|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
| |
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
| |
|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé Právo a Mladá fronta
Šafář, Ondřej ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Ondřej Šafář Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta Diplomová práce Praha 2016 Anotace (abstrakt) Diplomová práce "Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta" se zaměřuje na způsob, jakým vybraná československá média reflektovala povstání, jež proběhla v 50. letech v okolních zemích pod sovětskou sférou vlivu. V práci je popsán politický vývoj v Československu od konce 2. světové války do roku 1956. Dále je zaznamenán vývoj, struktura a systému řízení médií v tomto období v Československu včetně historie sledovaných deníků Rudého Práva a Mladé fronty. Podrobně jsou zachyceny okolnosti vzniku i průběh všech tří povstání v NDR, Polsku a Maďarsku. Teoretická část diplomové práce přibližuje základní koncepty (především ideologii, propagandu, hegemonii a diskurz) pro praktickou část práce. Ta představuje kvalitativní výzkum deníků Rudé právo a Mladá fronta ve vybraných obdobích v letech 1953-1956. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak tato média informovala o výše zmíněných událostech. Výzkum...
|
|
|
Vyrovnávání se s komunistickým režimem ve SRN prostřednictvím tzv. Gauckova úřadu v letech 2000 - 2011 pod vedením Marianne Birthler
Veselá, Terezie ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá představením Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty bývalé Státní bezpečnosti NDR jako jedné z možností, jak se vyrovnat s komunistickou minulostí. Práce je zaměřena na období úřadu pod vedením Marianne Birthler, jež ho vedla v letech 2000 až 2011. Toto období není v české literatuře dosud zpracováno a nabízí pomyslné navázání na již vzniklé publikace týkající se především prvního období úřadu, tj. prvních deset let pod vedením Joachima Gaucka. Cílem práce je prostřednictvím přiblížení úřadu pod vedením Marianne Birthler zodpovědět otázky, zda došlo k posunům oproti předchozímu období úřadu pod vedením Joachimem Gauckem, a jak byla koncepce úřadu transformována v tomto následujícím období. Instituci se podařilo etablovat jako účinný nástroj pro vyrovnávání se s minulostí, což dokazují vysoké počty stále podávaných žádostí o nahlížení do spisu s informacemi, které byly nasbírány východoněmeckou tajnou službou Stasi. Úřad je zároveň symbolem a vzorem pro podobné instituce etablující se zpožděním v ostatních postkomunistických zemích.
|
|
|
Politický systém a socioekonomické proměny v NDR: 1958 - 1968
Rudý, Jakub ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se si klade za cíl pomoci historické (diachronní) komparace srovnat základní aspekty politického, hospodářského a sociálního vývoje Německé demokratické republiky (NDR) mezi lety 1958 - 1963 s přesahem do roku 1968. Mezníkem mezi srovnávanými obdobími je stavba Berlínské zdi v roce 1961. V této souvislosti se práce zaměřuje na otázku, do jaké míry byl vnitřní vývoj v NDR po roce 1961 (ne)kontinuální. Jinými slovy otázka zní, je-li možno proměnu politického režimu a socioekonomických reálií ve vývoji země po roce 1961 považovat za přirozené pokračování předešlého vývoje, které sice proměňuje prostředky a reformuluje cíle, ale zachovává svůj původní charakter a zaměření. Nebo je potřeba k ní přistupovat jako k odklonu od předešlého vývoje a budování kvalitativně odlišného režimu.
|
|
|
The Democratic Transition of Czechoslovakia, the German Democratic Republic and their Successor States, with Particular Focus on the Geopolitical Framework after 1989
Holtschke, Eric ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
(by Eric Holtschke) The end of the Cold War and thus the collapse of the Eastern Bloc was, in the words of Mary Farrell, "one of the late twentieth century's defining moments"1 : Communist rule in Central and Eastern Europe collapsed, opening up the road to democracy together with freedom of speech, freedom of thought and free elections, as well as free and independent movement of people. The end of the Cold War, which started as a direct result of the Second World War, came about by means of mass demonstrations, the first of which took place in Plauen (GDR) on 7 October 1989. Only a few months later, no-one could be sure how the world would develop. The so-called 'voice' was followed by 'exit' in the German Democratic Republic - and the Czechoslovakians were close to the events taking place in the embassy of the Federal Republic of Germany in Prague. The end of the autocratic system was followed by the process of democratisation, characterised by upheavals and the restructuring of political conditions. Free and independent elections marked the end of democratisation in both the German Democratic Republic and Czechoslovakia. The consolidation period was determined by the dissolution of both of the aforementioned countries, succeeded by 1) the absorption of the entirety of former East German...
|
host ::
RSS.