Název:
Politika a zákonodárství. Česká parlamentní kultura v letech 1993 až 2010
Překlad názvu:
Politics and legislation. Czech Parliamentary Culture 1993 - 2010
Autoři:
Wintr, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Znoj, Milan (oponent) Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok:
2010
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] S h r n u t í Práce se zabývá reálnou činností českého Parlamentu od vzniku České republiky v roce 1993. Ústřední pojem parlamentní kultury popisuje pravidla, zvyklosti, mravy a způsoby chování, jimiž se parlamentní dění vyznačuje a jež jsou pro konkrétní parlament typické. Práce zavádí dva ideální typy - usměrněnou a improvizovanou parlamentní kulturu. Pro první z nich je typická jistá režie parlamentního jednání: dohody mezi kluby o průběhu schůze nebo rozpravy, silná role předsedy nebo předsednictva, atraktivní debata se střídajícími se řečníky pro a proti, možnost přerušování řečníka otázkami (Zwischenfrage), ale také dominance vůdčích osobností frakce (frontbenchers). Modelovými případy jsou britská Dolní sněmovna a německý Spolkový sněm. Improvizovaná parlamentní kultura je naproti tomu volnější a chaotičtější; pořad schůze je často výsledkem bojových hlasování a může být kdykoli změněn, pořadí řečníků závisí jen na pořadí jejich přihlášek, nemůže být usnesen konec rozpravy, není dovoleno přerušovat řečníka otázkami a faktické postavení předsedy je spíše slabé. To vše je typické pro českou Poslaneckou sněmovnu. Tyto úvahy obsahuje první část práce. Celá práce vychází především ze stenoprotokolů schůzí pléna české Poslanecké sněmovny pěti volebních období od roku 1993 do roku 2010. Druhá část práce...S u m m a r y The study is focused on the real activity of the Parliament of the Czech Republic since the establishment of the Czech Republic in the year 1993. Central idea of parliamentary culture describes rules, customs, manners a behavior, which are typical for a particular Parliament. Two ideal types are introduced by this study: regulated and improvised parliamentary culture. For the first one is typical the direction of parliamentary activity: agreements between parliamentary groups over the course of the session and the debate, a strong role of the Speaker or parliament presidium, an attractive debate with changing speakers for and against, a possibility of a interrupting questions (Zwischenfrage), but also a dominance of frontbenchers. Model cases are the House of Commons of the United Kingdom and the Bundestag. On the other hand an improvised parliamentary culture is more free and chaotic, the daily agenda is often result of a force vote and always can be changed, the order of speakers depends only on order of applications, it can not be voted for the end of debate, it is not allowed to interrupt the Speaker with questions and the factual possition of the Speaker is rather weak. All this is typical for the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. These considerations are the...
host ::
