poté byla kostní krev aplikována do tepen DK pod angiografickou kontrolou. Primárním cílem byla účinnost metody měřená hojením defektu, změnou ischemického stupně, frekvencí vysoké amputace. Sekundárními cíly byly bezpečnost metody, angiografické změny a změny kvality života. Výsledky. 1 rok po léčbě byli všichni pacienti živí, 2 pacienti podstoupili vysokou amputaci. Bylo zhojeno 11 ze 14 defektů (78%) a změny ischemického stupně hodnocené dle Fontaina byly z průměru 3,5 na 2,0 (P<0,0001). Došlo ke zlepšení angiografických nálezů ve všech sledovaných úsecích, nejvíce v distálních částech nohy. 1 rok po implantaci pacienti měli signifikantně lepší kvalitu života ve všech modalitách. Závěr. Intraarteriální implantace kmenových buněk může vést k signifikantnímu subjektivnímu i objektivnímu zlepšení stavu u pacientů s kritickou končetinovou ischémií. V době vydání naší práce nebyla publikována žádná studie, která by testovala...
|
|
| |
host ::
RSS.