|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
Geopolitický význam Jihočínského moře
Volf, Dominik ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Geopolitický význam Jihočínského moře" se zabývá problematikou sporu o Jihočínské moře s ohledem na to, jaký ekonomický a strategický význam tento region má. Hlavním cílem je analyzovat nároky jednotlivých zemí a pokusit se zjistit, zda tento spor má potenciál přerůst až v ozbrojený konflikt. Tento spor vznikl na základě překrývajících se teritoriálních nároků, jež si státy nacházející se v tomto regionu začaly činit po skončení druhé světové války. Jedná se pak především o různé mořské útvary, v jejichž blízkosti se nalézají značné zásoby surovin. Právě zájem na zajištění si surovinové bezpečnosti představuje hlavní problematiku sporu. Dodnes tato situace nebyla vyřešena a naopak vyvolala reakci od států nacházejících se mimo tento region. Především se pak jedná o Spojené státy americké a Japonsko. Za účelem dosažení cíle této diplomové práce je nejprve představen teoretický rámec, jímž je geopolitika a kritická geopolitika. Dále je pak představen obecný význam moří a oceánů se současnou právní úpravou. Na tomto základě jsou pak provedeny případové studie jednotlivých zemí s cílem vytvoření komparace, jež by měla objasnit současnou podobu sporu a potenciál sporu přerůst v ozbrojený konflikt.
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
FONOPs - Freedom of Navigation Operations v Jihočínském moři jako prostředek Spojených států v udržení svobodného režimu moří
Vojtuš, Michal ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce analyzuje americkou politiku udržování svobodného režimu moří prostřednictvím Programu svobodné plavby (FON Program) a analyzuje Operace na podporu svobodné plavby (FONOPs) jakožto prostředku udržení současného režimu moří, tak ho zavádí Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Práce se věnuje historii režimu moří, popisuje a analyzuje Úmluvu OSN o mořském právu. Dále se věnuje unikátní pozici Spojených států, jakožto garanta svobodného režimu moří, který ale formálně stojí mimo něj. Sleduje debatu o přistoupení ke smlouvě UNCLOS, analyzuje důvody americké neúčasti a následky z toho plynoucí. Práce analyzuje FON Program a operace FONOPs v Jihočínském moři. Jihočínské moře je problematickým regionem, který je zužován nepřiměřenými nároky států, vyhlašované v souvislosti s militarizací oblasti. Zásadní je v tomto směru pozice Číny, jakožto státu snažícího se o získání pozice regionálního hegemona. Práce popisuje průběh operací FONOPs a sleduje, jak jsou chápány dotčenými státy. Teritoriální vymezení je Jihočínské moře. Časově je práce zasazena mezi říjen 2015 a květen 2017. Práce dochází k závěřu, že FON Program je zásadní americkou politikou v udržení svobodného režimu moří. Díky operacím FONOPs jsou identifikovány nepřiměřené nároky smluvních států a je jimi demonstrována americká politika...
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
|
|
Geopolitika globálních a regionálních aktérů v Jihočínském moři
Lochman, Josef ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
GEOPOLITIKA GLOBÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá územním sporem v Jihočínském moři a jeho geopolitickými podmíněnostmi. Cílem práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek metodou systematické rešerše: Která sporná území, která jsou primárním zdrojem napětí? Které faktory mohou v budoucnu vyvolat konflikt? Jaké jsou důvody stupňované čínské aktivity v oblasti? Metoda systematické rešerše odborné literatury je použita ke shromáždění evidence a zodpovězení výzkumných otázek. Teoretický rámec práce tvoří spor mezi klasickou a kritickou geopolitikou. Zatímco státem vedená hegemonická politika je obvykle založená na dřívějším přístupu, kritická geopolitika je zejména prospěšná pro kritický pohled výzkumníka. Analýzou literatury se ukázalo, že nejvíce nárokovanými útvary v Jihočínském moři jsou Spratlyho a Paracelovy ostrovy, na které si nárokuje suverenitu nejvíce států. V rámci jejich přilehlých vod jsou velké zásoby energetických surovin potřebných k ekonomickému růstu Číny i ostatních států v oblasti. Čína roku 2010, posílená svým ekonomickým a vojenským růstem, prohlásila moře svým národním zájmem. Neústupnost a větší asertivita Číny a zvyšující se počet vojenských sil cizích států na moři zvýšily možnost, že konflikt může vyvstat pouhou špatnou...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
host ::
RSS.