Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Struktura a funkce síní u obratlovců - srovnávací pohled.
Thořová, Markéta ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Srdeční síně jsou nevelké dutiny, které slouží k příjmu, uskladnění a následnému pumpování krve do srdečních komor. V průběhu evoluce dochází k změnám srdečních síní i celého srdce z jednoduché srdeční trubice až po komplikovaný čtyřdutinový orgán, jehož rytmus a funkci lze zaznamenávat pomocí neinvazivních metod. Čtyřdutinový orgán lze nalézt u savců a ptáků, kteří patří do skupiny endotermů, ale také u ektotermních krokodýlů. U člověka jsou zajímavé hlavně struktury síňových přívesků, takzvaných oušek, která se mohou u jedinců svým tvarem lišit. Třídutinový orgán lze nalézt u plazů a také u obojživelníků, kde jsou patrné dvě síně a jedna komora. Komora je sice pouze jedna, ale díky své houbovité struktuře dochází k minimálnímu mísení různých typů krve. Srdce pouze se dvěmi dutinami mají ryby. I přes rozdílnou konečnou strukturu srdce napříč jednotlivými druhy obratlovců jsou patrné společné rysy, které jsou považovány za zásadní pro zajištění normálních funkcí, například hřebenité svaly. Poznatky vyplývající z této práce mohou přispět k dalšímu výzkumu zejména v kontextu evoluce, fyziologie a patologie.
Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí
Charvátová, Běla ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Srdeční selhání (HF) je považováno za jednu z největších výzev současné medicíny. Jelikož se jedná o hlavní příčinu úmrtnosti ve vyspělých státech světa, je naprosto zásadní porozumět tomuto onemocnění. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) představuje polovinu případů HF. Přestože byla tomuto onemocnění v posledních letech věnována značná pozornost, stále o jeho patofyziologii a způsobech léčby víme málo. Nejen že dochází u tohoto syndromu k poškození funkce srdce, ale zároveň může poškodit i ostatní orgány jako plíce, ledviny, kosterní svalstvo atd. Dříve se toto onemocnění nazývalo diastolické srdeční selhání, neboť v jeho důsledku dochází k narušení schopnosti srdce relaxovat a plnit se během diastoly, tedy dochází k rozvoji diastolické dysfunkce. Pro HFpEF je typická přítomnost doprovodných onemocnění (komorbidit), které mohou výrazně zhoršit průběh onemocnění. Mezi takové komorbidity patří hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, obezita, chronické selhání ledvin, plicní hypertenze atd. Toto spojení s dalšími onemocněními komplikuje léčbu kvůli vysoké heterogenitě pacientů s HFpEF. Potřeba specifické léčby pro každou skupinu pacientů si žádá i dostatečně kompatibilní animální modely ve výzkumu. Tato práce se v první polovině věnuje shrnutí HFpEF včetně patofyziologie, diagnózy a...
Cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému
Nováková, Jessica ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Cirkadiánní systém se skládá z hlavního cirkadiánního oscilátoru a periferních oscilátorů, jež umožňují organismům přizpůsobovat se střídajícím se podmínkám vnějšího prostředí. Řídí rytmickou expresi genů téměř ve všech buňkách těla, čímž ovlivňuje fyziologické a behaviorální procesy savců a ostatních živočichů. Práce shrnuje poznatky z experimentů, které vedly k prokázání cirkadiánní rytmicity v kardiovaskulárním systému. Nejprve jsou zmíněny první objevy, následně se práce zaměřuje na cirkadiánní rytmicitu v kardiomyocytech, ve vaskulárních endoteliálních buňkách a buňkách hladké svaloviny cév. Je zde zmíněna role transkripčního faktoru Krüppel-like factor 15. Z uvedených informací vyplývá, že cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému je důležitá pro správnou funkci srdce a cév. Při narušení cirkadiánních rytmů dochází k patofyziologickým stavům a kardiovaskulárním nemocem jako je hypertrofie srdce, hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu či ischemická choroba srdeční. Klíčová slova: cirkadiánní, hodinové geny, kardiovaskulární systém, kardiomyocyty, vaskulární endoteliální buňky, buňky hladké svaloviny cév, Krüppel-like factor 15, kardiovaskulární nemoci
Mitochondriální respirace hnědé tukové tkáně v rozvoji chladové aklimace
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Historické experimenty zabývající se vlivem nízkých teplot prostředí na organismus byly často doprovázeny vývojem nežádoucích účinků. Naše laboratoř nedávno publikovala protokol chladové aklimace (5 týdnů v 8 ± 1 řC), který u potkanů navozuje kardioprotektivní fenotyp. Důležitým mechanismem chladové aklimace je aktivace a nárůst hnědé tukové tkáně. Kromě netřesové termogeneze dokáže hnědá tuková tkáň produkovat řadu autokrinních, parakrinních a endokrinních faktorů, které mohou pozitivně ovlivňovat systémový metabolismus a funkci ostatních důležitých orgánů. Vliv chladové aklimace na metabolismus hnědé tukové tkáně však není příliš dobře prozkoumán. Cílem této práce bylo změřit vybrané parametry respirace izolovaných mitochondrií hnědé tukové tkáně kontrolních potkanů chovaných ve 24 ± 1 řC a srovnat je s potkany vystavenými teplotě 8 ± 1 řC po dobu 1 dne, 3 dnů, 10 dnů a 5 týdnů. Výsledky této práce ukázaly, že 1) ke zvýšení respirace dochází již po 1 dni vystavení chladu a 2) nejvyšší respirace v přepočtu na 1 mg mitochondriálního proteinu se zdá být po 10 dnech vystavení chladu. Klíčová slova: Hnědá tuková tkáň, mitochondrie, respirace, chladová aklimace
Úloha antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Ischemicko/reperfúzní poškození je hlavní příčinou úmrtí u pacientů trpících kardiovaskulárním onemocněním. Snahy o vyřešení tohoto problému vedly k objevu kardioprotektivních adaptací a následně k formulaci několika kardioprotektivních modelů. Jedním z jejich dílčích mechanismů je stimulace antioxidačního systému organismu jakožto obrany proti volným radikálům, vznikajícím během potenciálního I/R poškození. Úkolem této práce je shrnout dosavadní poznatky o úloze antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech a jejich porovnání z tohoto hlediska. Klíčová slova: kardioprotektivní modely, antioxidační systém, srdce

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.