|
|
Vliv aktivity - inaktivity na kognitivní funkce člověka
Mandlík, Kryštof ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
V rámci této diplomové práce jsme se zabývali vlivem pohybu na kognici člověka. Vycházíme z již prokázaného vlivu pohybu na ascendentní retikulární aktivační systém, který s exekutivní funkcí mozku úzce souvisí. Měření probíhalo ve dvou odlišných věkových skupinách. Jako kontrolní byla použita skupina studentů v klidu. Fyzická aktivita probíhala formou svižné chůze. Samotné měření kognitivních funkcí bylo založeno na přímém měření paměti typu recall test a na fonologickém testu verbální fluence. Standardizované dotazníky typu Montrealského kognitivního testu či MMSE jsou pro naše měření nevhodné, protože jsou určeny k testování kognitivních poruch a nejsou uzpůsobeny pro testování zdravého člověka. Cílem práce bylo přinést další poznatky o dané problematice a zamyslet se nad jejím uplatněním. Nepodařilo se nám ověřit statisticky významný pozitivní vliv fyzické aktivity na kognici člověka.
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek
Valtová, Nela ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity u kognitivně superiorních seniorek Cíle: Cílem diplomové práce je popsat úroveň pohybové aktivity (PA) u kognitivně superiorních seniorek a porovnat ji s úrovní PA stejně starých žen. Dalším cílem je prozkoumat vztahy mezi PA, antropometrickými parametry a kognitivními funkcemi u této skupiny seniorek. Metody: Do průřezového šetření bylo zahrnuto celkem 90 žen starších 80 let (průměrný věk 83,4±3,3 let), které deklarovaly pravidelnou PA ve středním věku. Testování probíhalo formou rozhovoru se sběrem mnoha anamnestických údajů, dotazníkovým šetřením a měřením obvodu pasu. Metodou zjišťování aktuální úrovně PA byl dotazník IPAQ-E, pro hodnocení kognitivních funkcí byly využity testy MMSE, RAVLT, BNT-2, TMT a VF. Výsledky: Ženy ve věku nad 80 let stráví průměrně 5,03 ± 2,3 hod/den sezením, 181 ± 127,5 minut/den chůzí, 167,4 ± 97,8 min/den mírnou PA (v 5 dnech v týdnu), 48 ± 84,4 minut/den vysoce PA (v 1 dnu v týdnu) a jejich průměrný energetický výdej je 8560,2 MET minut za týden. Na základě hodnocení kognitivních funkcí se ukázalo, že ve výzkumném souboru se nachází 33 % žen se statusem kognitivního SuperAgingu (SA). Dle dat z dotazníku IPAQ-E lze uvést, že SA ženy vydávají statisticky významně méně energie, avšak neexistují významné rozdíly ve frekvenci a typu...
|
|
|
Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let
Zbořilová, Darina ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vztah mezi konzumací alkoholu a sémantickou verbální fluencí u seniorů nad 65 let Cíle: Zjistit spojitost mezi konzumací alkoholu a jednou ze složek paměti - sémantickou verbální fluencí u seniorů na 65 let. Metody: V rámci diplomové práce byla provedena sekundární analýza dat z mezinárodní průřezové studie, která je součástí projektu Survey of Health Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Pro účely této diplomové práce byli účastníci studie rozděleni do šesti kategorií podle dosaženého stupně vzdělání, a to jak muži, tak ženy. V rámci analýzy dat byly vypočítány generalizované lineární modely pro každou z výše zmíněných kategorií zvláště. Výsledky: Průzkum zahrnoval celkem 41 224 účastníků průměrný věk 75,1 ± 7,4 let, z nichž bylo 22 737 žen a 18 487 mužů. 83,0 % účastníků uvedlo, že nepožili žádný alkohol poslední tři měsíce před testováním. Četnější konzumace alkoholu byla v několika kategoriích dle vzdělání spojena s nižší výkonností v testu sémantické verbální fluence (p<0,001). Tento vztah byl především u účastníků s nižším vzděláním, kde u konzumace pět nebo šest dní v týdnu byl nestandardizovaná regresní koeficient B = -1,416 (p = 0,045) u žen a u mužů konzumujících alkohol tři nebo čtyři dny v týdnu B = -1,128 (p = 0,002). Závěr: Výsledky naznačují, že existuje vztah mezi...
|
|
|
Specifika ergoterapie u pacientů, kteří přežili holocaust.
Freislebenová, Lenka ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Lenka Freislebenová Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Specifika ergoterapie u pacientů, kteří přežili holocaust Abstrakt diplomové práce: S klienty, kteří přežili holocaust, se můžeme setkat v jakémkoliv zdravotnickém či sociálním zařízení při výkonu profese ergoterapeuta. Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření návrhu ergoterapeutického programu u židovských seniorů, kteří přežili holocaust, se zdůrazněním prvků reminiscenční terapie. Jedním z dílčích cílů této diplomové práce bylo sepsat 10 doporučení, co je pro tyto pacienty specifické. Druhým dílčím cílem bylo zjištění subjektivního pohledu klientů sběrem biografií prováděným v rámci ergoterapie pomocí krátkého dotazníku individuálně sestaveného pro tuto diplomovou práci. Vytvoření návrhu ergoterapeutického programu proběhlo na základě sesbíraných biografií 2 klientů Domova sociální péče Hagibor. Tyto biografie poté sloužily k vytvoření individuálních plánů péče těchto 2 klientů. Klíčová slova: Holocaust, přeživší holocaustu, reminiscenční terapie, reminiscence, biografie, kognitivní funkce, ergoterapie, life review terapie
|
|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
| |
|
|
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří
Matušková, Veronika ; Vyhnálek, Martin (vedoucí práce) ; Kopeček, Miloslav (oponent) ; Mitterová, Kristína (oponent)
Neuropsychiatrické a kognitivní aspekty časných stádií Alzheimerovy choroby a ostatních neurodegenerativních onemocnění ve stáří Abstrakt Časná diagnostika Alzheimerovy nemoci (AN) je v současnosti zaměřená na stádia předcházející syndrom demence, tedy na stádium preklinické, a stádium mírné kognitivní poruchy (MCI). Průkaz AN pomocí specifických biomarkerů přítomnosti beta amyloidu a tau proteinu je však v klinické praxi omezeně dostupný a mnohdy nákladný či invazivní. Zjišťování časných klinických známek AN má tedy nadále své nezastupitelné místo. Cílem této disertační práce je přispět k časné diagnostice AN zkoumáním specifických kognitivních markerů a neuropsychiatrických symptomů (NPS), kterým se dosud nevěnovala dostatečná výzkumná i klinická pozornost. První studie představuje kritéria pro tzv. mírnou behaviorální poruchu (MBI), syndrom analogický mírné kognitivní poruše (MCI) popisující nově vzniklé a přetrvávající NPS ve starším věku, a mapuje příznaky MBI napříč kognitivním spektrem prostřednictvím dotazníku mírné behaviorální poruchy (MBI-C), přeloženého a adaptovaného v rámci studie. Druhá studie ukazuje, že závažnost příznaků dle MBI-C, zejména poruch kontroly impulzů a motivace u nedementních starších osob, souvisí s nižším objemem či tloušťkou struktur v mediálním temporálním laloku (tj....
|
|
| |
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobu
POLACHOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na problematiku komunikace při sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji charakteristiku, příznaky, rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Dále popisuji problematiku komunikace sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a rodinných příslušníků s klienty s Alzheimerovou chorobou. Praktické část obsahuje výzkum metodou dotazování. Pomocí dotazníku jsem zjistila, zda je komunikace důležitá v sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou a jaké problémy jsou s ní spojené. Dotazovala jsem se ve 2 sociálních zařízeních, které poskytují komplexní služby klientům s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Kognitivní trénink jako součást fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě.
ZACHAŘOVÁ, Judita
Tématem mé bakalářské práce je "Kognitivní trénink jako součást fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě". Cévní mozková příhoda je závažné neurologické onemocnění, které se vyznačuje vysokými procenty následné invalidity a také mortality. Vzniká na podkladě vaskulární poruchy a vyznačuje se specifickými příznaky. S tímto častým onemocněním se setkáváme u stále většího množství populace a to i mezi mladšími ročníky. Hlavním cílem práce bylo přiblížit problematiku cévní mozkové příhody a to společně s problematikou jejího vlivu na kognitivní funkce. Jako další cíl bylo navržení, uskutečnění a zhodnocení fyzioterapeutických postupů s prvky kognitivního tréninku u vybraných pacientů. V teoretické části je obsažen popis problematiky cévní mozkové příhody a to s jejími projevy, dopady a způsoby léčby tohoto onemocnění. Následovně jsou popsány jednotlivé kognitivní funkce, kognitivní deficit, léčba, kognitivní trénink a rehabilitace společně s motoricko-kognitivním tréninkem a testováním. Praktická část byla vyhotovena pomocí kvalitativního výzkumu, který byl proveden na třech pacientech po cévní mozkové příhodě s kognitivním deficitem, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Výzkum obsahoval kineziologický a neurologický rozbor a testování kognitivních funkcí. Dle získaných dat byl pro pacienty sestaven individuální krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Fyzioterapie s prvky kognitivního tréninku aplikovaného během tréninku chůze probíhala po dobu dvou týdnů na daném oddělení. Terapie byla u všech pacientů úspěšná a prokazovala zlepšení motorických funkcí v postižených končetinách a v oblasti stereotypu chůze. Kognitivní funkce dle dosažených výsledků Mini-Mental State Examination také vykazovaly zlepšení u všech pacientů.
|
host ::
RSS.