|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Meditace (její formy a filosofické předpoklady)
PELTAN, Václav
Tato práce se zabývá meditací, jejími formami a filosofickými předpoklady. Meditací lidé nazývají mnoho činností, které se můžou navzájem lišit. První část této práce se zaměřuje na existující definice meditace a navrhuje definici vlastní. Druhá část práce je věnována různým meditačním technikám a formám. Tradiční rozdělení známých technik je rozšířeno zejména o relaxační metody a filosofickou meditaci. Lze ovšem najít něco společného těmto aktivitám? Třetí část tak pojednává o těchto společných aspektech všech meditací, které jsou spolu s definicí meditace chápané jako filosofické předpoklady meditace samotné.
|
|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Padmasambhava život, učení a ikonografie
PELTAN, Václav
Práce se zabývá indickým mistrem Padmasambhavou, který je také znám jak Guru Rinpočhe. V 8. století n. l. přišel na pozvání krále Thisonga Decäna do Tibetu, kde měl úlohu krotitele démonů. Tím pomohl s nastolením buddhismu v této zemi. První část práce je věnována jeho životu, který je opředen mnoha legendami, které podávají někdy zcela rozdílné informace. V druhé části představím jeho učení, které má základ v indické vadžrajáně. Díky jeho vlivu a slávě je hlavně v Tibetu od doby svého působení velmi vyobrazován. V poslední části se tak zabývám různorodou ikonografií, zejména jeho osmi formami.
|
host ::
RSS.