|
|
Rozsah právní odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci
Patočka, Vojtěch ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
V předkládané práci studuji koncept odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci. Snažím se především ukázat, proč je vhodné tento druh odpovědnosti konstruovat odlišně od odpovědnosti za škodu známé z práva občanského. Zabýváme-li se případy, kdy dochází k výkonu veřejné moci, je právní vztah mezi jednotlivcem a státem svou povahou odlišný od vztahů občanskoprávních. Proto je nutné podmínit vznik odpovědnosti za škodu, která jednotlivcům v takovém vztahu vzniká, splněním specifických kritérií. V první části analyzuji funkci odpovědnosti státu za škodu. Ukazuji, že institut má pozitivní vliv na orgány veřejné moci v tom smyslu, že je nutí chovat se v souladu s právem. Zároveň ovšem není možné tento efekt přeceňovat. V další části rozebírám základní prvky odpovědnosti. Pracuji jak s právem domácím, tak s principy formulovanými judikaturou Soudního dvora EU. Oba systémy odpovědnosti za škodu porovnávám se zaměřením na to, jak reagují na specifika vztahu mezi státem a jednotlivcem. V závěrečné části práce rozděluji veřejnou moc do jednotlivých složek. Na příkladech ukazuji, s jakým druhem újmy se jednotlivec může při kontaktu s mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní setkat. Snažím se ukázat, že pojem škoda je v některých případech nutno vykládat opatrně. Pozornost také věnuji snaze domácí...
|
|
|
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
|
|
|
Mezikulturní základy práva na příkladě komparace vlastnictví
Kolín, Ondřej ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Ondřej Kolín Resumé: Jméno práce "Mezikulturní základy práva na příkladu komparace vlastnictví" je poměrně dlouhé a může působit nejasnosti. Chtělo by to trochu osvětlení. Během četby knihy Leopolda Pospíšila, Antropologie práva, mě velmi překvapila skutečnost, jak dobrý a efektivní způsob regulace pozemkového vlastnictví mají Papuánští Kapaukové. To mě vedlo k napsání bakalářské práce na toto téma na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, ve které jsem porovnával jejich systém pozemkového vlastnictví s tím naším, českým. Na právu Kapauků mě hlavně zaujal jejich soubor čtrnácti pozemkových kategorií, přičemž každá z nich obsahuje nejen prostý popis zemského povrchu (třeba les, hory, pole, cesta atd.), ale i příslušnou právní regulaci vztahující se k dané kategorii. To je úžasná vlastnost a zajímalo mě, jestli ji má české právo také, což bylo trochu těžké srovnat, protože se jednalo o zcela odlišně tvořené systémy. Nakonec se však ukázalo, že i české právo má podobné kategorie, ačkoli ve velmi omezeném množství. Předně je to les, rybníky a řeky, a nakonec cesty. Po dokončení této práce mě napadlo, jestli snad i naše a kapaucké právo jako takové nemá víc podobných vlastností. Pod vlivem několika knih, hlavně Fustelovy Antické obce, Dworkinovy Když se práva berou vážně a dalších, jsem otázku rozšířil....
|
|
| |
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Výhrada svědomí v evropském právu
Dušek, Petr ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén výhrady svědomí a jeho recepci v právní teorii a praxi s cílem zhodnotit jeho oporu v evropské ochraně lidských práv se zvláštním zaměřením na specifika systému práva Evropské unie. V úvodní části rozebírá doktrinární vymezení institutu po stránce pojmosloví a systematického třídění, v této souvislosti se zabývá též přirozenoprávními kořeny výhrady svědomí a snaží se nalézt východiska pro metodický přístup k jejímu posuzování. Za účelem osvojení teorie pak institut mapuje v domácím prostředí českého právního řádu. Velký prostor práce věnuje rozboru judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která je v kauzách svobody svědomí bohatší předlohou i právní autoritou pro členské státy a instituce EU. Zobecněním podstatných prvků štrasburské soudní praxe nachází základní hranice nastavené mezinárodní ochranou. Dospívá též k závěru, že systém Úmluvy nebude samotnou evropskou koncepci výrazným způsobem omezovat ve prospěch ani v neprospěch výhradců. Vliv ovšem bude mít jeho právně technické pojetí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Na evropském poli práce nejprve rozebírá svobodu svědomí v souvislosti se zvláštní povahou unijní ochrany lidských práv, hledá spojnice i rozdílnosti mezi Listinou práv EU a Úmluvou a snaží se zmapovat a zobecnit judikaturu...
|
|
|
Politická kultura prezidentských voleb v České republice
Černá, Vladimíra ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá politickou kulturou prezidentských voleb v České republice. Jejím hlavním cílem je porovnat stav politické kultury v roce 1993 a v roce 2008 v České republice v souvislosti s prezidentskými volbami. Studie využívá analytické i komparativní metody. Práce testuje platnost hypotézy, která říká, že s délkou trvání demokracie roste občanská zralost politiků.
|
|
|
Politika a zákonodárství. Česká parlamentní kultura v letech 1993 až 2010
Wintr, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Znoj, Milan (oponent)
S h r n u t í Práce se zabývá reálnou činností českého Parlamentu od vzniku České republiky v roce 1993. Ústřední pojem parlamentní kultury popisuje pravidla, zvyklosti, mravy a způsoby chování, jimiž se parlamentní dění vyznačuje a jež jsou pro konkrétní parlament typické. Práce zavádí dva ideální typy - usměrněnou a improvizovanou parlamentní kulturu. Pro první z nich je typická jistá režie parlamentního jednání: dohody mezi kluby o průběhu schůze nebo rozpravy, silná role předsedy nebo předsednictva, atraktivní debata se střídajícími se řečníky pro a proti, možnost přerušování řečníka otázkami (Zwischenfrage), ale také dominance vůdčích osobností frakce (frontbenchers). Modelovými případy jsou britská Dolní sněmovna a německý Spolkový sněm. Improvizovaná parlamentní kultura je naproti tomu volnější a chaotičtější; pořad schůze je často výsledkem bojových hlasování a může být kdykoli změněn, pořadí řečníků závisí jen na pořadí jejich přihlášek, nemůže být usnesen konec rozpravy, není dovoleno přerušovat řečníka otázkami a faktické postavení předsedy je spíše slabé. To vše je typické pro českou Poslaneckou sněmovnu. Tyto úvahy obsahuje první část práce. Celá práce vychází především ze stenoprotokolů schůzí pléna české Poslanecké sněmovny pěti volebních období od roku 1993 do roku 2010. Druhá část práce...
|
|
| |
host ::
RSS.