|
|
Obrazy z kulturních a sociálních dějin Českého Krumlova 1890 - 1950. podtitul: Mikrohistorická sonda na základě analýzy fotografií fotoateliéru Seidel
Borovková, Eliška ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem fotografie a jejím vztahem ke společnosti. Práce se pokouší o mikrohistorickou sondu do kulturních a sociálních dějin města Český Krumlov v letech 1890 - 1950. Jako hlavní zdroj využívá archiv Musea Fotoateliér Seidel (fotografie, účetní knihy, zákaznické knihy, deníky). V interakci s dalšími prameny (matriky, statistiky ze sčítání lidu, záznamy živnostenských a obchodních spolků) sleduje, jak fotografie odráží sociální status fotografovaných a co prozrazuje o jejich vztahu k tomuto médiu a k samotnému aktu fotografování. Práce vychází z analýzy a komparace těchto pramenů na základě inspirace z odborné literatury k tématu fotografie (Jaroslav Anděl, Pierre Bourdieu, Roland Barthes). Částečně se práce dotýká i problémů fotografie jako možného pramene historiografického poznání. Klíčová slova Český Krumlov, fotografie, Seidel, kulturní dějiny, sociální dějiny, portrét, fotoateliér, 1890 - 1950
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Dějiny Bukovce do konce 17. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna, představené od nejstarší historie do konce 17. století. Starobylá obec Bukovec patří k nejstarším vesnicím v oblasti. Její dominantu tvoří v jádru pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století. Jak navíc dokazuje predikát "z Bukovce", stálo ve vesnici již koncem 12. století rovněž feudální sídlo. Centrum panství však bylo v polovině 14. století přeneseno do sousedních Čečovic, a Bukovec se stal centrem farnosti. Představena je také historie vsi v době husitských válek a v době pohusitské. Roku 1546 se pak stal Bukovec součástí lobkowiczkého dominia v Horšovském Týně. Prvním zachycením sociálních a majetkových poměrů ve vsi je urbář z roku 1587, jehož příslušné části tato práce rozebírá. Další zdroje informací o sociální historii obce máme až z doby po třicetileté válce. Jedná se především o Berní rulu z poloviny 17. století a nejstarší dochovanou matriku, pocházející až z roku 1672. Práce se tak snaží představit nejdůležitější etapy vývoje Bukovce a jeho sociální poměry na konci 16. a v průběhu 17. století, jak jen je dovolují zmapovat kusé historické prameny. Klíčová slova Bukovec, historiografie, panství Čečovice, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze
Motl, Jaroslav ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze Předkládaná práce si klade za cíl sledovat problematiku prezentace exotických zemí českými cestovateli. Pozornost je zaměřena především na osobu Enrique Stanka Vráze, jeho dílo a způsoby propagace cizích krajů. Přednášky, výstavy a cestopisy cestovatelů byly na konci 19. století a první polovině 20. století významnou součástí informování veřejnosti o cizích zemích. Území ležící za hranicemi Evropy přitahovala nejen osoby, které se je vydávaly navštívit a bezprostředně poznat. Touha po jejich poznání rezonovala také u lidí, kteří nemohli nebo nechtěli opustit své domovy. Poptávku po informacích z exotických koutů naší planety realizovalo nemnoho českých cestovatelů, kteří se rozhodli o své zkušenosti podělit s českou veřejností. Středem zájmu budou způsoby této realizace a přístup cestovatelů k jedinečným informacím. Hlavním předmětem studia budou archivní materiály z fondů Náprstkova muzea a sekundární literatura z okruhu cestování a orientalismu.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
|
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620
Šmíd, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachová, hana (oponent)
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620 Tato diplomová práce pojednává o roli kriminality v každodenním životě na náchodském panství a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620. Pokusil jsem se popsat způsob práce městských soudů. Jak přistupovali k jednotlivým deliktům a s jakými svody raněnovověkého práva pracovaly. Provedl jsem statistické vyhodnocení všech kriminálních deliktů, o nichž byl nalezen záznam v náchodském, či nymburském archivu. Pracoval jsem především se smolnými knihami a doplňkovým soudním materiálem včetně ortelních manuálů apelačního soudu, které jsou uloženy v Praze. Využil jsem moderních historických metod (např. historická antropologie a mikrohistorie) i klasických postupů právní historie. Snažil jsem se objasnit postoje raněnovověké společnosti ke kriminálním deliktům i problematickým fenoménům jako je předmanželský sex, sebevražda, znásilnění a čarodějnictví. Zabýval jsem se také skladnou trestů, které městské soudy vynesly. Dále jsem sledoval fakt, že rozhodnutí soudu bylo možné zvrátit. Soud byl otevřen přímluvám přátel odsouzených, vrchnostenských úředníků i místních kněží. Došel jsem k závěru, že nebylo velkých rozdílů mezi prací náchodského a nymburského soudu. Je zřejmé, že jako všechny městské...
|
|
|
Zajištění jedince v tradičním vesnickém společenství
Boudová, Jitka ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zajištění jedince v různých kontextech. To, na jakém místě společenské struktury se člen komunity nacházel, ovlivňovalo jeho možnosti zajištění, práva a povinnosti, proto je v první kapitole představena sociální struktura vesnice. Text se dále věnuje uspořádání vztahů - z pozice panovník-vrchnost-poddaný a uspořádání vztahů uvnitř komunity vesnice. Zachyceny jsou strategie státního aparátu z hlediska sociální správy, též je představeno zajištění soukromoprávní i obyčejové. V neposlední řadě jsou blíže popsány tři konkrétní způsoby zajištění jedince - majetkové vypořádání a právo dědit, zajištění jedince i zbytku rodiny při vstupu do manželství a zajištění ve stáří - institut výměnku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
|
host ::
RSS.