|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Reakce na sovětskou okupaci Československa ve francouzském tisku
Frejtichová, Dominika ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je reakce francouzského tisku na sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Práce popisuje, na co se vybraná hlavní francouzská periodika v souvislosti s okupací nejvíce zaměřovala a jakým způsobem byla událost hodnocena. Zabývá se rovněž tím, zda tehdejší politická a společenská situace ve Francii, zejména květnové protesty v roce 1968, ovlivnila způsob, jakým tisk o okupaci referoval. Pramenný materiál zahrnuje tři celostátní deníky z různých částí názorového politického spektra: Le Figaro, Le Monde a L'Humanité z měsíců července a srpna roku 1968. Prvním závěrem práce je, že všechny troje noviny byly jednotné v odsouzení sovětského zásahu, jejich hodnocení bylo však rozdílné v dílčích aspektech ve shodě s jejich politickou orientací. Tisk se ztotožňoval s názory většiny československého obyvatelstva a duchem obrodného procesu Pražského jara. Podobnost a srovnání mezi politickou situací ve Francii v roce 1968 a sovětskou okupací Československa však nebyla novináři přímo zmiňována. I tak ale hrál vnitropolitický stav Francie nepřímo roli ve způsobu, jakým byla událost interpretována a jak velká pozornost jí byla věnována. Na stránkách tisku byla obšírně zmiňována nejen samotná intervence a situace v Československu, ale i zahraniční reakce na ni, neboť zásah Varšavské...
|
host ::
RSS.