|
|
Využívání slovního hodnocení učiteli prvního stupně základních škol po distanční výuce
Tesařová, Martina ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá využíváním slovního hodnocení učiteli prvního stupně základních škol před distanční výukou a po ní. Je zaměřena především na zjištění, zda a jakým způsobem distanční výuka ovlivnila využívání slovního hodnocení učitele prvního stupně základní školy. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů k tématu, zejména: hodnocení, školní hodnocení, školní hodnocení v kontextu právních norem, slovní hodnocení, podklady pro slovní hodnocení, právní úprava problematiky slovního hodnocení, distanční výuka, doporučení k distanční výuce a doporučení k hodnocení během distanční výuky. V praktické části byla provedena analýza tří výzkumných šetření, které byly realizované metodami dvou na sebe navazujících dotazníkových šetření. Jedno dotazníkové šetření bylo realizováno v roce 2020 a druhé v roce 2023. Dále bylo využito metody rozhovoru s učiteli prvního stupně základní školy. Šetření byla zaměřena na získání potřebných dat k analýze využívání slovního hodnocení učiteli prvního stupně před distanční výukou a následně po ní. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem ovlivnila distanční výuka používání slovního hodnocení učitele prvního stupně základních škol ve výuce. Šetřením bylo zjištěno, že učitelé prvního stupně nejčastěji využívají slovní...
|
|
|
Vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárních postav u dětí předškolního věku
Marklová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí předškolního věku v rozmezí 3 až 6 let. Cílem mé výzkumné části práce je zjistit, jak velký vliv má čtení v mateřských školách na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí ve věku 3 až 6 let. První hypotéza předpokládá, že děti, které v rámci měsíčního projektu budou nejvíce vystavovány předčítání a práci s knihou, se nejvíce zlepší v porozumění textu a slovní zásobě. Další dvě hypotézy chtějí ve stejných oblastech ověřit, že starší děti budou mít na začátku i na konci projektu lepší výsledky než ti nejmladší účastníci výzkumu. Třetí hypotéza potom předpokládá, že nejmladší, tříletí, se zlepší pouze v otázkách opakujících se, kontrolních, a to vlivem paměti, nikoliv porozumění. Poslední hypotéza chce ověřit, že děti, které budou nejvíce vystaveny čtení, si oblíbí nové literární hrdiny. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte od narození do 6 let věku s důrazem na období od 3 do 6 let a rozborem pohádky jako literárního žánru i prostředku ke stimulaci vývoje dítěte. Praktická část je korelační studie, která vychází z kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Cílem výzkumné práce bylo zjistit vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u...
|
|
|
Práce s příběhem na téma jinakosti žáků s odlišným mateřským jazykem
Neužilová, Dominika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá zprostředkováním tématu jinakosti žáků s odlišným mateřským jazykem žákům mladšího školního věku, konkrétně prostřednictvím práce s příběhem za využití metod RWCT. V rámci akčního výzkumu byly vytvořeny a realizovány čtenářské lekce, které měly za cíl seznámit s různými aspekty situací žáků s odlišným mateřským jazykem. Tato edukace třídního kolektivu pomáhá s pochopením situace těchto žáků a jejich celkovým přijetím. Lekce byly podrobeny analýze důkazů o učení, pedagogické reflexi a dvě z nich rovněž ověřil jiný pedagog. V rámci praktické části práce byla dále zmapována literatura pro děti, rešerše na dané téma je součástí výsledků práce. Čtenářské lekce byly vytvořeny na základě těchto čtyř titulů: Kiko a tajemství papírového motýla, Maja a Kim, Jednou budeš Arab a Erik. Ve výzkumu byly využity tyto metody sběru dat: nestrukturované pozorování, tematická analýza, polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výstupů lekcí. Výzkum byl realizován na základní škole ve dvou třídách, 4. ročníku o 22 žácích (Třída 1) a 5. ročníku o 21 žácích (Třída 2). Ukázalo se, že připravené lekce splnily své cíle, přesto jsou v pedagogických reflexích uvedeny některé návrhy na jejich úpravu. Výsledky potvrdily, že práce s příběhem je pro daný účel vhodná. Čtenářské lekce podpořily...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 2.stupni ZŠ
Reine, Petra ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sebehodnocení žáků na druhém stupni základní školy. Jejím cílem bylo popsat možnosti rozvoje sebehodnocení v kontextu školního hodnocení a konkrétně v rámci hodin výchovy ke zdraví v 6. ročnících. To znamenalo navrhnout a uplatnit způsoby rozvoje sebehodnocení na 2. stupni základní školy a následně celý proces popsat a reflektovat. Teoretická část se zaměřuje na hodnocení žáků ve škole, včetně analýzy aktuálních kurikulárních dokumentů a legislativy. Dále jsou zde popsány prvky, které žákovo učení podporují. Poslední díl teoretické části je věnován sebehodnocení. Kromě vymezení pojmu je zde popsáno, jak sebehodnocení působí na žáka a nechybí ani prezentace různých technik sebehodnocení. Akční výzkum se stal podkladem pro zpracování praktické části. Popisuje cestu k sebehodnocení včetně překonávání drobných překážek, které během výzkumu nastaly. Výzkum byl realizován v 6. třídách základní školy v hodinách výchovy ke zdraví. Přípravná fáze se věnovala studiu a analýze školních dokumentů. Následoval úvodní sběr dat, jednalo se o pozorování žáků a dále o rozhovory, které měly za cíl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti se školním hodnocením a sebehodnocením. V další fázi došlo k prvnímu pokusu o zavedení sebehodnocení do výuky, ten však byl přerušen hned ze...
|
|
|
Možnosti empatie k postavám v rámci recepce povídek Jana Balabána
Klečka, Petr ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtenářskou empatií k literárním postavám v povídkách Jana Balabána, konkrétně se zaměřuje na prostředky výstavby textu, které tuto empatii umožňují. V teoretické části práce jsou nejprve definovány subjekty empatické reakce - literární postava a čtenář. Následně je definován i empatický proces. V praktické části jsou poté analyzovány tři povídky z různých povídkových souborů Jana Balabána, a to proto, že dílčí zkoumání bakalářské práce je zaměřeno na proměnu prostředků výstavby textu klíčových pro vyvolání empatické reakce v kontextu Balabánovy tvorby. Samotné analýzy jsou strukturované do jednotlivých rovin - literární postavy, vypravěče, příběhu, časoprostoru a jazyka. Z provedených analýz pak vyplývá, že empatická reakce u čtenáře je u prvních dvou povídek vyvolána obdobným způsobem, především díky stírání rozdílů mezi pásmem vypravěče a pásmem postavy, což evokuje podobnost s interpersonální interakcí, dále také díky místům nedourčenosti, která mají za následek vyvolání takzvaných vnějších inferencí. Třetí povídka je popisnější, pocity postavy jsou zachyceny explicitněji, nedochází ke stírání rozdílů mezi zmíněnými pásmy, ale stále jsou zde patrné podobné prostředky sloužící k vyvolání empatie u čtenáře jako v povídkách předchozích. Jedná se především o zachycení...
|
|
| |
|
|
Porovnání postojů učitelů ke kvalitativnímu a kvantitativnímu hodnocení před pandemií COVID-19 a po ní
Výborná, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat na vzorku 46 českých prvostupňových pedagogů, zda po distanční výuce z důvodů pandemie Covid-19 došlo ke změně jejich pohledu na slovní hodnocení. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V úvodní části první, teoretické části jsou obsaženy informace z odborných publikací ohledně pojmu hodnocení obecně, jeho funkcí, typů a forem. V další části se teoretická část zabývá kvantitativním a kvalitativním hodnocením s důrazem na jejich vliv na žákovu motivaci. V druhé, praktické části jsem srovnávala výsledky dvou, mnou realizovaných, výzkumů formou kvantitativního výzkumu - dotazníku. Jeden byl realizován v roce 2020 a druhý, obohacen o 2 aktualizační otázky, byl realizován v roce 2023 na stejném vzorku respondentů. Závěr práce obsahuje odpověď na otázku položenou v úvodu mé diplomové práce. Z dat sesbíraných od mých 46 respondentů vyplývá, že se nijak významně pohled pedagogů na slovní hodnocení po distanční výuce během pandemie Covid-19 nezměnil, byť došlo k lehce pozitivnějšímu vnímání slovního hodnocení.
|
|
|
Jak motivovat děti ke čtenářství: akční výzkum v mateřské škole
Papayová, Vanda ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu, jak motivovat děti předškolního věku ke čtenářství a zároveň zlepšení jejich čtenářské pregramotnosti. Cílem mé práce bylo, aby si děti předškolního věku vytvořily kladný vztah ke čtenářství a také abych je namotivovala k zájmu o knihy za pomoci realizovaných aktivit. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V části teoretické se zabývám vysvětlováním pojmů jako je čtenářství, čtenářská pregramotnost a gramotnost, dále uvádím faktory, které ovlivňující dětského čtenáře, také se zabývám rolemi četby a rozvojem čtenářství. Druhá kapitola pojednává o rozvoji čtenářství a o motivaci. Poslední kapitola v teoretické části je o současné literatuře. V empirické části popisuji realizovaný akční výzkum ve vybrané mateřské škole. Během akčního výzkumu jsem si stanovila problém a následně jsem si určila návrh na podporu motivace dětí ke čtenářství. V rámci výzkumného šetření jsem za pomoci své vedoucí práce sestavila dotazník (pretest a posttest), který jsem následně zpracovala a vyhodnotila. Při shrnutí a vyhodnocení získaných dat jsem došla k závěru, že aktivity, které jsem s dětmi realizovala, byly úspěšné. KLÍČOVÁ SLOVA čtenářství, předškolní dítě, motivace ke čtenářství, mateřská škola
|
|
|
Využití lapbooku v předškolním vzdělávání
Majerová, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá využitím lapbooku v předškolním vzdělávání. Úvod teoretické části se věnuje vysvětlení pojmu lapbook a squashbook, historií lapbooku, jeho využití v českém školství a cílí na představení této didaktické pomůcky. V souvislosti s teoretickou přípravou pedagoga na tvorbu lapbooků je uvedena teorie rozmanitých inteligencí a typy učebních stylů, které je vhodné při plánování obsahu lapbooku zohledňovat. Uváděny jsou pozitivní přínosy práce s lapbooky v oblastech čtenářské, informační a matematické pregramotnosti. Dále je teoreticky představen třífázový model učení E - U - R, který bude využíván i při výzkumu. Praktická část se věnuje využití lapbooků v prostředí mateřské školy, klade si za cíl sestavit kroky přípravy pedagoga na tvoření lapbooku, vytvoření modelových lapbooků a metodických instrukcí k jejich tvorbě. Jde o kvalitativní přístup k výzkumu, v němž jsou použity kazuistiky, participační pozorování, nestrukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a analýza práce s lapbooky, kterých bylo vytvořeno pět v průběhu téměř pěti měsíců a byly tvořeny pěti dětmi ve věku 5-6 let. Výsledky výzkumu ukázaly, že tvoření lapbooků mělo pozitivní vliv na rozvoj schopnosti samostatně a odpovědně vytvářet svou práci, prezentovat její výsledky, ale také spolupracovat na zadaném problému a...
|
|
| |
host ::
RSS.