|
|
Toxické vztahy
Rausová, Terezie ; Rodek,, Václav (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své tvorbě pracuji už nějakou dobu s tématy, jako je antropocén, parazitismus, symbióza a environmentální úzkost. Ohledávám a zachycuji společensko-ekologickou situaci. Ironizuji sebedestruktivní chování moderních lidí ve smyslu ohrožování základních životních funkcí a varuji před otravou prostředí, které hraje nenahraditelnou roli pro život budoucí generace. Inspiračním zdrojem jsou mi science-fiction příběhy, které se často zabývají apokalyptickou vizí. Výchozím médiem je pro mě po celou dobu studia malba, kterou stavím na výrazné a fluorescenční barevnosti. Formálně jsou malby tvořeny akrylovou barvou a sprejem na plátno. Výstupem bakalářské práce je série velkoformátových obrazů, doplněná menšími formáty, která by měla upoutat svými neonovými barvami a na první pohled vtáhnout diváka do jedovaté, toxické zóny. Instalace by měla diváka znepokojaovat a nenechat chladným ve spojitosti postavení člověka v rámci společenského a přírodního systému.
|
|
|
Žánr dystopie v současné literatuře pro mládež
Váchová, Kateřina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Práce je zaměřena na žánr dystopie v literatuře pro mládež a jeho využití v hodinách literatury. V prvních kapitolách se práce zabývá funkcí literatury pro mládež, oblíbenými žánry zejména v posledních deseti letech, žánrem dystopie a utopie a komparací dystopické fikce a dystopické reality. Hlavní náplní práce je didaktické zpracování tematického celku na téma dystopie, které zahrnuje šest vyučovacích hodin. Jeho výsledkem je pak využití žánru dystopie na základních školách v rámci literárních hodin.
|
|
|
Žánrová analýza antiutopie v dílech George Orwella
TEZNEROVÁ, Veronika
Bakalářská práce Žánrová analýza antiutopie vdílech George Orwella si klade za cíl žánrově analyzovat antiutopická díla Farma zvířat (Animal Farm, 1945) a 1984 (Nineteen Eighty-Four, 1949) britského spisovatele George Orwella. V první části bakalářská práce krátce představí autorův život nejen jako kritika, ale také jako esejisty a novináře, začátek jeho literární kariéry a proces psaní zmíněných děl. Prostřední část práce se bude věnovat utopii a dystopii: její definici, historii a vývoji vliteratuře jako fiktivním žánru aideologii totalitarismu. Vposlední, klíčové části bakalářské práce přistoupíme přímo k analýze děl Farma zvířat a 1984 a budeme zkoumat jejich žánrové zařazení.
|
|
|
Kritický a čtenářský ohlas diverzity v young adult literatuře
Hetešová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kritickým a čtenářským ohlasem sexuální a rasové diverzity v literatuře. V první řadě se snaží definovat pojmy Blíže popisuje specifika této literární kategorie a jejích čtenářů spolu žánrů Zaměřuje se také na diverzní reprezentaci rasy a sexuality v literatuře pro ásledně analyz Aréna smrti ové Šest vran Leigh Bardugho včetně jejich českého i zahraničního mediálního ohlasu Práce íla je brán v čtenářský i kritický komentář k tématu vybraných diverzit. Českou mediální scénu zastupuje v této práci knižní uživatelský , literárně zaměřené časopisy Pevnost a XB zpravodajský .cz. Zahraniční ohlas reprezentuje čtenářský literární rubriky časopisů The New York Times, Publishers Weekly a KIRKUS. Cílem práce je zjistit, jak velký je ohlas na rozmanitost témat diverzity literatuře uživatelských, tak profesionálních názorů určuje váhu, ktero dnešní době klade na knižní hodnocení.
|
|
|
The Divergent Trilogy as a Young Adult Modern American Dystopia
KUKLOVÁ, Eliška
Předmětem zkoumání práce je žánr literární dystopie v současné angloamerické literatuře pro dospívající čtenáře. Práce v úvodní části na základě studia sekundárních pramenů představí dystopický žánr v porovnání s žánrem literární utopie ve stručném historickém přehledu britské literatury 20. století (Orwell, Huxley, Burgess, Golding) a dále nastíní vývoj žánru v tvorbě současných amerických autorů (Cormac McCarthy, Suzanne Collins, Kiera Cass, James Dashner). Práce vytyčí základní motivy a témata literární dystopie a v interpretační analýze se bude zabývat trilogií Veroniky Roth Divergence (2011-13). Práce se zaměří na změnu v pojetí prostředí trilogie a na dospívání hlavní hrdinky a v závěru se pokusí zhodnotit význam žánru dystopie v literatuře pro dospívající čtenáře.
|
|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
Toxické vztahy
Rausová, Terezie ; Rodek,, Václav (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své tvorbě pracuji už nějakou dobu s tématy, jako je antropocén, parazitismus, symbióza a environmentální úzkost. Ohledávám a zachycuji společensko-ekologickou situaci. Ironizuji sebedestruktivní chování moderních lidí ve smyslu ohrožování základních životních funkcí a varuji před otravou prostředí, které hraje nenahraditelnou roli pro život budoucí generace. Inspiračním zdrojem jsou mi science-fiction příběhy, které se často zabývají apokalyptickou vizí. Výchozím médiem je pro mě po celou dobu studia malba, kterou stavím na výrazné a fluorescenční barevnosti. Formálně jsou malby tvořeny akrylovou barvou a sprejem na plátno. Výstupem bakalářské práce je série velkoformátových obrazů, doplněná menšími formáty, která by měla upoutat svými neonovými barvami a na první pohled vtáhnout diváka do jedovaté, toxické zóny. Instalace by měla diváka znepokojaovat a nenechat chladným ve spojitosti postavení člověka v rámci společenského a přírodního systému.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
| |
|
|
Obraz masových médií v dystopických filmech natočených od 70.v let 20. století
Ševců, Josef ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený a soustředěný pohled na principy fungování masových médií ve vybraných dystopických filmech, resp. ve filmech, kde se objevují antiutopické prvky. Práce tematicky vychází a myšlenkově rozvíjí témata, která byla obsahem bakalářské práce stejného autora - v případě bakalářské práce se jednalo o obraz masových médií výhradně ve třech antiutopických románech (Konec civilizace, 1984 a 451 stupňů Fahrenheita), avšak žádná z filmových inscenací těchto beletristických děl obsahem této diplomové práce není. V tomto případě je výběr materiálů širší, a tak je nahlédnuto na více různých témat spojených s masovými médii. Diplomová práce obsahuje celkem 12 filmů, které jsou následně rozděleny do tří kategorií na základě převládajícího nazírání na funkci masových médií. První část se soustředí na masová média jako na konstitutivní činitele dystopických společností. Jedná se o filmy, kde masová média ovlivňují celou společnost. Do druhé části jsou umístěny filmy, ve kterých média zásadním způsobem ovlivňují život konkrétních jedinců (přestože na celou společnost mít vliv nemusí). Poslední, třetí část zahrnuje snímky, v nichž jsou klíčovými motivy zábavní mediální produkty vytvářené v dystopických společnostech.
|
host ::
RSS.