|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
| |
|
|
(N)ostalgie: Obraz dětství a mládí v socialismu v literatuře po r. 1989
Cermonová, Klára ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce byla analýza obrazů normalizace tak, jak jsou konstruovány v současné české literatuře po roce 1989. Materiálem byly vzpomínkové prózy zachycující dětství a mládí v socialismu, tedy tzv. malé dějiny (rodinné vzpomínání, obrazy dětství, mládí a dospívání). Práce popisuje zákonitosti, které jsou pro toto vzpomínání na socialismus charakteristické, určuje, jak a na co se vzpomíná, a analyzuje, jakým způsobem a čím je vzpomínání ovlivňováno ve vztahu k obrazu dětství a mládí v této době.
|
|
|
Komentovaný překlad: Ahbe, Thomas. Ostalgie. Erfurt: LZT, 2005. Vybrané kapitoly.
Hájek, Matouš ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce sestává ze dvou základních částí - překladu a jeho teoretické reflexe. Náplní překladové části je převod vybraných kapitol německojazyčné sociologické studie Thomase Ahbeho do češtiny. Tato studie se zabývá v českém kontextu relativně málo známou problematikou ostalgie. V navazující teoretické části práce je text nejprve podroben překladatelské analýze dle modelu Christiane Nordové, dále je vytyčena metoda překladu a konečně jsou pojmenovány překladatelské problémy a vzniklé posuny. Závěr shrnuje především mezikulturní aspekt překladu.
|
|
|
Fenomén ostalgie v nových spolkových zemích SRN
Vágnerová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ostalgie v nových spolkových zemích SRN. Jedná se o specifickou formu nostalgie po každodenním životě v NDR, která se stala základem retro stylu, postupem času rozšířeného do mnoha oblastí každodenního života SRN. Pro pochopení této nostalgie je nutné brát ji v kontextu s problémy, kterým museli obyvatelé nových spolkových zemí v SRN čelit. Ostalgie vznikla jako následek zklamání z porevoluční situace, a proto práce nejprve pojednává o problematickém procesu znovusjednocování Německa. Hlavním tématem práce jsou však podoby ostalgie, z nichž je pozornost zaměřena na tzv. Ostalgie-Partys, návrat zaniklých východoněmeckých výrobků, podoby ostalgie na internetu, její zobrazení německým filmem, tzv. Ostalgie-shows a další nositele ostalgie. Cílem práce je ukázat, že ostalgie se zaměřuje na kulturu a každodenní život v NDR, a neznamená touhu návratu jejího režimu. Práce poukazuje i na problém odlišnosti mezi západními a východními Němci a představuje ostalgii jako fenomén, který může sjednocení těchto dvou dílčích německých společností spíše napomoci, než překážet.
|
|
|
Ostalgie v českém výtvarném umění
HULEOVÁ, Markéta
Diplomová práce Ostalgie v českém výtvarném umění shrnuje uměleckou tvorbu nedávné české historie padesátých a šedesátých let 20. století a zásadní pojem této české kulturní doby - socialistický realismus. V opozici, termínu socialistický realismus, stojí termín Ostalgie, moderní termín pro nostalgickou vzpomínku na dobu normalizace. Cílem teoretické části této práce je vysvětlení obou hlavních termínů a zaměření se na kulturní aspekty, které nám doba sociálně reálného života přinesla nebo se snažila odepřít. V praktické části navazuji na teoretickou část v tvorbě plakátu, který je veden v retro ostalgickém duchu.
|
|
|
Návrat starých značek jako fenomén ostalgie v České republice?
MAXA, Ondřej
Tato diplomová práce má za cíl popsat a vysvětlit proces návratu obchodních značek a produktů z dob socialismu v Československu. Práce bude rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se zabývá obecným seznámením s ostaligií jako takovou, včetně krátkého nastínění průběhu ostalgie v jiných zemích bývalého východního bloku. Dále je práce zaměřena na rozbor toho, co vede dnešní populaci ČR k těmto ostalgickým vzpomínkám a jakou konkrétní podobu na sebe ostalgie u nás bere. Na základě čeho se například vracejí Kofola, céčka, botas apod . Jak se to všechno dá vysvětlit, zda tento jev nemá souvislost s přáním lidí, aby se tyto časy a režim vrátily zpět? Zda se tedy jedná pouze o nostalgii, nebo jde opravdu o ostalgii? Praktická část bude obsahovat dotazník týkající se ostalgie, jak dnešní střední generace vzpomíná na mládí v socialismu, jak na ně působí návrat starých značek spotřebního zboží, nebo jaké jiné značky by si přáli ještě vidět. Zároveň to bude průzkum toho, jak jsou lidé spokojeni s dnešní politickou situací. Závěr práce je věnován rozboru dotazníkové části a z něj plynoucí výsledky.
|
|
|
Ostalgie v české společnosti
Sahánková, Barbora ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "ostalgie" v současné společnosti ČR. Zanalyzuji postoj pamětníků k období šedesátých let 20. století v Československu a pokusím se objasnit, zda mají případné pocity nostalgie racionální základ (lepší životní úroveň, pracovně právní podmínky, sociální zabezpečení ap.) anebo se jedná o subjektivní vnímání minulosti ve spojitosti se stářím. V první části práce vysvětlím, jakými způsoby se pojem "ostalgie" u obyvatel bývalé NDR projevuje. Jednotlivé aspekty pak přenesu do české společnosti a budu je podrobněji analyzovat. Práce bude vycházet nevydaných pramenů, dále z monografií a odborných studií české, německé a anglické provenience, a to za využití metod oral history, sociálních dějin a dějin každodennosti.
|
host ::
RSS.