|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Právní předpisy na území Toskánska v Trecentu: Dlouhá cesta od latiny k volgare
Argalášová, Marta ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou právní předpisy na území dnešního Toskánska ve čtrnáctém století. Její úvodní část se zaměřuje na obecnou politickou a správně právní situaci na daném území, historický exkurz se zabývá také právními prameny Trecenta. Druhá část se věnuje vývoji toskánštiny v Duecentu a Trecentu s přihlédnutím k právnímu jazyku. Třetí část je věnována právnímu jazyku jako celku, jeho specifikům a zvláštnostem v lexiku i v morfosyntaxi. Závěrečná kapitola je zaměřena na praktický jazykový rozbor právního textu ze čtrnáctého století, Statuti dell'Opera di San Jacopo di Pistoia.
|
|
|
Moravský markrabě Jan Jindřich a jeho manželka Markéta Opavská
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o společném životě moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty Opavské. Jejich manželství hrálo svoji úlohu i v dynastické politice Karla IV., který dokázal využít všechny členy svého rodu. Práce vychází hlavně z pramenů, v nichž se vyskytuje moravská markraběnka, ať už to jsou zápisy z kronik, listiny či účty. Po kapitole věnované obecné terminologii, která se týká sňatku a manželství, následuje stručný popis předchozího života Jana Jindřicha s první manželkou Markétou Korutansko-Tyrolskou. Stejně tak je objasněno, z jaké rodiny pocházela Markéta Opavská. Poté se práce věnuje jejich sňatku, o kterém nemůžeme říci téměř nic určitého, a následně téměř chronologicky probírá další prameny. Snaží se prozkoumat rodinný život markrabat, kde sídlili, jak vypadal jejich dvůr nebo jaké byly osudy jejich dětí. V závěru je řešena otázka Markétiny smrti a shrnuty jsou další manželství, které Jan Jindřich uzavřel. Klíčová slova: Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská, 14. století, manželství, Brno
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Nástěnné malby v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nástěnnými malbami nacházejícími se ve třech okenních výklencích v kapli sv. Kříže na Karlštejně. V první části práce je zhodnocena literatura zabývající se hradem Karlštejnem a zde se nacházejícími nástěnnými malbami. Tato část předkládá názory předchozích i současných badatelů, které se v rámci vymezeného tématu pokusí kriticky zhodnotit. V dalším oddíle práce stručně uvádí a popisuje ostatní nástěnné malby, jež se na hradě Karlštejn nachází a mimo jiné se kapitola dotýká i složitého ikonografického programu hradu, který protkává veškeré sakrální prostory hradu a vrcholí kaplí sv. Kříže ve Velké věži. Práce dále podrobně rozebírá jednotlivé výjevy ze tří výklenků kaple sv. Kříže, jejich ikonografii, autorství a dále se vyrovnává s restaurátorskými zásahy, jež byly v posledním století v kapli učiněny. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a restaurátorské činnosti, a následně jejich rámcového zhodnocení.
|
|
|
Iluminátorská tvorba Cristofora Oriminy
Pavlova, Anna Amedea ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí a revize iluminátorské tvorby Cristofora Oriminy. Jde především o přehled jeho tvorby v kontextu knižní malby 14. století v jižní Itálii, a to hlavně v Neapolsku. Zároveň se práce snaží shrnout literaturu k tomuto tématu. Kromě tvorby Cristofora Oriminy je též věnována pozornost knižní malbě v Badii di Cava dei Tirreni; historickému kontextu (iluminátorské tvorbě v době Roberta I. Moudrého a Johany Anjouovské); stylovým východiskům C. Oriminy a paralelám jeho tvorby (především shrnutí iluminátorské tvorby Oriminových spolupracovníků či iluminátorů jeho doby).
|
|
|
Pašijové výjevy v nástěnné malbě první poloviny 14. století v zemích českých
Kratochvílová, Denisa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat nástěnné malby s tématikou pašijových výjevů, které vznikly v českých zemích v první polovině 14. století. Zkoumány budou především po stránce ikonografické. Cykly vzniklé na našem území v této době jsou následující: (i) Pašijový cyklus v kostele sv. Václava v Bubovicích; (ii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jiří v Čebíně; (iii) Pašijový cyklus v kostele sv. Petra a Pavla v Dalešicích; (iv) Pašijový cyklus v kostele sv. Martina v Dolním Městě; (v) Pašijový cyklus v kapli na hradě Houska; (vi) Pašijový cyklus v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci; (vii) Pašijový cyklus v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči; (viii) Pašijový cyklus v kostele Narození Panny Marie ve Starém Plzenci; (ix) Pašijový cyklus v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích. Klíčová slova: nástěnná malba, 14. století, pašijové výjevy, ikonografie
|
|
|
Materiály ke zlatnictví na dvoře Karla IV.: zlatnické práce v zahraničí
Kodišová, Lucie ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Mezi odvětvími dvorského a církevního umění připadala ve středověku významná role zlatnictví. Početní zlatníci vytvářeli nejrůznější předměty využívané na vladařském dvoře každodenně i při ojedinělých ceremoniálech, stejně tak jako bohoslužebnému provozu významných církevních institucí. Zlatnické výrobky byly ve středověku dle svědectví listin, účtů a inventářů nejhojnějšími uměleckými zakázkami. Na rozdíl od ostatních běžně užívaných předmětů denní potřeby elkami přídavných významů a funkcí a vzhledem k drahocennosti použitého materiálu měly prakticky výhradně reprezentativní charakter. Několik desítek zachovaných, více či méně izolovaných zlatnických prací souvisejících s Karlem IV. a jeho okolím, amnými uměleckohistorickými dokumenty. Cílem této práce bylo přispět k jejich poznání shromážděním informací o dílech uložených v zahraničí a jejich kritickým zhodnocením. První část práce se zabývá zlatnictvím a jeho funkcemi na dvoře Karla IV. První kapitola věnovaná otázce českého zlatnictví se tak snaží rozlišit prokazatelně české práce a vysledovat jejich společné charakteristické stylové rysy. Popisované zlatnické práce převážně spadají do dvou oblastí středověkého dvorského života jimž je věnována d Obě oblasti se prolínají, protože sakrální povaha panovnické moci se ve středověku silně promítala rovněž...
|
|
|
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů Diplomová práce se zabývá téměř veškerými nástěnnými malbami na hradě Karlštejn, jenž dohromady tvoří promyšlený ikonografický program. Práce se věnuje malbám v kaplích tzv. Císařského paláce, dále tzv. Sálu předků, kde se původně nacházela vyobrazena genealogie předků Karla IV., kostelu Panny Marie a kaple sv. Kateřiny v Mariánské věži, tzv. schodištním cyklům a Kapli sv. Kříže v prostorách Velké věže. Práce se zabývá nástěnnými malbami nejen ve světle restaurátorských zásahů, které mohly poznamenat a ovlivnit vzhled maleb oproti jejich původní podobě. Sledovaní vzniku přemaleb a následný ikonografický rozbor je v práci opřen o restaurátorské zprávy, stavebně-historické průzkumy a archiválie spojené s poslední velkou přestavbou hradu Karlštejna, jež byla vedena z Vídně architektem Friedrichem Schmidtem a Josefem Mockerem. Klíčová slova: Středověk, nástěnná malba, 14. století, hrad Karlštejn, kaple sv. Kříže, Mistr Theodorik, Karel IV.
|
|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
host ::
RSS.