|
|
Role echokardiografie u srdeční resynchronizační léčby
Marek, Josef ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Ozábalová, Eva (oponent)
Srdeční resynchronizační léčba (CRT) je etablovanou léčbou pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí a prodlouženým QRS komplexem. Přesto zhruba 30 % pacientů nemá na CRT adekvátní odpověď; horší odpověď mají pacienti s kratším trváním QRS komplexu a jinou QRS morfologií než typická blokáda levého raménka Tawarova. Echokardiografie hraje klíčovou roli v péči o všechny tyto pacienty. Echokardiografická analýza myokardiální mechaniky je schopna měřit deformaci segmentů levé komory v čase a je schopna nalézt segmenty, které se v levé komoře při dyssynchronním stahu kontrahují nejpozději. Umístění levokomorové elektrody do této lokality je spojeno s příznivou klinickou odpovědí na CRT. Naopak umístění levokomorové elektrody do zjizvené tkáně je spojeno se špatnou prognózou. Cílem této práce bylo především ukázat, že levokomorová elektroda umístěná do místa nejpozdější mechanické aktivace je spojena s klinickým benefitem především u pacientů s kratším trváním QRS komplexu a/nebo atypickou morfologií QRS, a to analýzou dat randomizované studie STARTER, která srovnávala echo-cílenou implantaci levokomorové elektrody s rutinním postupem. Studii STARTER se podařilo prokázat klinický benefit echo-cílené implantace levokomorové elektrody k místu nejpozdější aktivace. V naší analýze jsme především...
|
|
|
Méně obvyklé aspekty chlopenních vad-úloha neinvazivních zobrazovacích metod
Línková, Hana ; Gregor, Pavel (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Linhartová, Kateřina (oponent)
Méně obvyklé aspekty chlopenních vad - úloha neinvazivních zobrazovacích metod MUDr. Hana Línková Abstrakt Onemocnění srdečních chlopní postihuje více než 100 milionů pacientů na celém světě. V rozvinutých zemích semění etiologické spektrum chlopenních vad. Ubývají porevmatické vady, naopak narůstá počet degenerativních vad, především přibývají pacienti s aortální stenózou (AS). V souvislosti s rozvojem léčby srdečního selhání se zvyšuje i počet pacientů se sekundárními chlopenními vadami. Vzácněji se můžeme setkat i s méně obvyklým mechanismem vzniku vad, především regurgitačních , a to na nativních chlopních nebo i na chlopních umělých. Tato práce se zabývá chlopenními vadami vzniklými víceméně iatrogenně. Důraz je kladen na neinvazivní vyšetřovací metody při jejich diagnostice a dále na možnou predikci a prevenci těchto vad pomocí neinvazivních zobrazovacích metod. Jde o vady vzniklé v důsledku užívání některých typů léků nebo regurgitační vady vzniklé jako komplikace v souvislosti s implantací katetrizační náhrady aortální chlopně (TAVI) u pacientů s AS. V první části práce se zabýváme možným účinkem pergolidu - agonisty dopaminových receptorů, který je používán v léčbě Parkinsonovy nemoci a jeho možným vlivem na postižení chlopní. Užívání pergolidu v našem souboru 90 pacientů v denní dávce okolo 3 mg...
|
|
|
The Role of Patent Foramen Ovale in the Pathophysiology of Decompression Sickness.
Honěk, Jakub ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Linhartová, Kateřina (oponent) ; Mandysová, Eva (oponent)
Foramen ovale patens (PFO) je spojováno se zvýšeným rizikem vzniku dekompresní choroby potápěčů (DCS). Patofyziologicky je tento jev vysvětlován paradoxní embolizací dusíkových bublin do systémového oběhu s následnou obturací kapilár vedoucí k ischemickému poškození tkání. Tato hypotéza, ač vyslovena již v 80. letech 20. století, je stále diskutována a doposud chyběla experimentální a prospektivní klinická data, která by ji podporovala. Její význam přitom není zdaleka jen teoretický. Průkaz PFO jako etiologického faktoru vzniku DCS a zejména nevyprovokované DCS (bez porušení dekompresních pravidel), by mělo zásadní význam i v terapii a prevenci této choroby, která představuje potenciální riziko pro miliony potápěčů na celém světě. V našem výzkumu si klademe za cíl ozřejmit úlohu PFO v patofyziologii vzniku DCS a zjistit, zda prevence paradoxní embolizace dusíkových bubIin, povede k snížení incidence nevyprovokované DCS. Provedli jsme screening přítomnosti PFO pomocí transkraniální duplexní ultrasonografie u 489 potápěčů. V retrospektivní analýze jsme zjistili, že incidence nevyprovokované DCS byla 7% a že PFO bylo jediným rizikovým faktorem. V dalším výzkumu jsme se zaměřili na detekci venózních a arteriálních dusíkových bublin po simulovaných ponorech v hyperbarické komoře. Zjistili jsme, že ponory...
|
|
|
Méně obvyklé aspekty chlopenních vad-úloha neinvazivních zobrazovacích metod
Línková, Hana ; Gregor, Pavel (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Linhartová, Kateřina (oponent)
Méně obvyklé aspekty chlopenních vad - úloha neinvazivních zobrazovacích metod MUDr. Hana Línková Abstrakt Onemocnění srdečních chlopní postihuje více než 100 milionů pacientů na celém světě. V rozvinutých zemích semění etiologické spektrum chlopenních vad. Ubývají porevmatické vady, naopak narůstá počet degenerativních vad, především přibývají pacienti s aortální stenózou (AS). V souvislosti s rozvojem léčby srdečního selhání se zvyšuje i počet pacientů se sekundárními chlopenními vadami. Vzácněji se můžeme setkat i s méně obvyklým mechanismem vzniku vad, především regurgitačních , a to na nativních chlopních nebo i na chlopních umělých. Tato práce se zabývá chlopenními vadami vzniklými víceméně iatrogenně. Důraz je kladen na neinvazivní vyšetřovací metody při jejich diagnostice a dále na možnou predikci a prevenci těchto vad pomocí neinvazivních zobrazovacích metod. Jde o vady vzniklé v důsledku užívání některých typů léků nebo regurgitační vady vzniklé jako komplikace v souvislosti s implantací katetrizační náhrady aortální chlopně (TAVI) u pacientů s AS. V první části práce se zabýváme možným účinkem pergolidu - agonisty dopaminových receptorů, který je používán v léčbě Parkinsonovy nemoci a jeho možným vlivem na postižení chlopní. Užívání pergolidu v našem souboru 90 pacientů v denní dávce okolo 3 mg...
|
host ::
RSS.