|
|
Institut interpelací v ČR v letech 1993-2010
Krause, Eva ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Název práce: Institut interpelací v České republice v letech 1996-2010 Autor: Eva Krause Katedra: Ústav politologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Vratislav Doubek, Ph.D. Abstrakt: Ústředním tématem předkládané bakalářské práce je jeden z kontrolních mechanismů národních parlamentů - institut interpelací. Podnětem pro vypracování dané studie byl pro navrhovatelku současný diskutabilní stav tohoto institutu, reflektovaný odbornou i laickou veřejností. Text bakalářské práce bude představovat analýzu tohoto instrumentu od roku 1996 do posledních parlamentních voleb v roce 2010. Od zavedení interpelací písemných i ústních do praxe parlamentní kontroly v ČR je možné si povšimnout poklesu zájmu poslanců o jejich využívání a ztráty atraktivity tohoto institutu. Úkolem analýzy tak bude mimo jiné prokázat a následně zdůvodnit tuto skutečnost, stejně jako vysledovat pro dané období výrazné tendence a změny v praxi interpelací. Autorka se v rámci analýzy pokusí o srovnání napříč stranickým politickým spektrem, stejně jako o postižení proměn interakce mezi vládou a parlamentem, resp. poslanci jednotlivých stran, prokazatelném právě na příkladu interpelací. Vzhledem k povaze tématu bude výzkum proveden metodou kvantitativní a kvalitativní analýzy a komparace. K danému studiu autorka využije jak sekundární literatury,...
|
|
| |
|
|
Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo
Rajnišová, Jana ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce "Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo" se zaměřuje na postavení německého obyvatelstva po nucené migraci z Československa. V první části se práce nejprve zabývá samotným procesem transferu, jeho dobovým teoretickým ukotvením a genezí plánů důležitých aktérů. Následující část se dotýká průběhu vysidlování a problematiky číselného vyjádření rozsahu událostí. Další kapitoly analyzují postavení vysídleného německého obyvatelstva na politické, ekonomické a sociální úrovni v jednotlivých okupačních zónách a obou německých republikách. Práce se zaměřuje na srovnání toho, jak Německo rozdělené na dva státy postupovalo a jak se tyto jednotlivé státy vyrovnaly s příchodem nového obyvatelstva. Klíčová slova Odsun, Německo, Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Střední Evropa, integrace, poválečná Evropa, nucená migrace
|
|
|
Strukturální politika v České republice - možnosti a limity přístupu multi-level governance
Nigová, Eva ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Tato práce je případovou studií, která se v teoretické části zabývá rozborem koncepce multi- level governance a její využitelností pro studium strukturální politiky v České republice. Základní postuláty tohoto přístupu jsou v empirické části aplikovány na fungování strukturální politiky v ČR a následně přezkoumávány. K empirickému přezkumu jsou použity dva projekty financované pomocí strukturálních fondů EU. Na těchto příkladech je zkoumáno, zda a případně v jaké míře či v jakém smyslu můžeme základní postuláty přístupu multi-level governance pokládat za platné. Dle nastavených kritérií a následném zhodnocení realizovaných projektů, se tento přístup pro fungování strukturální politiky v ČR nepotvrzuje. Klíčová slova: víceúrovňové vládnutí, strukturální politika, regionální politika, strukturální fondy
|
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
|
|
Poradní orgány a expertíza v české politice : epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu
Merklová, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu Bc. Kateřina Merklová Diplomová práce Diplomová práce Poradní orgány a expertíza v české politice - Epistémické komunity a jejich vliv na vysokoškolskou a důchodovou reformu se ve své nejobecnější rovině zabývá vztahem politiky a expertízy. Nositelem vědeckého poznání je v našem případě tzv. epistémická komunita, na kterou nahlížíme jako na samostatného aktéra v politickém procesu. V teoretické části práce vysvětlujeme koncept epistémických komunit v jeho původní definici spolu s kritikou a případovými studiemi, které se koncept snažily použít na nejrůznější empirický materiál. Stejně jako většina autorů jsme se vydali cestou, na které jsme definici na několika místech podstatně rozvolnili a jednotlivá rigidní definiční kritéria zproblematizovali a upravili. Empirická část práce představuje případovou studii (N=4), která za použití komparativní metody analyzuje variabilní vliv čtyř konkrétních epistémických komunit (skupina tvůrců Bílé knihy terciárního vzdělávání, Bezděkova komise, Druhá Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády) na utváření veřejné politiky v daném odvětví a také zdroje tohoto vlivu. S ohledem na náš výzkumný záměr a otázky jsme pro samotný výzkum použili...
|
|
|
Společná energetická politika EU: perspektivy a limity spolupráce
Kupka, Jiří ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Společná energetická politika EU: Perspektivy a limity spolupráce ABSTRAKT (Jiří Kupka) Cílem práce je zhodnotit perspektivy a limity spolupráce v oblasti energetické politiky EU a to primárně z pohledu členských států. Za tím účelem je zkoumán dosavadní vývoj integrace v oblasti energetiky (se zdůrazněním soudobého vývoje - tzn. zhruba posledních dvanácti let), přístup Evropské komise a zejména přístupy a energetické politiky dvou vybraných členských států EU - Francie a Německa. Dokument je členěn do dvou hlavních částí - teoretické a empiricko-analytické. V první části se autor snaží teoreticky vymezit pojmy "energetická bezpečnost" a "energetická politika" z pohledu několika autorů. Následně je přikročeno k empirickému zkoumání vývoje energetické politiky EU - zejména přijatých iniciativ Evropské komise. Zkoumán je mj. současný stav faktické implementace zmíněných unijních opatření do jednotlivých systémů energetických trhů výše uvedených států a popis energetických sektorů výše zmíněných zemí. Bádány a hodnoceny (z hlediska cílů EU v energetické oblasti) jsou energetické politiky Francie a Německa a "míra" jejich kompatibility s přijatými unijními opatření v oblasti energetiky (zejména se jedná o tři oblasti: environmentální, oblast vytváření jednotného energetického trhu EU a oblast vnější energetické...
|
|
| |
|
|
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938
Polášek, Martin ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent) ; Kárník, Zdenek (oponent)
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Předmětem práce je programová debata v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Tato debata je analyzována trojím způsobem: Nejprve je podán její chronologický vývoj a poukázáno na souvislosti mezi různými tématy, o nichž se diskutovalo. V druhé části jsou rozebírány strukturální rysy debaty (vnější kontext, institucionální prostředí, sociální profil diskutujících, strukturální konfliktní linie typu generačního štěpení nebo vztahu mezi teoretiky a praktiky apod.). Poslední část je věnována analýze obsahových rozdílů mezi debatujícími v několika vybraných otázkách (založení socialismu, role inteligence v socialistické straně, vztah ke státu, evoluční cesta k socialismu). Jako základní osa debaty je chápán marxismus. Ve vztahu k němu se v práci hovoří o třech vnitrostranických proudech, které se opakovaně střetávaly a které se lišily nejen v postoji k marxismu jako takovému nebo k formám řešení, jež z něho vyplývaly, ale také svou generační příslušností a svým vlivem na programový profil strany jako celku: Proud levicový, který byl generačně nejmladší, se o marxismus opíral s relativně největší mírou důslednosti a v marxistických intencích doporučoval...
|
|
|
Dopady teroristického útoku 9/11 na vývoj bezpečnostní politiky Evropské unie
Novotná, Jana ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce se zabývá dopady teroristického útoku z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických na další vývoj bezpečnostní politiky Evropské unie. Cílem práce je zhodnotit, zda tato událost vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření také v Evropské unii a zda došlo k přehodnocení dosavadní bezpečnostní politiky právě vlivem Spojených států amerických. Práce se v první části zabývá vývojem evropských bezpečnostních složek před teroristickým útokem 9/11 i po něm, aby byl zřejmý vývoj i na institucionální úrovni. Druhá část analyzuje jednotlivé oblasti bezpečnostní politiky, mezi které patří především imigrační politika, policejní spolupráce a ochrana osobních údajů občanů EU.
|
host ::
RSS.