|
|
Změny motoriky po epileptickém záchvatu u mláďat laboratorního potkana
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Cilem prace je analyza postiktalniho obdobi- možne změny motoriky po epileptickych zachvatech. Epilepticke zachvaty budou vyvolany elektrickym dražděnim mozkove kůry laboratorniho potkana. Použijeme intenzitu stimulace pro model lidskeho myoklonickeho zachvatu. Kontrolni skupiny budou zviřata intaktni. Jednotlive skupiny budou tvořeny minimalně 10 zviřaty, ktera budou sledovana, jak bezprostředně po zachvatu, tak s časovym odstupem. Budeme sledovat zviřata 12denni, 18denni a 25denni, ktera se zasadně liši nepřitomnosti (12denni) nebo přitomnosti (25denni) postiktalni deprese.
|
|
|
Physiological and pharmacological aspects of tryptophan and serotonin homeostasis in the fetoplacental unit
Karahoda, Rona ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Rona Karahoda Školitel Prof. PharmDr. Frantisek Staud, Ph.D. Název disertační práce Fyziologické a farmakologické aspekty homeostázy tryptofanu a serotoninu ve fetoplacentární jednotce Placenta je dočasný orgán, zajišťující spojení mezi matkou a plodem. Po dobu těhotenství vykonává řadu funkcí, včetně endokrinních, transportních a imunoprotektivních, které jsou zcela zásadní pro zdárný průběh gestace, normální růst a vývoj embrya/plodu. Nejnovější výzkumy poukazují na spojitost mezi endogenními (např. onemocnění, stres nebo zánět) a exogenními (např. farmakoterapie) faktory a změnami ve fyziologických funkcích placentárních trofoblastů. Příkladem může být narušení homeostázy látek s neuroaktivními, imunosupresivními nebo antioxidačními vlastnostmi. To může vyústit v nesprávné programování plodu a s tím spojené vyšší riziko závažných onemocnění v dospělosti. Jedním ze zdrojů takových metabolitů je esenciální aminokyselina, tryptofan. Je známo, že metabolismus tryptofanu probíhá serotoninovou a kynureninovou cestou, nicméně komplexní charakterizace enzymů a transportérů ovlivňujících placentární homeostázu tryptofanu, serotoninu a kynureninu je stále nedostatečná. V rámci řešení této...
|
|
|
Poruchy paměti a kognitivní koordinace u potkaních modelů neuropsychiatrických onemocnění
Vojtěchová, Iveta ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Paměť a prostorová navigace jsou pro člověka nesmírně důležité mozkové funkce a pro zvířata jsou často otázkou života a smrti. U lidí bývají poškozeny při různých neuropsychiatrických onemocněních. Pacienti trpící Alzheimerovou demencí (AD) mají narušenou pracovní i dlouhodobou paměť, navigaci v prostoru i vyšší kognitivní funkce či sociální paměť. Mezi symptomy schizofrenie patří deficit kognitivní koordinace (schopnosti rozlišit relevantnost přicházejících informací) a dezorientace. Intelektuální nedostatečnost zase postihuje některé pacienty s poruchou autistického spektra. Tato onemocnění však neumíme léčit, protože ve většině případů neznáme jejich příčiny. K pochopení jejich etiologie nám mohou pomoci kvalitní animální modely. Tato dizertační práce se věnuje charakterizaci rozsahu poškození zejména kognitivních funkcí - ale dotýká se i ostatních změn chování - u vybraných potkaních modelů AD (transgenní potkan McGill, netransgenní potkan Samaritan) a schizofrenie (časně postnatální a prenatální aplikace lipopolysacharidu simulující bakteriální infekci). Práce diskutuje také validitu uvedených modelů a jejich limity. Výsledky potvrdily u obou modelů AD závažný deficit prostorové navigace, učení a kognitivní koordinace. U potkanů McGill jsme navíc pozorovali poškozenou motorickou koordinaci a...
|
|
|
Molecular mechanism of Cannabinoid receptor 1 regulation by SGIP1
Dvořáková, Michaela ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Molekulární mechanismus regulace signalizace kanabinoidního receptoru 1 proteinem SGIP1 Abstrakt Src homology 3-domain growth factor receptor-bound 2-like endophilin interacting protein 1 (SGIP1) byl identifikován jako interakční partner kanabinoidního receptoru 1 (CB1R). Jejich protein-proteinová interakce byla potvrzena koimunoprecipitací. SGIP1 brání internalizaci aktivovaného CB1R a moduluje jeho signalizaci v buňkách HEK293. Pomocí elektrofyziologické metody terčíkového zámku jsme prokázali, že SGIP1 ovlivňuje signalizaci CB1R v autaptických hipokampálních neuronech. Sadou behaviorálních testů jsme zkoumali důsledky delece SGIP1 na chování regulované endokanabinoidním systémem u myší s konstitutivní delecí SGIP1 (SGIP1-/- ) a myší WT. U myší SGIP1-/- nebylo změněno zkoumání prostředí, pracovní paměť a senzomotorické učení. Myši SGIP1-/- byly méně úzkostlivé a depresivní. U samic SGIP1-/- byla zrychlena extinkce averzivní vzpomínky. Projevy kanabinoidní tetrády byly delecí SGIP1 taktéž ovlivněny. Samci SGIP1-/- vykazovali abnormální příznaky závislosti na THC. Delece SGIP1 také snížila akutní nocicepci a myši SGIP1-/- byly citlivější na antinocicepční účinky agonistů CB1R a morfinu. Interakce CB1R-SGIP1 vede k významné modifikaci signalizace CB1R. Pozorování in vivo dále naznačují, že SGIP1 ovlivňuje...
|
|
|
Calcium signaling of oligodendroglial lineage cells in the animal model of schizophrenia
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Schizofrenie je neurologická porucha s komplexní psychopatologií, která ještě není plně objasněna. U pacientů s touto poruchou byly popsány změny na úrovni anatomické, buněčné, i na úrovni neuropřenašečů. Cílem této práce je objasnit funkci specifických ionotropních glutamátových receptorů v NG2 gliích v hipokampu u myšího modelu schizofrenie. K tomuto účelu byl vygenerován myší model schizofrenie, který byl validován pomocí imunohistochemie a behaviorálního testování. Ke zkoumání aktivity glutamátových kanálů a vlastností extracelulárního prostoru u těchto myší byly použity myši s NG2 gliemi značenými fluorescenčním proteinem a s vápníkovou sondou také v NG2 gliích. Byly nalezeny změny mezi schizofrenními a kontrolními zvířaty v počtu hipokampálních buněk oligodendrogliální linie, v prepulzní inhibici, a také v objemové frakci a tortuozitě extracelulárního prostoru v hipokampu. Dále byl nalezen signifikantní rozdíl v procentu buněk odpovídajících na agonisty glutamátových receptorů. Závěrem může být řečeno, že jsme byli schopni pozorovat signifikantní změny mezi myším modelem schizofrenie, který jsme vygenerovali, a kontrolními zvířaty. Tyto změny jsou v souladu s dosavadními poznatky o této nemoci. Klíčová slova: schizofrenie, NG2 glie, glutamátové receptory, vápníkové zobrazování, imunohistochemie
|
|
|
Functional-imaging and electrophysiological correlates of obsessive-compulsive disorder and their potential use in neurofeedback intervention
Kopřivová, Jana ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
SOUHRN Úvod: Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je časté psychické onemocnění, které může vážně narušit kvalitu života a dokonce pracovní schopnost. Navzdory moderní lékařské péči jsou stále pacienti, kteří na léčbu neodpovídají nebo neodpovídají dostatečně. Nejnovější terapeutické postupy jako hluboká mozková stimulace či repetitivní transkraniální magnetická stimulace se zaměřily na různé úrovně fronto-striatálních okruhů, jejichž dysfunkce je podkladem OCD. Podobně také neurofeedback (NFB) by mohl zacílit na dysfunkční fronto-striatální okruhy tím, že by těměř v reálném čase poskytoval zpětnou vazbu o jejich aktivitě. Vzhledem k tomu, že úspěch těchto metod kriticky závisí na dobré znalosti dysfunkčních okruhů u OCD, detailnější zkoumání neurobiologické podstaty této poruchy je velmi potřebné. Cíle: Cílem první části práce bylo poskytnout přehled současných poznatků týkajících se OCD a NFB. Experimentální část práce je založena na souboru pěti vlastních originálních prací, jejichž cílem bylo 1) zjistit anatomický korelát OCD u našich pacientů, 2) ověřit jeho funkční relevanci a specificitu v elektroencefalografických (EEG) studiích, a následně 3) testovat využitelnost našich nálezů v léčbě OCD pomocí neurofeedbacku. Metodika: Do studií byli zařazeni pacienti s klinickou diagnózou OCD, panická nebo...
|
|
|
Physiological and pharmacological aspects of tryptophan and serotonin homeostasis in the fetoplacental unit
Karahoda, Rona ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Rona Karahoda Školitel Prof. PharmDr. Frantisek Staud, Ph.D. Název disertační práce Fyziologické a farmakologické aspekty homeostázy tryptofanu a serotoninu ve fetoplacentární jednotce Placenta je dočasný orgán, zajišťující spojení mezi matkou a plodem. Po dobu těhotenství vykonává řadu funkcí, včetně endokrinních, transportních a imunoprotektivních, které jsou zcela zásadní pro zdárný průběh gestace, normální růst a vývoj embrya/plodu. Nejnovější výzkumy poukazují na spojitost mezi endogenními (např. onemocnění, stres nebo zánět) a exogenními (např. farmakoterapie) faktory a změnami ve fyziologických funkcích placentárních trofoblastů. Příkladem může být narušení homeostázy látek s neuroaktivními, imunosupresivními nebo antioxidačními vlastnostmi. To může vyústit v nesprávné programování plodu a s tím spojené vyšší riziko závažných onemocnění v dospělosti. Jedním ze zdrojů takových metabolitů je esenciální aminokyselina, tryptofan. Je známo, že metabolismus tryptofanu probíhá serotoninovou a kynureninovou cestou, nicméně komplexní charakterizace enzymů a transportérů ovlivňujících placentární homeostázu tryptofanu, serotoninu a kynureninu je stále nedostatečná. V rámci řešení této...
|
|
| |
|
|
Hippocampal neuronal representation of a moving object in a novel spatial avoidance task
Ahuja, Nikhil ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
V reálném prostředí musí zvířata přizpůsobovat své chování jiným pohybujícím se zvířatům nebo předmětům; při lovu dravce, při migraci ve skupinách nebo při různých sociálních interakcích. Ve všech těchto situacích se zvíře musí orientovat vzhledem k jinému pohybujícímu se zvířeti/předmětu. Při studiu role hipokampu v těchto procesech jsme postupovali ve dvou krocích. Vyvinuli jsme behaviorální úlohu reflektující klíčové prvky tohoto chování v laboratorních podmínkách. Řešení úlohy vyžadovalo, aby testovaný potkan vyhodnotil nejen svoji vzdálenost od pohybujícího se objektu, ale také svoji polohu vzhledem k tomuto objektu. Dále jsme studovali, jak neurony v hipokampální oblasti CA1 v tomto behaviorálním paradigmatu kódují subjekt, pohybující se objekt a okolní prostředí a jak tyto reprezentace mezi sebou interagují. Zaměřili jsme se na charakterizaci prostorového chování potkanů ve vztahu k pohybujícím se objektům a na prozkoumání kognitivních mechanismů regulujících toto chování. Tři skupiny zvířat byly natrénovány, aby se vyhýbaly mírnému elektrickému stimulu, který byl aplikován v jedné ze tří oblastí vůči pohybujícímu se robotovi: před robotem, po jeho levé nebo pravé straně. Pomocí různých modifikací úlohy jsme také zkoumali, zda k vyhýbání docházelo na základě vnímání zvýšené úrovně hluku,...
|
|
|
Fyziologie hematoencefalické bariéry
Kellner, Patrik ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Práce se zaobírá tématem hematoencefalické bariéry. Hematoencefalická bariéra je fyziologická bariéra oddělující oběhovýsystémodmozku,v místě jejichvzájemné konfrontace. Podstatou bariéry je udržování homeostázy a regulace transportu látek v obou směrech. Nejvýznamnější skupinou proteinů, které zprostředkovávají tento transport, jsou ABC transportéry.Alterace vlastnostíbariéryběhempatologiíale také distribuce léčivje předmětem výzkumů.Přehledovýše zmíněnýchtématechse tatopráce pokusízprostředkovat. Klíčová slova: Hematoencefalická bariéra, Endotelové buňky, Těsné spoje
|
host ::
RSS.