|
|
Revolucni sen Devetsil (1918-1921)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
Revoluční sen Devětsil je o mladých umělcích a levicových intelektuálech, kteří v říjnu 1920 založili svaz avantgardních umělců známý jako Devětsil. Založení Devětsilu bylo vyvrcholením jejich prožívání a účasti na událostech revoluční doby, kdy realizace sociální revoluce měla velkou šanci. Myšlenka Devětsilu se zrodila na jaře 1919 během první větší revoluční vlny. Jako součást avantgardní scény, chtěli být členové Devětsilu více než uměleckým svazem, chtěli mít politický a akční program. Nicméně jejich pojetí revoluce bylo velmi abstraktní, a v rozporu s jejich marxistickým přesvědčením. Ačkoliv jejich hlavním úsilím bylo abstraktní uvědomění si a vyjádření revoluční skutečnosti, nebyli ve skutečnosti v kontaktu s revolucí, a to kvůli velkému intelektuálnímu rozdílu mezi členy Devětsilu a proletáři, kteří jsou podle Marxe hlavními účastníky revolučního procesu. Když si členové Devětsilu uvědomili tento rozpor, probudili se ze svého revolučního snu. Klíčová slova revoluce, sen, avantgarda, Devětsil, Teige
|
|
|
Praxe vymítání a zakazování. Rukopis knihy Jiřího Koláře "Prométheova játra" jako předmět trestního stíhání v roce 1953 a zákazu v roce 1969
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Shrnutí Ve své bakalářské práci se zabývám rukopisem básnické sbírky Prométheova játra a osudem autora Jiřího Koláře. Zaměřuji se na politický, nikoli umělecký rozměr tohoto souboru básní a deníkových záznamů, jenž byl v roce 1953 shledán jako důkaz Kolářova nepřátelství k poúnorovému režimu. V první kapitole nastiňuji Kolářovo postavení v literatuře po roce 1945. Ve druhé dávám do kontrastu Prométheova játra a stalinistické básně, neboť chci ukázat rozdíly ve vnímání reality mezi kriticky naladěným Kolářem a prorežimními básníky. Nejrozsáhlejší část představuje třetí kapitola, ve které se zaměřuji na kauzu Koláře, zatčeného, vyslýchaného a souzeného za napsání protistátního spisu. Při rekonstrukci jsem analyzoval obsah vyšetřovacího protokolu na Jiřího Koláře, který doposud nikdo nepoužil k výkladu. Jeho důkladným prostudováním se mi podařilo nalézt nové informace k tématu, které bylo již mnohokrát hodnoceno v uměleckém a kulturním kontextu. Snažil jsem se najít odpovědi na otázky: co se dělo od chvíle, kdy policie rukopis našla; jak postupovala po identifikaci autora zabaveného rukopisu; jak probíhaly výslechy; na co se ptal vyšetřovatel; jakou obrannou strategii volil Kolář při výsleších a před soudem a proč dostal vzhledem k závažnosti provinění tak nízký trest. Klíčová slova Rukopis Prométheových...
|
|
|
Reflexe moskevských procesů v československém tisku
Müller, Jiří ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí moskevských procesů druhé poloviny 30. let v československém tisku. Mapuje politické spektrum z hlediska nejvýznamnějších politických proudů v ČSR v 2. pol. 30. let. 20. stol. Vedle kvalitativní analýzy je v menší míře využita i analýza kvantitativní, která reflektuje zájem českého (československého) tisku o dané téma. Práce se opírá o reprezentativní výběr periodik stranického tisku tehdejší doby. Cílem práce je přinést ucelený souhrn postojů k moskevským procesům na stránkách českého (československého) tisku. Zájem práce je namířen především na otázky, jak byly procesy vnímány, co na nich bylo kritizováno, jak byl vnímán SSSR a Stalin na pozadí procesů, jaké rozpory díky nim mohly nastat ve vnímání SSSR českou společností, jak se mohly postoje redakcí měnit v průběhu všech čtyř zkoumaných procesů a především práci budou zajímat odlišná stanoviska různých sociálních skupin a politických proudů. KLÍČOVÁ SLOVA: moskevské procesy, velký teror, československý tisk, sovětsko- československé spojenectví
|
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|
|
|
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
|
|
|
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
|
|
|
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
|
|
|
Národohospodářská komise ÚV KSČ 1945-1948. Aktéři a ideologie.
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Práce je koncipována jako prosopografická studie členů národohospodářské komise ÚV KSČ a jejích odborných subkomisí působících v letech 1945 až 1948, které zkoumá z hlediska kritérií výběru členů, jejich předchozí kariéry, dosaženého vzdělání apod. Práce je příspěvkem k dějinám středních vrstev v českých zemích - cílem analýzy je vysvětlit příklon těchto lidí k projektu socialistické společnosti a jejich připravenost podílet se na poválečném komunistickém hnutí. Kromě základního rámce agendy národohospodářské komise se práce zabývá také přísliby a očekáváními, které byly v souvislosti s projektem socialistické společnosti artikulovány, a pokouší se tak charakterizovat motivy osobní angažovanosti členů národohospodářské komise v poválečné společenské transformaci a jejich osvojení socialistické ideologie.
|
|
|
Reakce na sovětskou okupaci Československa ve francouzském tisku
Frejtichová, Dominika ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je reakce francouzského tisku na sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Práce popisuje, na co se vybraná hlavní francouzská periodika v souvislosti s okupací nejvíce zaměřovala a jakým způsobem byla událost hodnocena. Zabývá se rovněž tím, zda tehdejší politická a společenská situace ve Francii, zejména květnové protesty v roce 1968, ovlivnila způsob, jakým tisk o okupaci referoval. Pramenný materiál zahrnuje tři celostátní deníky z různých částí názorového politického spektra: Le Figaro, Le Monde a L'Humanité z měsíců července a srpna roku 1968. Prvním závěrem práce je, že všechny troje noviny byly jednotné v odsouzení sovětského zásahu, jejich hodnocení bylo však rozdílné v dílčích aspektech ve shodě s jejich politickou orientací. Tisk se ztotožňoval s názory většiny československého obyvatelstva a duchem obrodného procesu Pražského jara. Podobnost a srovnání mezi politickou situací ve Francii v roce 1968 a sovětskou okupací Československa však nebyla novináři přímo zmiňována. I tak ale hrál vnitropolitický stav Francie nepřímo roli ve způsobu, jakým byla událost interpretována a jak velká pozornost jí byla věnována. Na stránkách tisku byla obšírně zmiňována nejen samotná intervence a situace v Československu, ale i zahraniční reakce na ni, neboť zásah Varšavské...
|
|
|
Krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Socialistická ideologie v mikrohistorické perspektivě
Pýcha, Čeněk ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá formami vzpomínání na střet dělnického hladového pochodu s četnickým kordonem, který se odehrál v severočeském Duchcově 4.2.1931 a při kterém zahynuli čtyři nezaměstnaní dělníci. V období československého socialismu státem podporované formy připomínání této události vytvořily komplexní soubor rámců paměti, který je na základě teorií Pierra Nory a Jana Assmanna označen jako krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Analýza této krajiny vzpomínání je předmětem první části práce. Druhá část práce se zaměřuje na aktéry, kteří se zapojili do konstrukce krajiny vzpomínání a ve vyjednávání, které provázelo tuto konstrukci, formulovaly své vlastní individuální či skupinové motivy. Klíčová slova: Duchcovský viadukt, krajina vzpomínání, místo paměti, kulturní paměť, komunikativní paměť, ideologie, socialismus, vyjednávání
|
host ::
RSS.