|
|
Fenomén hybridního působení státních i nestátních aktérů
Havlík, Martin ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou hybridního působení státních a nestátních aktérů využívajících široké spektrum nástrojů moci k prosazování vlastních zájmů. Primárním záměrem je vztažení obsahu ke konceptu bezpečnosti podle Kodaňské školy, která jako jedna z nejvýznamnějších přispěla ve druhé polovině 20. století po rozpadu bipolárního uspořádání světa k rozšíření sledovaných dimenzí bezpečnosti a také k novému širšímu pojetí souvisejících referenčních objektů. Vymezení nosných konceptů bezpečnosti je dále rozšířeno o CLAUSEWITZOVO pojetí války a americký koncept Theory of Victory. Na úvodní teorie navazuje analýza klíčových teoretických aparátů významných západních, ruských a čínských bezpečnostních expertů, které jsou následně porovnány ve vztahu k podstatným faktorům jednotlivých hybridních přístupů. Práce dále zevrubně popisuje signifikantní kategorie nástrojů moci typu soft power, hard power, smart power a sharp power. Důležitou součástí práce je také analýza státních, nestátních a proxy-státních aktérů, jakožto hlavních nositelů, uživatelů a reprezentantů hybridního působení. V této souvislosti je klíčovým determinantem zvolený referenční objekt v podobě České republiky. Pro doplnění problematiky je v práci zařazena také související oblast čelení hybridním hrozbám a hybridnímu působení...
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na percepci migrace do ČR
Poláková, Michaela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním dopadů pandemie COVID-19 na percepci migrace do České republiky skrze optiku teorie sekuritizace. Propuknutí pandemie COVID-19 znamenalo celosvětový milník ve vývoji všech oblastí běžného života, které byly v mnoha případech s okamžitou platností pozastaveny s cílem zamezit šíření nakažlivého onemocnění, a migrace v tomto případě nebyla výjimkou. Po vyhlášení nouzového stavu v České republice z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s novým koronavirem v březnu 2020 byl následně zakázán vstup všem cizincům do země, a na dobu neurčitou zastavena veškerá migrační řízení. Projekt pracuje s hypotézou, že migrace byla sekuritizována skrze tato omezení přijatá s cílem zastavení šíření nákazy, ve jménu ochrany veřejného zdraví. Práce analyzuje změny v percepci migrace v porovnání s předpandemickou situací, kroky české vlády směrem k migraci v době pandemie, a její vnímání. Cílem této práce je tak přiblížit změny v percepci migrace vlivem propuknutí pandemie COVID-19, a popsat, jak tyto změny ovlivnily další sekuritizaci migrace.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
|
|
|
Securitising Nuclear Energy: Analysis of speech acts related to the possible construction of a new reactor at the existing Dukovany Nuclear Power Station
Dytrych, Simon ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se týká pokusů o sekuritizaci v souvislosti s plánovanou výstavbou nového reaktoru v JE Dukovany. Jejím cílem proto bylo najít, analyzovat a vysvětlit řečové akty spojené se sekuritizací plánovaného reaktoru v období od léta 2015 do prosince 2020 s využitím kritické analýzy diskurzu. Výsledky ukazují, že projevy sekuritizace v české veřejné sféře existují. Formulují je zejména čtyři skupiny aktérů: zástupci Rakouska, české nevládní environmentální organizace, vládní představitelé a politická opozice. Tito aktéři sledují různé cíle: zastavit stavbu reaktoru, realizovat stavbu reaktoru, nebo ovlivnit způsob, jakým stavba proběhne. Ve výsledku byl nalezen jeden případ úspěšné sekuritizace: Česká vláda dokázala pomocí bezpečnostních argumentů vynutit mimořádná opatření, která se odchylují od standardních demokratických procesů. Jejich cílem bylo realizovat výstavbu reaktoru. Zbývá jen dodat, že výzkum odhalil i tři důležité funkcionální aktéry, kteří se podíleli na tvorbě rzu: tajná služba BIS, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a společnost ČEZ.
|
|
|
Drogové kartely v Mexiku jako bezpečnostní hrozba pro stát
Amler, Patrik
Tématem diplomové práce jsou aktivity drogových kartelů v Mexiku, které mohou působit jako hrozba pro daný stát. Pro posuzování závažnosti hrozeb byl využit koncept bezpečnosti, který nabízí představitelé Kodaňské školy. Ti dělí bezpečnost na pět sektorů a umožňují nám tedy hlubší analýzu. Jedná se o případovou studii, kdy je do hloubky zkoumáno několik málo případů. Hlavním cílem je tedy posoudit zda-li činnost mexických drogových kartelů představuje objektivní hrozbu pro daný stát. V rámci naší práce jsme si stanovili i vedlejší cíl. Ten spočívá ve srovnání přístupů bývalých prezidentů Mexika Felipe Calderóna a Enrique Peña Nieta v kontextu boje proti drogovým kartelům. Budeme se tedy soustředit na společné, ale i rozdílné znaky v příslušné politice obou aktérů.
|
|
|
Securitization of HIV/AIDS in South Africa, 2000-2018
Roudnická, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
HIV/AIDS představuje již po mnoho desítek let jeden z největších celosvětových zdravotních problémů. I proto přilákal pozornost akademiků z mnoha vědních oborů, včetně oboru bezpečnostních studií. Tato diplomová práce chce přispět do debaty, která se rozvinula kolem problematiky sekuritizace HIV/AIDS. Hlavním cílem této práce je aplikace teoretického rámce Kodaňské školy na případ pandemie HIV/AIDS, zhodnotit, zdali je možné vysvětlit reakci relevantních mezinárodních aktérů na tuto pandemii optikou teorie sekuritizace, a poté zhodnotit úspěšnost pokusů těchto aktérů o sekuritizaci na případu epidemie HIV/AIDS v Jihoafrické republice. Případ Jihoafrické republiky byl vybrán, neboť již dlouhodobě patří mezi nejhůře zasažené státy na světě. Po představení teorie sekuritizace Kodaňské školy a jejích kritiků se práce zaměří na HIV a AIDS, vysvětlení virologických a epidemiologických charakteristik tohoto onemocnění, jeho původ a vývoj. Práce dále pokračuje představením současného stavu epidemie v Jihoafrické republice a zhodnocením, jaký vliv měla politika segregace a apartheidu na jejím šíření. Tato práce poté prozkoumá diskurs potenciálních sekuritizačních aktérů ve snaze nalézt důkazy o pokusech sekuritizovat HIV/AIDS. Následně jsou rozebrány výsledky těchto pokusů v kontextu nové Jihoafrické republiky.
|
|
|
Israel and the BDS Movement in the Context of Securitization Theory
Mangunda, Laura ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
1 Abstrakt Táto práca sa zaoberá prípadovou štúdiou prístupu Izraela k hnutiu BDS z pohľadu teórie sekuritizácie, konkrétne z pohľadu politického sektoru bezpečnosti. Táto práca, nasledujúc nový vývoj a rekonceptualizácie v teórií, ktoré poukazujú na zohľadnenie kontextu bezpečnosti a na fenomén nemimoriadnych bezpečnostných opatrení pri určovaní úspechu sekurizitácie, má dva ciele. Prvým cieľom je analyzovať ako sekuritizační aktéri sekuritizujú BDS vo vybraných prejavoch Benjamina Netanyahua, Gilada Erdana a Dannyho Danona. Druhým cieľom je poskytnúť prehľad prijatých bezpečnostných opatrení a vyhodnotiť, či bolo BDS v Izraeli úspešne sekuritizované.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
host ::
RSS.