| |
|
Francouzský jazyk v českém výukovém prostředí v letech 1847-1948
Prošková, Alena ; Radimská, Jitka (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent) ; Kyloušková, Hana (oponent)
v českém jazyce: FRANCOUZSKÝ JAZYK V ČESKÉM VÝUKOVÉM PROSTŘEDÍ V LETECH 1847 - 1948 Předkládaná disertační práce zkoumá postavení francouzského jazyka, jakožto jednoho z předmětů vyučovaných v českém výukovém prostředí se zaměřením na období mezi lety 1847 a 1948. Toto rozmezí bylo zvoleno záměrně tak, aby bylo možné vysledovat vývoj a proměny výuky francouzského jazyka, od jeho vstupu mezi povinné školní předměty přes tzv. zlatý věk frankofonie v meziválečném Československu 30. let, až do roku 1948, kdy v návaznosti na změnu režimu a poúnorovou politiku KSČ došlo k úpravě skladby vyučovaných cizích jazyků a francouzský jazyk ztratil své dominantní postavení. Práce je rozdělena do tří teoretických oddílů, z nichž každý představuje odlišný úhel pohledu na dobovou výuku francouzského jazyka. Úvodní oddíl je věnován charakteristice českého výukového prostředí s ohledem na takové typy škol, v nichž se francouzský jazyk vyučoval, a zároveň zde pojednáváme o nejdůležitějších školských reformách, které tento systém utvářely. V následujícím oddílu práce pojednáváme o vývoji metod používaných ve výuce živých cizích jazyků na našem území před rokem 1948. Zajímá nás tedy způsob, jakým se francouzský jazyk na českých školách vyučoval. Poslední z teoretických oddílů je věnován obecné teorii učebnice, její...
|
|
Francouzský jazyk v českém výukovém prostředí v letech 1847-1948
Prošková, Alena ; Radimská, Jitka (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent) ; Kyloušková, Hana (oponent)
v českém jazyce: FRANCOUZSKÝ JAZYK V ČESKÉM VÝUKOVÉM PROSTŘEDÍ V LETECH 1847 - 1948 Předkládaná disertační práce zkoumá postavení francouzského jazyka, jakožto jednoho z předmětů vyučovaných v českém výukovém prostředí se zaměřením na období mezi lety 1847 a 1948. Toto rozmezí bylo zvoleno záměrně tak, aby bylo možné vysledovat vývoj a proměny výuky francouzského jazyka, od jeho vstupu mezi povinné školní předměty přes tzv. zlatý věk frankofonie v meziválečném Československu 30. let, až do roku 1948, kdy v návaznosti na změnu režimu a poúnorovou politiku KSČ došlo k úpravě skladby vyučovaných cizích jazyků a francouzský jazyk ztratil své dominantní postavení. Práce je rozdělena do tří teoretických oddílů, z nichž každý představuje odlišný úhel pohledu na dobovou výuku francouzského jazyka. Úvodní oddíl je věnován charakteristice českého výukového prostředí s ohledem na takové typy škol, v nichž se francouzský jazyk vyučoval, a zároveň zde pojednáváme o nejdůležitějších školských reformách, které tento systém utvářely. V následujícím oddílu práce pojednáváme o vývoji metod používaných ve výuce živých cizích jazyků na našem území před rokem 1948. Zajímá nás tedy způsob, jakým se francouzský jazyk na českých školách vyučoval. Poslední z teoretických oddílů je věnován obecné teorii učebnice, její...
|
| |
|
Production and perception of schwa (E caduc) in French and Czech. A contrastive study with pedagogical application
Nováková, Sylva ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Radimská, Jitka (oponent) ; Wioland, Francois (oponent)
Tato dizertační práce je francouzsko-českou kontrastivní studií zkoumající schwa (fr. E caduc) v obou jazycích. Po srovnání foneticko-fonologických vlastností obou jazyků představuje první, teoretická, část fenomén schwa v mluvené francouzštině. Jedna kapitola je věnována E caduc ve francouzštině zpívané a v poezii. Druhá část, experimentální, přináší popis a výsledky tří pokusů týkajících se obou jazyků. Hláska [] zde byla sledována prostřednictvím testů zaměřených na percepci a produkci slabičných struktur francouzských a českých slov. Provedené akustické analýzy se zdají být potvrzením dříve uvedených hypotéz, podle nichž v procesu percepce cizího jazyka hraje roli nejen tzv. fonologické síto, ale i mentální obraz grafického záznamu řeči; v případě Francouzů, kteří se do pokusů zapojili, je do určité míry ovlivněna i percepce jazyka vlastního. Nejen na produkci, ale i na percepci osvojovaného jazyka mají zřejmě značný dopad artikulační návyky používané v jazyce mateřském. Dodejme, že v případě prvních dvou percepčních testů frankofonní posluchače pravděpodobně mátl vokalický charakter českých souhlásek [r] a [l] v pozici slabičného jádra. Poslední část přináší několik návrhů aplikace provedeného výzkumu na výuku francouzštiny nebo češtiny jako cizího jazyka.
|
|
Production and perception of schwa (E caduc) in French and Czech. A contrastive study with pedagogical application
Nováková, Sylva ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Radimská, Jitka (oponent) ; Wioland, Francois (oponent)
Tato dizertační práce je francouzsko-českou kontrastivní studií zkoumající schwa (fr. E caduc) v obou jazycích. Po srovnání foneticko-fonologických vlastností obou jazyků představuje první, teoretická, část fenomén schwa v mluvené francouzštině. Jedna kapitola je věnována E caduc ve francouzštině zpívané a v poezii. Druhá část, experimentální, přináší popis a výsledky tří pokusů týkajících se obou jazyků. Hláska [] zde byla sledována prostřednictvím testů zaměřených na percepci a produkci slabičných struktur francouzských a českých slov. Provedené akustické analýzy se zdají být potvrzením dříve uvedených hypotéz, podle nichž v procesu percepce cizího jazyka hraje roli nejen tzv. fonologické síto, ale i mentální obraz grafického záznamu řeči; v případě Francouzů, kteří se do pokusů zapojili, je do určité míry ovlivněna i percepce jazyka vlastního. Nejen na produkci, ale i na percepci osvojovaného jazyka mají zřejmě značný dopad artikulační návyky používané v jazyce mateřském. Dodejme, že v případě prvních dvou percepčních testů frankofonní posluchače pravděpodobně mátl vokalický charakter českých souhlásek [r] a [l] v pozici slabičného jádra. Poslední část přináší několik návrhů aplikace provedeného výzkumu na výuku francouzštiny nebo češtiny jako cizího jazyka.
|
| |