|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
|
Dělnické hnutí jako prostředek boje za rovnoprávnost černochů v Minnesotě: Aktivismus Nellie Stone Johnson
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diplomová práce Dělnické hnutí jako prostředek boje za rovnoprávnost černochů v Minnesotě: Aktivismus Nellie Stone Johnson analyzuje roli dělnického hnutí v boji za rovnocenné postavení černochů ve státě, který patří na periferii akademického výzkumu ve spojitosti s černošskou populací Spojených států amerických. V prvních dvou kapitolách využívá tato práce převážně metody sondy, díky které v rámci historického kontextu analyzuje projevy dělnického hnutí a hnutí za občanská práva Afroameričanů v Minnesotě. V případě obou hnutí dochází primárně k identifikaci klíčových vlivů a aktérů. Druhá kapitola pak detailněji zkoumá, jaký dopad měl rasismus a diskriminace na vývoj dělnického hnutí a naopak jak se dělnické hnutí vypořádávalo s rasovou segregací. Ve třetí kapitole se případová studie opírá o biografickou metodu a metodu orální historie. Díky těmto dvěma metodologickým přístupům bylo možné zkoumat konkrétní aktivismus Nellie Stone Johnson, jejíž životní příběh dokazuje význam propojení kvalitního vzdělání a ekonomické soběstačnosti pro úspěch boje za rovnoprávnost černochů v Minnesotě. Nellie Stone Johnson pocházela z farmářského prostředí, které bylo pro Minnesotu v 19. století tradiční. Nicméně díky svému vzdělání a osobnímu odhodlání se jí podařilo brzy opustit minnesotský venkov. Během...
|
|
| |
|
|
Matka - televizní seriál, který se nepovedl. Využití ideologie a propagandy v dramatické tvorbě
Gregorová, Gabriela ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
- seriál Matka Tématem diplomové práce je zakódování ideologického sdělení v normalizačních seriálech Československé televize, konkrétně v seriálu Matka. Televizní devítidílná sága byla natočena v roce 1975 u příležitosti XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který byl naplánovaný na duben 1976. Většina normalizačních seriálů měla jedno společné - prostřednictvím příběhu obyčejných lidí, s nimiž se mohli diváci snadno identifikovat, předávaly divákům postoje, výklad dějin či systém pravidel prizmatem vládnoucí strany. Teoretická část sestává z objasnění pojmů ideologie a propaganda, dále je reflektována historie Československé televize a jejího významu jako jednoho z nejmocnějších nástrojů propagandy v období normalizace. Vzhledem k faktu, že velmi účinné byly v tomto směru divácky velmi oblíbené televizní seriály, jsou v teoretické části analyzovány jejich podstata i tematické zaměření v kontextu společenského klimatu. Použitou metodologií pro identifikaci a interpretaci zabudovaného ideologického sdělení v seriálu je kvalitativní obsahová analýza, konkrétně diskurzivní analýza vybraných dějových zápletek, a to podle Jamese Paula Geeho a Normana Clougha s cílem popsat jednotlivá sdělení divákům. Seriál Matka se vysílal pouze jednou, po svém prvním uvedení na televizní obrazovky se už nikdy...
|
|
|
Chudoba, pauperismus a sociální otázka jako veřejné diskurzy v habsburské monarchii doby předbřeznové a revoluce 1848/1849
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá ranými náhledy na industriální pauperismus v textech, které se četli a psali v západní části habsburské monarchie v době předbřeznové (zde 1830-1848) a v době revoluce 1848- 1849. Hlavním pozorovaným jevem je dynamika sociální a politické imaginace společnosti rakouského státu ve vztahu ke strukturálním procesům evropské modernizace. Na dvou základních oblastech, publicistice a umělecké literatuře, sleduje vývoj dobových reprezentací masové chudoby od všeobecného romantického odmítání modernizačního procesu k návrhům na řešení sociální otázky, které již byly formulovány na základě příslušnosti k nějakému politickému táboru, tj. například vzdělávání u liberalismu či sociální stát u socialismu. Práce se příliš nezabývá myšlením velkých osobností dějin sociální teorie, ale spíše se zaměřuje na každodenní vyjednávání dichotomie "staré" a "nové" dnes již víceméně zapomenutých autorů.
|
|
|
Institucionalizace oboru stranických dějin a dějin dělnického hnutí na Filosofické fakultě UK. v letech 1953-1970
Calta, Jan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem utváření stranické historiografie v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Zkoumá tuto problematiku ve dvou rovinách. První rovinou je institucionalizace stranické historiografie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zmapován je vznik, vývoj a zánik katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) se zaměřením na klíčové mezníky v letech 1953 (založení katedry), 1958 (restrikce pedagogického stavu), 1964 (reorganizace, sloučení a vznik katedry dějin dělnického hnutí) a 1970 (zrušení katedry). Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení a snaze vytvořit typologický profil členů katedry, kteří patřili k nastupující generaci stranických historiků. Druhou rovinou bádání je podíl stranických historiků z katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) na utváření a formulaci nových historických narativů, které poskytovaly legitimizační rámec komunistickému projektu přeměny společnosti. Zkoumány jsou možnosti a meze stranické historiografie v dobovém politickém a sociálním kontextu a také možnosti jejího metodologického uchopení. Vývoj stranické historiografie je členěn do třech fází - fáze stalinského diskurzu, fáze poststalinského diskurzu a fáze reformního diskurzu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Luděk Pik: politický portrét významného plzeňského starosty
Bartoš, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je postihnout život sociálně demokratického politika a někdejšího plzeňského starosty Luďka Pika se zvláštním ohledem na jeho působení v Plzni. Cílem je rovněž pochopení a vysvětlení Pikova vztahu k tomuto městu a jeho významu v Pikově životě, stejně jako historické role Luďka Pika v dějinách západočeské metropole. Práce je pojata jako životopis. V určitých kapitolách se pak ve vztahu k Pikovi blíže věnuji i plzeňské problematice. Luděk Pik (narozen 1876 v Praze, zemřel 1948 v Plzni) prožil v Plzni, s výjimkou období nacistické okupace (1939-1945), téměř pět desetiletí svého života (1901-1948). Od roku 1901 působil v plzeňské organizaci Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, kde se před první světovou válkou rychle propracoval mezi místní stranickou špičku. Na konci první světové války se podílel na vzniku samostatného československého státu. V letech 1919-1938 vykonával nepřetržitě funkci starosty města Plzně a významným způsobem se zasloužil o jeho modernizaci a rozvoj. Rovněž zasedal v předlitavských a československých zákonodárných sborech. Po Mnichovu byl politicky odsunut a za nacistické okupace perzekuován. Poválečné poměry mu již neumožnily návrat do veřejného života. Choval až patriotický vztah k Plzni, což dokládají jeho paměti a zejména...
|
|
|
Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 - 1890
Uher, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Samotným těžištěm bakalářské práce je analýza jednotlivých memoárů dělnických vůdců. Interpretační důraz je kladen na využití sociálně historického, politickohistorického a kulturně antropologického přístupu k tématu. Proto se autor převážně zaměří na formativní zážitky autorů vzpomínek, tj. na jejich zkušenosti se sociálním, kulturním, hospodářským a národnostním prostředím a okolím, zejména pak na zážitky chudoby, ponížení, vyloučení z šancí na sociální postup, vykořisťování ze strany zaměstnavatele, genderového a duchovního útlaku. Doplňkovým pramenem je analýza novinových článků v soudobých periodikách. Metodologické podněty budou čerpány z odborné literatury.
|
|
|
Rozkol v sociálnědemokratickém hnutí v Rakousko-Uhersku v 80. letech 19. století
Jůza, Robert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o rozkolu v sociálnědemokratickém hnutí v Rakousko- Uhersku v 80. letech 19. století. Analyzuje stranické programové dokumenty z hlediska sporných bodů rozkolu. Dělnické hnutí se tehdy rozdělilo do frakcí umírněných a radikálů. Tyto skupiny mezi sebou vedly polemiku o taktice, pomocí které proletariát co nejdříve dojde svých cílů. Ty byly pro oba tábory společné, přechod k beztřídní společnosti a společenskému vlastnictví výrobních prostředků. Zkoumány jsou i usmiřující programové dokumenty, na základě kterých by rozkol ukončen. Důležitá je přitom otázka, zda více odpovídají zásadám umírněné či radikální frakce.
|
host ::
RSS.