|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Bezpečnost Izraele jako německý národní zájem: Německý historický závazek vůči Izraeli
Suk, Adam ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečností Izraele jako součásti německého raison d'être a zkoumá historický morální závazek Německa vůči Izraeli. Navzdory zločinům holocaustu se těmto dvěma státům podařilo rozvinout blízké bilaterální vztahy a intenzivní partnerství. Přesto jsou tyto vztahy nadále velmi spletité a minulost v nich hraje stěžejní roli. Německo cítí zodpovědnost za bezpečnost Izraele a morální závazek vůči němu zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů určující jeho postoj k Blízkému východu. Tato práce se snaží poskytnout odpovědi na následující výzkumné otázky: Jakou roli hraje Izrael v německém raison d'être? Co konkrétně představuje spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem, se zaměřením na postoj Německa k izraelsko-palestinskému konfliktu? Teoretický a konceptuální rámec práce je postaven na konstruktivistickém přístupu k mezinárodním vztahům. Německo-izraelské bilaterální vztahy jsou popsány touto optikou a pomocí konstruktivistického pojetí konceptu národního zájmu je analyzována spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem. V práci je rovněž představen koncept civilní mocnosti s cílem vymezení německé zahraničněpolitické role, jejích základních principů a norem, které do značné míry určují německou blízkovýchodní politiku. Tato role také výrazně...
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
|
|
Status Německa jako civilní mocnosti po zapojení do operace Enduring Freedom
Ristemiová, Linda ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Predmetom bakalárskej práce je status Nemecka ako civilnej mocnosti po jeho zapojení do vojny proti terorizmu, konkrétne do operácie Enduring Freedom. Vychádzam z teórie civilnej mocnosti, prevažne postavenej na dielach Hannsa Maulla a iných autorov, ktorý s teóriou pracovali po ňom. V empirickej analýze sa práca venuje zapojeniu Nemecka do operácie Enduring Freedom, tak isto rozoberá politický diskurz, proces schvalovania mandátu a politický a mediálny diskurz k tejto tematike. V krátkosti sa práca dotýka aj operácie ISAF, ktorá prebiehala časovo paralelne a pomáha čitateľovi posúdiť rozdiel a kontroverznosť voči operaci OEF, ktorá je hlavným predmetom skúmania práce. Záverečnú argumentáciu pomáha stanoviť tak isto historické vymedzenie Nemecka ako civilnej mocnosti, tak isto krátka charakteristika odklonu Nemecka od svojho statusu v 90. rokoch 20. storočia. Na základe teoretického vymedzenia a empirickej analýzy v závere práce konštatujem, že Nemecko sa v mnohých kľúčových aspektoch od civilnej politiky odchýlilo, nie však úplne. Tak isto zohľadňujem fakt, že zahranično-politická pozícia Nemecka sa v porovnaní s minulým storočným značne zmenila, a preto je odklon od civilnej mocnosti prirodzeným javom.
|
|
|
Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnější energetickou politikou Německa se zaměřením na německo-ruskou energetickou spolupráci a projekty Nord Stream I a II. Cílem práce je hledat rozporuplnosti v německém jednání na příkladu daného projektu, ve kterém se prolínají strategické zájmy na straně jedné a hodnoty na straně druhé. Práce proto pracuje s konceptem Jakuba Eberleho, který označuje Německo za tzv. "dividual actor" (v češtině jako rozpolcený aktér). Tento koncept umožňuje pracovat se zmíněnými rozporuplnostmi a hledá v německé politice znaky "geo-economic power" (upřednostnění strategických a především obchodních zájmů) a naopak také znaky "civilian power" (spíše hodnotová politika). Práce si tak klade za cíl přispět k debatě o rolích německé zahraniční politiky. Mimo to je také analyzována německá vnitřní energetická politika, která vytváří východiska pro energetickou politiku vnější. Práce je zaměřena především na zemní plyn a jeho význam v německém energetickém mixu a také na míru závislosti na jeho dovozu. Zvláštní důraz je pak kladen na import této energetické suroviny a již zmíněné přepravní trasy - plynovody Nord Stream I a II. Práce si dále klade za cíl přispět také k výzkumu německo-ruských vztahů, jimž je věnován značný prostor. Kromě energetické spolupráce je analyzován také obecný...
|
|
|
Německo v českém denním tisku: Stereotypy a "obraz toho druhého" v komentářích a názorech ve volebním roce 2017
Stojanovová, Kamila ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Práce vycházející z konstruktivistické tradice studia médií se v kontextu role Německa jako civilní mocnosti a hegemona Evropské unie zabývá tím, do jaké míry se argumenty vyplývající z asymetrie partnerství mezi Českou republikou a Německem v rovině vzájemných vztahů, zahraniční politiky obou států a témat, jako byly v posledních deseti letech například odlišné koncepce energetické politiky, projevovaly v komentářích a názorech v českém seriózním denním tisku v souvislosti s německými parlamentními volbami v roce 2017. Kromě teorie sociální konstrukce reality v této práci nachází uplatnění také koncept teorie rolí, jenž pomáhá vysvětlit roli Německa jako civilní mocnosti a proces formování jeho identity. Práce předkládá výsledky výzkumu, jehož cílem bylo pomocí kritické diskurzivní analýzy (CDA) formulovat hypotézy týkající se způsobu konstrukce obrazu Německa jako "toho druhého" ve smyslu van Dijkova ideologického čtverce "my versus oni" a přítomnosti stereotypů v komentářích a názorech českých seriózních deníků. Formulované hypotézy se posléze staly základem pro kvantitativní obsahovou analýzu provedenou na výzkumném vzorku 59 článků publikovaných v denících Mladá fronta DNES, Právo, Lidové noviny a Hospodářské noviny.
|
|
|
Vztah Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi
Janatková, Karolína ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem Spolkové republiky Německa k intervenci v Libyi. Cílem této diplomové práce je přinést odpověď na otázku: "Proč Německo nepodpořilo intervenci v Libyi?". Německo bylo poté, co se zdrželo hlasování o rezoluci č. 1973, kritizováno za nepokračování v trendu ochrany lidských práv. Odmítnutím intervence SRN opět potvrdila, že je stále velmi skeptická vůči zapojení svých vojenských prostředků v zahraničí. Hlasování Rady bezpečnosti bylo milníkem nejen v dějinách Německa, ale také v dějinách mezinárodního společenství, neboť to bylo poprvé, kdy dala Rada bezpečnosti OSN souhlas k použití vojenské síly proti fungujícímu státu s výslovným cílem chránit civilní obyvatelstvo. Tato diplomová práce je zpracována formou jednopřípadové studie, prostřednictvím které autorka zkoumá velmi specifickou situaci, kdy se Německo v roce 2011 rozhodlo zdržet se hlasování o intervenci do Libye. Teoretická část práce vychází z konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů, dále je věnována pozornost pojmům: civilní mocnost, multilateralismus, kultura zdrženlivosti a důraz na ochranu lidských práv. Tyto pojmy jsou charakteristickými znaky německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Teoretická část práce se rovněž zabývá definicí konceptu Responsibility to Protect. Cílem této práce je...
|
|
|
Status Německa jako civilní mocnosti po zapojení do operace Enduring Freedom
Ristemiová, Linda ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Predmetom bakalárskej práce je status Nemecka ako civilnej mocnosti po jeho zapojení do vojny proti terorizmu, konkrétne do operácie Enduring Freedom. Vychádzam z teórie civilnej mocnosti, prevažne postavenej na dielach Hannsa Maulla a iných autorov, ktorý s teóriou pracovali po ňom. V empirickej analýze sa práca venuje zapojeniu Nemecka do operácie Enduring Freedom, tak isto rozoberá politický diskurz, proces schvalovania mandátu a politický a mediálny diskurz k tejto tematike. V krátkosti sa práca dotýka aj operácie ISAF, ktorá prebiehala časovo paralelne a pomáha čitateľovi posúdiť rozdiel a kontroverznosť voči operaci OEF, ktorá je hlavným predmetom skúmania práce. Záverečnú argumentáciu pomáha stanoviť tak isto historické vymedzenie Nemecka ako civilnej mocnosti, tak isto krátka charakteristika odklonu Nemecka od svojho statusu v 90. rokoch 20. storočia. Na základe teoretického vymedzenia a empirickej analýzy v závere práce konštatujem, že Nemecko sa v mnohých kľúčových aspektoch od civilnej politiky odchýlilo, nie však úplne. Tak isto zohľadňujem fakt, že zahranično-politická pozícia Nemecka sa v porovnaní s minulým storočným značne zmenila, a preto je odklon od civilnej mocnosti prirodzeným javom.
|
|
|
Německo a cesta Ukrajiny k nepodepsání asociační dohody
Svobodová, Tereza ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou německé zahraniční politiky na příkladu vyjednávání asociační dohody mezi Ukrajinou a EU v letech 2007 až 2013. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaké zájmy v tomto konkrétním případě Německo sledovalo a zda jeho chování odpovídalo spíše konceptu civilní mocnosti, nebo konceptu geoekonomické mocnosti. Dalším cílem je analyzovat, jaké chyby Německo při vyjednávání udělalo. Práce se nejprve zabývá východisky německé zahraniční politiky a Evropskou politikou sousedství, zejména Východnímu partnerství, a rolí Německa v nich. Hlavní kapitola zkoumá chronologicky vývoj vyjednávání a soustředí se především na tiskové zprávy, prohlášení a další projevy klíčových německých politiků. Ty poměřuje s předem stanovenými kritérii pro přiřazení k jednomu z vybraných konceptů. Práce dochází k závěru, že Německo se v tomto případě chovalo spíše jako civilní mocnost, protože se snažilo vztahy multilateralizovat, kladlo velký důraz na principy a hodnoty a vyhýbalo se konfrontacím. Chybou Německa bylo, že nevěnovalo vyjednávání dostatečnou pozornost a nemělo žádnou jasnou strategii pro daný region. Svou pasivitou a nedostatečným zájmem o Ukrajinu jako takovou přispělo k nezdárnému konci vyjednávání.
|
host ::
RSS.