|
|
Možnosti rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách
Krejčová, Lenka ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Blatný, Marek (oponent)
Předkládaná disertační práce prezentuje výsledky několikaletého výzkumného projektu, který se věnoval možnostem rozvoje sociálních dovedností dospívajících ve středních školách. První kapitoly práce shrnují různorodé poznatky a teoretické přístupy, které s danou problematikou souvisejí. Pozornost je zaměřena na socializaci ve vývojové etapě dospívání, neboť tento aspekt ontogeneze úzce navazuje na naše téma. Práce vymezuje sociální dovednosti a poukazuje na smysluplnost jejich rozvoje ve středních školách v souvislosti s komplexním rozvojem dospívajících, ale také ve smyslu podpory akademické úspěšnosti a ve formě prevence sociálně patologických jevů. Rozvoj sociálních dovedností je dále zvažován v rámci interakcí s učiteli, kteří představují významný zdroj opory i rozvoje v dospívání. Další významnou sociální skupinu ve školním prostředí, které je věnována pozornost, reprezentují vrstevníci dospívajících. Ti společně vytvářejí školní třídy a vzájemně se ovlivňují v průběhu celého edukačního procesu. Sociální dovednosti jsou také představeny v souvislosti se školní úspěšností, resp. motivací studentů ke školní práci a vnímanou akademickou účinností. Obě uvedené charakteristiky edukačního procesu do značné míry závisí na úrovni sociálních dovedností dospívajících a současně významně ovlivňují jejich školní...
|
|
|
Suicidal process in adult population
Komadová, Katarína ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Baudiš, Pavel (oponent)
Suicidálny proces je komplexný fenomén vyskytujúci sa v roznych variantách. Vzniká na podklade životných udalostí, psychickej poruchy, dlhodobej vulnerability jedinca k suicidálnemu správaniu alebo ich kombinácie. V prípade, že na počiatku suicidálneho procesu stojí životná udalosť, k rozvoju suicidálneho procesu dochádza vtedy, ak ju jedinec subjektívne hodnotí ako významnú, nezlučiteľnú s pokračovaním v živote a nenachádza z nej riešenie. Suicidálnemu jednaniu nemusia vždy suicidálne myšlienky predchádzať. K rozhodnutiu k realizácii suicidálneho aktu može človek dojsť buď v období predchádzajúcom suicidálnemu jednaniu a ďalej sa k nemu odhodlávať alebo čakať na výsledok situácie, ktorú hodnotí ako neúnosnú alebo k nemu može dojsť až v čase tesne pred suicidálnym jednaním. V takomto prípade jedná následne po spúšťacom podnete. Tento typ je charakteristický pre skratkovité suicidálne akty, avšak može sa vyskytnúť i u osob, ktoré nad suicidálnym jednaním uvažovali už v období predtým alebo mali predstavy o úniku zo situácie prežívanej ako neznesiteľnej. Iným typom suicidálneho procesu je postupné zúženie v oblasti afektov, percepcie, kognícií a hodnot. K suicidálnemu jednaniu dochádza, ak sa jedinec nachádza v situácii, ktorú vníma ako neznesiteľnú alebo neriešiteľnú, ak sa nachádza v stave zúženia,...
|
|
|
Systém TOGA a dotazník pracovního stylu manažerů
Krištof, Daniel ; Štikar, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Gregar, Aleš (oponent)
Autor v teoretické části popisuje vytváření systému TOGA jako jednotné koncepce, která na základě roztřídění činností do třech kategorií umožňuje posoudit některé aspekty pracovního stylu manažerů. Rozlišuje potom následující kategorie činností: činnosti zaměřené na diagnostiku, činnosti zaměřené na metodiku a činnosti zaměřené na tvořivost. Podle těchto univerzálních a srozumitelných kategorií posuzuje preferenci určité orientace činností manažera. Pojem pracovní styl je v systému TOGA vymezen jako pro jednotlivce charakteristickou míru preference diagnostických, metodických a tvořivých činností. Za rizikový považuje takový profil pracovního stylu, kdy manažer některé činnosti nepreferuje, opomíjí, odmítá. Popisuje typické chyby, ale také doporučení pro daného manažera a vhodná opatření, které může uplatňovat nadřízený manažera. Ve výzkumné části autor představuje výsledky standardizace dotazníku pro posuzování pracovního stylu, ve kterém testovaný posuzuje a prezentuje svůj postoj k činnostem na třech škálách - diagnostika, metodika a tvořivost. Studie obsahuje analýzu reliability, validity, položkovou analýzu a normy.
|
|
|
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Artists and resilience
Lorencová, Tatiana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Práca podáva porovnanie umeleckej populácie hudobných skladateľov s populáciou normálnou v charakteristikách resiliencie, konkrétne hardiness a sense of coherence, a charakteristike kreativity. Súčasne sa zamýšľa nad možnosťou, že by vyššia miera kreativity mohla súvisieť s vyššou mierou resiliencie. Práca vo svojej podstate preveruje väčšinový názor, že umelci sú pri zvládaní stresu jedincami slabšími než populácia normálna. Výskum prináša zistenie, že umelci sú s normálnou populáciou v zvládaní rovnocenní, ba dokonca ju v prevyšujú v charakteristike "výzvy" z konceptu hardiness. Vo výskume sa taktiež preukázala prepojenosť resiliencie s niektorými súčasťami kreativity.
|
|
|
Psychologická problematika viktimizace
Velikovská, Martina ; Štětovská, Iva (oponent) ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce)
Práce se zabývá stále více diskutovanou problematikou obětí trestných činů a jejich viktimizací. Pozornost je věnována samotné oběti trestného činu, jejímu postavení ve společnosti a roli, kterou v trestném činu sehrává. Zvláštní zřetel je kladen na oběť trestného činu z hlediska procesu jejího poškozování a traumatizace, kterou v důsledku tohoto zacházení prožívá. Celá problematika je doplněna četnými zkušenostmi z policejní praxe. Ve snaze zabránit viktimizaci obětí trestných činů je připojena i kapitola zaměřující se na možná řešení jejich situace, tj. prevenci tohoto jevu. Závěrečná část práce je tvořena konkrétními kazuistikami, pomocí kterých je celá sledovaná problematika dokumentována.
|
|
|
Krize jako obraz hodnot člověka, aneb struktura sémantického prostoru v oblasti krizových situací u buddhistů, křesťanů a ateistů
Klouda, Martin ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
Cílem práce je prozkoumat vztah mezi duchovní orientací a postoji k zátěžovým situacím a k emočním projevům krize. V teoretické části práce je nejprve zmapována široká oblast krize a zátěžových situací. Dále se v této části věnuji popisu současného stavu zpracování otázek spirituality v psychologii. Zbytek teoretické části textu věnuji popisu postojů ke krizi a zátěžovým situacím v různých duchovních směrech - u buddhistů, křesťanů a ateistů. V této části práce vycházím z původních kanonických textů obou náboženství - z Bible a Tipitaky. V teoretické části práce také popisuji postoje současné psychologie k zvládání zátěže a k problematice postojů. V druhé, výzkumné části práce nejprve stanovuji výzkumné otázky. Dále jsou operacionalizovány použité pojmy a je popsán průběh výzkumu. K zjišťování rozdílů v postojích mezi třemi zkoumanými duchovními směry jsem využil metodu Osgooda, Suciho a Tannenbauma sémantický diferenciál. V poslední části se věnuji výsledkům výzkumu, kterého se zúčastnilo 84 osob (25 buddhistů, 27 křesťanů a 32 osob bez vyznání). Výzkum nenašel žádné důkazy pro to, že by se postoje k zátěžovým situacím a emočním projevům krize lišily v závislosti na vyznání.
|
|
|
Psychika ženy na mateřské dovolené
Hlaváčková, Marie ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo pokusit se popsat změny v prožívání, které nastanou u žen přijetím mateřské role a nástupem na mateřskou dovolenou. V teoretické části se proto nejprve zabývám pojmem mateřství obecně, dále pak změnami v psychice ženy od těhotenství až po kojenecký a batolecí věk dítěte. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány též porodu, jakožto významné události pro vývoj vztahu s dítětem, a šestinedělí. V empirické části práce pak hledám jednotlivé oblasti, v nichž se projevuje změna prožívání, a souvislosti těchto změn s dalšími proměnnými. Výzkum byl proveden formou dotazníku u vybraného vzorku 71 žen, které tráví mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se svým prvním dítětem. U těchto žen se projevil výrazný nárůst zodpovědnosti, starostlivosti a pocitu strachu, dále pak vzrostl pocit životního štěstí a naplnění a též celková spokojenost. Pokles byl naopak zaznamenán v oblasti možnosti vlastního rozvoje a možnosti komunikace těchto žen. U ostatních položek nebyl zaznamenán výrazný nárůst ani pokles. Při hledání vztahu mezi pocity žen a ostatními proměnnými byla nalezena nelineární vazba některých položek na délku doby, kterou žena tráví na mateřské dovolené, věk žen, průběh těhotenství a pravidelné navštěvování mateřského centra.
|
|
|
Vliv nesezdaného soužití na stabilitu manželství
Weissmannová, Lada ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Th i s s t u d y e x ami n e s t h e r e l a t i o n s h i p b e twe e n p r ema r i t a l c o h a b i t a t i o n a n d t h e s t a b i l i t y o f s u b s e q u e n t ma r r i a g e . Th e c o n c e p t o f s t a b i l i t y h a s b e e n d r awn f r om a n a n a l y s i s o f d i v e r s e l i t e r a r y s o u r c e s , wh i l e t h e d e f i n i t i o n o f ma r i t a l s t a b i l i t y i s t a k e n f r om Ca r y l Ru s b u l t ' s I n v e s tme n t Mo d e l . He r I n v e s tme n t Mo d e l S c a l e h a s b e e n u s e d f o r me a s u r i n g d e g r e e o f ma r i t a l s t a b i l i t y. Th i s q u a n t i t a t i v e s t u d y i s b a s e d o n d a t a f r om a s amp l e o f 8 1 r e s p o n d e n t s . S t a t i s t i c a l a n a l ys e s h a v e n o t s h own a n y s i g n i f i c a n t r e l a t i o n s h i p b e twe e n p r ema r i t a l c o h a b i t a t i o n a n d s u b s e q u e n t ma r i t a l s t a b i l i t y . An i n d i c a t i o n d i d a p p e a r , h owe v e r , t h a t n o n c o h a b i t o r s h a v e s l i g h t l y h i g h e r v a l u e s o f ma r i t a l s t a b i l i t y t h a n c o h a b i t o r s . T h e d i f f e r e n c e i n v a l u e s o b s e r v e d b e twe e n t h e two g r o u p s wa s s l i g h t l y u n d e r t h e b o r d e r l i n e o f s t a t i s t i c a l...
|
|
|
Psychologické aspekty pobytu v cizí kultuře
Kučerová, Eliška ; Štětovská, Iva (oponent) ; Morgensternová, Monika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty návratu do domácí kultury ze studijního programu LLP - Erasmus. V teoretické části je návrat z Erasmu pojímán jako komplexní fenomén, který se skládá z kognitivních, afektivních a behaviorálních procesů. Pozornost je věnována zejména psychologické problematice zpětného kulturního šoku. V teoretické části je představen konkrétní návrh návratového tréninku, protože právě návratový trénink se ukazuje jako velmi nápomocný pro úspěšnou readaptaci studentů. Empirická část diplomové práce se skládá z kvantitativní a kvalitativní studie a zkoumá psychologické aspekty návratového období u studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří v akademickém roce 2007 - 2008 absolvovali LLP - Erasmus. Kvantitativní studie se zúčastnilo 103 studentů, u kterých bylo testováno, zda věk; pohlaví; délka zahraničního pobytu ovlivňují míru zpětného kulturního šoku a délku readaptace, jež je potřebná ke zvládnutí readaptačních obtíží. Bylo zjištěno, že pohlaví a věk neovlivňují ani míru zpětného kulturního šoku, ani délku readaptace. Kvantitativní studie prokázala pozitivní korelaci jak mezi délkou zahraničního pobytu a mírou zpětného kulturního šoku, tak mezi délkou zahraničního pobytu a délkou readaptace. Kvalitativní studie navazuje na kvantitativní studii. Byly...
|
host ::
RSS.